 |
 První nosorožci v Evropě — čtyřnohé celebrity
Když Octavianus zvítězil nad Antoniem a Kleopatrou, mezi poklady, kterých se v Egyptě zmocnil a nechal dovézt r. 29 př. n. l. do Říma jako součást svého triumfu, byl i nosorožec z Kleopatřina zvěřince v Alexandrii, který se tak pravděpodobně stal prvním nosorožcem, který stanul na evropské půdě. (Podle Plinia Staršího dovezl prvního nosorožce do Evropy již Pompeius v r. 55 př. n. l., ale svědectví dalších antických autorů tomu odporují.)
Během následujících třech století mohli Římané spatřit nosorožce — jak jednorohé indické, tak dvourohé africké — během her v cirku ještě šestkrát. Pak nosorožci na více než tisíc let z evropského kontinentu a povědomí většiny lidí zmizeli.
 Učenci sečtělí v antických spisech je samozřejmě znali, avšak na stejné úrovni, jako znali jednorožce, bazilišky a další bájná zvířata. Není proto divu, že živý dar od sultána Kambaje (dnešní Gudžarát), zaslaný r. 1515 portugalskému králi způsobil obrovský rozruch nejen v Portugalsku, ale díky čilé korespondenci renesančních vědců i po celé Evropě. Necelé dva měsíce po nosorožcově přistání v Lisabonu o něm vyšla v Římě první tištěná publikace: veršovaný popis doplněný hrubým dřevorytem (obr. 1). Další dva dřevoryty vznikly na základě dnes neznámé skici a slovního popisu v Německu. Jejich autory byli Hans Burgkmair a Albrecht Dürer. Zatímco Burgkmairův obrázek je relativně přesný, Dürer, zřejmě ovlivněný pověstmi o jednorožcích, přikreslil nosorožci na hřbet ještě druhý, spirálně zatočený roh (obr. 2). Živý model se mezitím král Manuel I. rozhodl darovat papeži Lvu X., ale loď, která ho převážela do Itálie, ztroskotala a on zahynul.
Dalšího nosorožce se Evropa dočkala o 60 let později (1577). Opět byl dopraven zásluhou portugalských mořeplavců do Lisabonu, ale krátce na to byl po připojení Portugalska ke Španělsku pod vládou Filipa II. převezen do Madridu, do královského zvěřince u Escorialu. Tento nosorožec byl znám pod malajským jménem Abada, a do dnešních dnů je po něm pojmenována jedna z madridských ulic: Calle de la Abada.
Přestože i on byl realisticky zvěčněn na obraze, Evropou nadále kolovala Dürerova chybná rytina a sloužila jako předloha všem autorům zoologických pojednání po více jak dvě stě let.
Teprve r. 1684 byl do Evropy dovezen třetí novověký nosorožec, tentokrát poprvé do Anglie. Tento tlustokožec drží i další primát: Poprvé (a to včetně nosorožců známých z antiky) se nejednalo o majetek panovníka. Kapitán, který nosorožce přivezl, ho hned v přístavu prodal za 2000 liber a nový majitel ho pak předváděl za poplatek lidem na trzích (1 šilink za podívání, 2 šilinky za svezení).
Podobný osud měl i mladý nosorožec přivezený do Londýna v r. 1739. Oba dva zastihla v chladné Anglii brzká smrt po dvou letech.
 A nyní se dostáváme ke skutečné nosorožčí superstar — Claře. Jako měsíc starého osiřelého mláděte se jí v r. 1738 ujal J. A. Sichterman, ředitel bengálské pobočky VOC (holandské Východoindické společnosti).V r. 1741 daroval nebo prodal ochočenou nosorožčici svému kolegovi, kapitánu D. van der Meerovi, který ji odvezl do Evropy. Po úspěchu, který Clara sklidila v Antverpách a Bruselu, opustil Van der Meer v r. 1744 svou kariéru u VOC, místo toho se stal na plný úvazek Clařiným „manažerem“ a v následujících čtrnácti letech s ní procestoval křížem krážem celou Evropu. Na rozdíl od svých dvou posledních předchůdců nebyla Clara předváděna jen prostým lidem na tržištích, ale i korunovaným hlavám (viděli ji např. Fridrich II., Marie Terezie, Ludvík XV., Jiří II.). Také stála modelem řadě významných umělců — zejména malířů (obr. 3), ale třeba v Míšni podle ní začali vyrábět porcelánové figurky. Ve Francii byla v r. 1751 na její počest pojmenována válečná plachetnice Rhinocéros a styl paruky „à la rhinocéros“. Její putování samozřejmě vzbudilo ohlas i ve vědeckém světě, a tak její popis a portrét postupně během 2. poloviny 18. století vytlačily z přírodovědeckých publikací obrázek Dürerova nosorožce. Aspoň většinou. V německé učebnici zoologie zůstala Dürerova rytina až do r. 1913.
Více informací na:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Rhinoc%C3%A9ros_c%C3%A9l%C3%A8bres_en_Europe
https://en.wikipedia.org/wiki/Dürer's_Rhinoceros
https://en.wikipedia.org/wiki/Clara_(rhinoceros) |
