02:39:30
23. 11. 2024

Místnost
Desetiminutovky - příprava
Zde je prostor pro přípravu a diskuzi nad příspěvky, které putují ve finále do hlavní místnosti "Desetiminutovky".

Jednoduchý systém, který bude fungovat!

1) dostanete nápad na 10minutovku - napište ji!
2) až bude hotová, vložte jí do místnosti "Desetiminutovky - příprava" neviditelným písmem a zároveň se v dalším příspěvku 3) přihlašte na další týden zeleným písmem. (případně se jen ohlašte, pokud budete vědět, že něco opravdu napíšete)
4) až přijde váš čas vložení, vložte ji normálním písmem do místnosti "Desetiminutovky" a to nejlépe ráno, max. do 12:00

Poznámky k bodům:
1 - PSANÍ DO ZÁLOHY je jistě velmi vhodné. Nejlépe se budou psát dvě a více naráz. Máte pak na celý měsíc vystaráno!
2 - PŘIHLAŠOVÁNÍ v přípravné místnosti: zkontrolujte příspěvky za poslední týden a zjistěte, který den je volný…
3 - POKUD NEMÚŽETE z jakéhokoliv důvodu v daný den svou 10minutovku vložit, udělá to někdo za vás, nebojte se :-)

Barvy písma:
<font color="#00ff00">ZELENÁ </font>
<font color="#706c68"> NEVIDITELNÁ </font>

Místnost má od 23:13:22  13. 05. 2012 pronajatou toomz

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   30   »» »

toomz, vloženo 11:36:27  10. 06. 2012

Tak milí, skončil nám první týden, za chvíli udělám shrnující testík pro zábavu, ale - další týden 11.-16.6. klepe na dveře! Hlašte se, kdo byste kdy a co psali.

Zatím máme jen předem ohlášeno:
úterý 12.6. toomz
sobota 16.6. Evee


Kdo zaplní další dny?

toomz, vloženo 18:52:33  09. 06. 2012

OK, po 5 minutách uvažování uznávám, že na té ukázce něco je... Jenže poslech z YouTube prostě nemůžu doporučit už z podstaty. Můžu leda doporučit (dle mého) nejlepší nahrávky koncertu.

toomz, vloženo 18:45:53  09. 06. 2012

Spider: Dával jsem odkaz na koncert (obecně), kde se popsané citivé prožitky dostaví 100x intenzivněji...

Spider, vloženo 13:03:13  09. 06. 2012

toomz: me u toho dvoraka chybi odkaz na youtube, kde si muzu poslechnout ukazku

Cemendriel, vloženo 12:48:59  09. 06. 2012

Jéééj, dnešní desetiminutovka je skvělá, díky! =D Představa starověkého turistického průvodce je fakt vtipná! =)

Meridion, vloženo 12:21:50  08. 06. 2012

Nepatří to přímo do Desetiminutovek, ale jak byla Klair šokovaná nad "mnichem sklepmistrem", tak si sem dovolím dát odkaz na druhou část článku, který jsem právě spáchala do práce. (Víno je jen špičkou ledovce, pokud chcete vědět, čím vším z oblasti alkoholu se mniši zabývali/-jí.) http://www.pozitek.cz/clanky/podnikavi-mnisi-2-.html

Klair, vloženo 01:17:07  08. 06. 2012

Gen: ibformace strasne ajimave, ale obcas se docela opakui slova a take se ti behem jedne vety meni casy pouzitych sloves. Mozna by to chtelo precist jeste jesnou nahlaas...

Genevieve, vloženo 00:41:51  08. 06. 2012

tak je to tam, teď si dám pauzu, ale potom bych si dala Desetiminutovku na "Tajemství kláštera v Teplé" :-) přibližně za dva týdny, to se určitě ještě ozvu :-)

Genevieve, vloženo 23:57:58  07. 06. 2012

Tak moje desetiminutovky budou hlavně odsud :-)
já bych to chtěla na pokračování. Je to hodně obsáhlé a hodně zajímavé, takže primárně co se tam vystavovalo bych nechala na nějakou další :-) a díky :-)

toomz, vloženo 20:48:19  07. 06. 2012

Mě by děsně moc zajímalo, co se tam vystavovalo, alespoň okrajově :-)

A potom třeba jenom jedna věta, co se s objektem děje dnes.

Ale možná jsem jenom moc zvědavej, což znamená, žes to napsala skvěle!! :-) Já osobně jsem pro vícero 10minutovek z historie.

Neros, vloženo 17:48:30  07. 06. 2012

Yop... :)

Genevieve, vloženo 16:25:35  07. 06. 2012

jo, díky, to je odkaz na něco jiného, kousek jsem kopírovala ze své seminárky do školy :-)
a jaké odkazy myslíš? jako poznámky pod čarou?

Neros, vloženo 16:19:35  07. 06. 2012

Ty odkazy bys mohla dát do hranatých závorek, je jasné, že se jedná o odkazy, ale je to matoucí.

No a má jediná výtka je... Kdo byl Hořica? A kde se tam vzal?

Genevieve, vloženo 15:38:27  07. 06. 2012

sepsala jsem svoji, ale nevím, co si o ní myslet. Můžete to prosím někdo zkrizitovat? dokud je čas to přepsat :-)
Cesta k Jubilejní výstavě 1891 v Praze
Snad každý zná výstaviště v Praze. Snad každý už někdy viděl Průmyslový palác, prošel se po Stromovce a obdivoval výhled. Ale málokdo ví, co všechno předcházelo tomu, aby dnešní část Holešovic, kterou všichni znají jako Výstaviště, výstavištěm doopravdy byla.

Ocitáme se v polovině 19. století. Situace pro českou otázku není příliš růžová. Národní obrození máme za sebou, doba, kdy politika byla výsadou vysokých vrstev společnosti je pomalu na ústupu. Široké vrstvy se chtějí podílet na chodu společnosti a státu. V zemích českých proti sobě brojí mnoho názorových táborů, ale mezi největší jistě patří boj mezi Čechy a Němci. Každý má svoji pravdu, každý za ni bojuje a každý jinými zbraněmi. Češi jsou hrdým národem a chtějí dokázat světu, a hlavně císaři Františku Josefovi I., že jsou národ. V roce 1889 pořádá Paříž svoji Světovou výstavu, Němci pořádali ty své o několik let předtím. Češi získali pocit, že všechno se děj bez nich! „Závist a žel se nás zmocnily, když jsme viděli, že už i Maďaři se svým mladičkým podřízeným průmyslem vzmohli se na velkou výstavu.“1
Češi se rozhodli, jako už tolikrát, obrátit do své minulosti a vzpomněli si na Zemskou výstavu v Praze v roce 1781 ku příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Rozhodli se, že chtějí vlastní výstavu, Jubilejní zemskou výstavu. Okamžitě se zvedla vlna nevole ze německé strany, který si jako záminku vzal právě to, že měla být jubilejní. Brali jako provokaci, protože František Josef I. nebyl korunovaný českým králem a to samozřejmě bylo trnem v oku české straně. Němcům to ale nebylo nic platné. Češi se rozhodli prosadit si svoji. K tomu ale potřebovali důstojné výstavní prostory. Rudolfinum bylo jasnou volbou. Jenže Rudolfinum patřilo v té době České spořitelně a ta se rozhodla prostory nepropůjčit. Ještěže tak učinila, protože po zamítnutí Rudolfina se jevilo jako nejrozumnější variantou postavit celý nový komplex, který bude důstojný pro Jubilejní zemskou výstavu. Rozhodli se tedy pro postavení Průmyslového paláce, který byl společným dílem Fridricha Munzbergera a ing. Františka Prášila. K všeobecnému překvapení byl přes všechny nehody (jako například spadlé lešení) a zdržení postaven včas!

Dne 6. prosince 1889 se rozhodlo, že pražská obec jest ochotná podporovat zřízení jubilejní výstavy r 1891 v Praze poskytnutím peněžité podpory až do výše 60 000 zlatých. Na výstavě měli své výrobky prezentovat také němečtí výrobci, ale po tzv. Heinrichově aféře, o které se Hořica vůbec nezmiňuje, a následné novinové válce mezi německy psanou Bohemii a českými Národními listy, se rozhodli výstavy nezúčastnit. Hořica o tomto píše, že výkonný výbor nemůže její obeslání doporučit německým živnostníkům a průmyslníkům, ale pokud už učinili přípravy, či již poslali své výrobky, mohou své přihlášky ponechat a výstavy se zúčastnit. Organizátoři výstavy tedy napnuli síly a pojali to jako příležitost pro čistě českou výstavu, kde budou zastoupeni pouze Češi a české výrobky. Do výstavy zbývalo půl roku, ale finančně byla zajištěná subskripcemi a dary. Od tohoto okamžiku se tedy výstava stává ryze českou a Češi si věřili, že „česká výroba sama nejen úplně stačí na důstojnou reprezentaci našeho národa na závodišti kulturní práce, ale že poskytne i veškerou naději, že učiní rázem konec báji, dosud samými Němci šířené, jako by všecek průmysl v Čechách jenom v jejich rukou spočíval.“2 „Abstinencí svou poškodili Němci jediné sebe a spůsobili, že výstava stala se skvělou representací práce české, že stala se výstavou naší!“3

OTÁZKY:
1. K jaké příležitosti byla pořádána výstava v roce 1791?
2. V jakých odvětvích výstavy prezentovali své výrobky Němci?




-----------
1. HOŘICA, Ignát. Vývoj myšlénky výstavní a její uskutečnění. Jubilejní výstava zemská Království Českého v Praze 1891. Praha, 1894. s. 1.
2. HLAVAČKA, Milan. Jubilejní výstava 1891. Praha, Techkom: 1991. s. 10–12.
3. SRB, Adolf. Procházky po výstavišti. Jubilejní výstava zemská Království Českého v Praze
1891. Praha, 1894. s. 13.

Huan, vloženo 16:37:13  06. 06. 2012

No jo, že mě to mohlo napadnout. :o)

Silmarien, vloženo 09:37:30  06. 06. 2012

Vtákopysk je super :))

Inak v náväznosti na dnešnú desaťminútovku, toto je môj obľúbený "jojista" :)
http://www.youtube.com/watch?v=Wdv66e_bUFo

verlit, vloženo 14:02:23  05. 06. 2012

A jeden další námět z okamžité inspirace:

PTAKOPYSK JE OPRAVDU PODIVNÝ
První ptakopysk byl do Evropy přivezen v roce 1798, rok po svém objevení – a byl nejprve prohlášen za falzifikát. Vědci se domnívali, že někdo sešil dohromady kusy několika zvířat a z ctihodných zoologů si vystřelil. Na vycpaném exempláři v londýnském muzeu jsou dodnes znát vrypy v místě, kde se vědci snažili odpárat “přišitý” zobák. Ostatně podle staré legendy původních obyvatel Austrálie vznikl ptakopysk spářením kachny s velmi osamělým a svůdným samcem ondatry.


Ptakopysk je ovšem ještě podivnější tvor, než se zdá na první pohled a některým specifickým rysům jeho metabolismu a stavby těla přesně nerozumíme ani dnes. .

Je to vlastně živoucí vykopávka - jeden z pouhých pěti druhů ptakořitných (vejce kladoucích) savců, kteří přežili do dnešních dnů. Jako takový bývá také oblíbeným důkazem evoluce druhů (případně příkladem toho, že inteligentní designér má opravdu vyvinutý smysl pro absurdní humor, podle toho, které verzi dáváte přednost). Mimochodem, vědci dlouho zuřivě odmítali myšlenku, že ptakopysk je vejcorodý a zprávy očitých svědků zavrhovali jako „domorodé pohádky“. Vejcorodost ptakopyska tak byla potvrzena až v roce 1884, tedy celých 87 let po jeho objevení. .


Mláďata se vyvíjejí ve vejcích mimo tělo matky, obdobně jako u plazů nebo ptáků, nicméně po narození sají mateřské mléko a jsou tedy jednoznačně savci. Mléko samička vylučuje primitivním způsobem, namísto pití z bradavek je mláďata olizují z tzv. mléčného pole na jejím břiše.

Tím ovšem výčet ptakopysčích zvláštnosti zdaleka nekončí:

Zatímco mláďata mají trojhranné stoličky (které nepotřebují), dospělý jedinec zuby nemá.

Ptakopysk je také jediným savcem, který je vyzbrojen jedovými žlázami, nacházejícími se v ostruhách na zadních nohou. U samiček v dospělosti žlázy zanikají, u samců zůstávají zachovány. Jejich jed je poměrně silný, u dospělého člověka může způsobit až několikaměsíční zdravotní komplikace, menší zvířata velikost psa dokáže zabít.

Pro lov kořisti využívá ptakopysk princip elektrolokace, který by se dal velmi zjednodušeně připodobnit radaru. Elektroreceptory jsou umístěny v zadní části zobáku a ptakopysk je využívá v kalných vodách k určení místa, kde se nachází kořist. Přesný mechanismus nebyl dosud prostudován, především vzhledem k tomu, že ptakopyska je takřka nemožné chovat v zajetí a možnosti jsou proto omezené.

V roce 2004 pak přišla genetička Jennifer Graves zatím na poslední neobvyklost: zatímco lidem (a většině savců obecně) stačí pro určení pohlaví kombinace dvou chromozómů, ptakopysk jich má hned 10. Neočekávejte ale, že s nimi kreativně hýří a vytváří neobvyklé kombinace. Samička má prostě chromozómy XXXXXXXXXX a sameček XXXXXYYYYY a spermie se rovněž disciplinovaně dělí pouze na XXXXX a YYYYY, bez jakýchkoli jiných kombinací. .


Celkově se dá říct, že si ptakopysk podivný opravdu své jméno zaslouží. .


Otázky:

1. Jak dlouho trvalo, než byla potvrzena vejcorodost ptakopysků?

2. Kolik pohlavních chromozómů má ptakopysk?

verlit, vloženo 13:58:02  05. 06. 2012

Super, díky, obrázek doplním.
Toomz: No jo, vidíš. A taky diety podle krevních skupin, abychom tam měli i nějaké odlehčení ;-)

Cemi: Myslím, že jsou to opravdu jen tyhle dva faktory, které jsou pro transfúzi rozhodující.

Genevieve, vloženo 13:20:40  05. 06. 2012

pátek 8.6. Střípky z dějin Prahy.

Meridion, vloženo 13:15:11  05. 06. 2012

Cemin názorný obrázek rozhodně podporuju.

Evee: A budou to klasické divy antického světa nebo z pohledu současnosti? (Ono těch skupin nazývanyých sedmi divy světa je několik.)

« ««   30   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php