Místnost

Taverňata

První skutečně "babyfriendly" místnost na Taverně. Veselé historky s dětmi uvítáme. Dramatické historky s dětmi s pochopením vyslechneme. Na dotazy ohledně těhotenství, porodu, péče o mimina i výchovy těch starších ochotně odpovíme. O nejrůznější vychytávky se rádi podělíme.... Zkrátka si můžete být jisti, že zde je DÍTĚ VÍTÁNO! :-) Ve vývěsním štítě je seznam taverňat. Vlastně jsou tam teď dva seznamy taverňat, jeden kde jsou všechna taverňata podle věku od nejstaršího po nejmladší, pro lepší přehled kdy se kdo narodil, a druhý, kde jsou taverňata rozdělený podle rodin, pro lepší přehled kdo ke komu patří :-). Pokud tam nějaké taverně nenajdete, napište buď Eirellin do pošty, nebo přímo do místnosti, ať zjednáme nápravu ;-) Místnost má od 09:29:49  09. 07. 2014 pronajatou Eirellin. Spolusprávce: Arenga.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Arenga, vloženo 22:13:58  09. 12. 2014

Dara: tak to je super, že už jste doma a všechno klape :-)) moc jsme na vás mysleli! malý váhu určitě dožene, oni fakt jedou jak draci, já jsem našemu malému ze začátku přezdívala "malý aligátorek" z vlastní zkušenosti můžu říct, že výhoda menšího a lehčího miminka je ta, že se s ním člověk naučí líp manipulovat :-) monitor dechu jsme měli u obou dětí, u těch nedonošených ho výslovně doporučují, ze začátku se nás taky na všech kontrolách ptali, jestli ho máme osobně můžu říct, že jsem byla vždycky klidnější, když jsem věděla, že je "monitorovaný" zvlášť, když byl malý ono po pravdě, sice už tomu věku odrostl, kdy se monitor doporučuje, ale máme ho pořád v postýlce, protože když ji manžel dával dolů (jako ten rošt), nějak se tam zasekl kabel a ještě jsme se nedostali k tomu, abychom postýlku rozšroubovali a monitor vyndali budou po vás chtít jen standardní poradnu nebo vás budou honit do rizikové a po specialistech?

Silmarien, vloženo 21:35:56  09. 12. 2014
	Ja som mala monitor dychu prvých cca 5 mesiacov, lebo Elianka bola bruško-spavec, na chrbte spala tak 10 minút, takže keď sme chceli aspoň trošku oddychu, tak sme ju dávali an bruško a tam som bola pokojnejšia s monitorom na začiatku. Ale mali sme ho len požičaný.

Klair, vloženo 20:59:00  09. 12. 2014
	Určitě Tári. ta měla monitor dechu.... ale nemyslím si, že chodí sem

Dara, vloženo 20:44:12  09. 12. 2014

Díky všem za držení palců a tak. Jsme doma, já se cítím dobře (jako ostatně pořád krom toho dne porodu). Mám jizvu přes celé břicho, ale Vincek je po všech stránkách v pořádku i když trochu menší. (To mám z toho, že si vymýšlím datum poslední menstruace). V Motole byli všichni super. Sestra-laktační poradkyně přišla za mnou na jip hned, jak jsem mohla začít kojit. Pomohla sehnat odsávačku na půjčení (vlastní nepůjčili a já je chápu, buhví, co by se jim na ní mohlo chytnout). Všichni možní a nemožní doktoři chodili referovat, jak se mimču daří (byla jsem na chíře, ne na gyndě) a sestry poctivě co dvě tři hodiny posílali malému mé odstříkané mléko, takže teď je plně kojený a snad mu to vydrží (je hrozně žravý). Btw: měl tu někdo doma monitor dechu?

Arenga, vloženo 12:04:33  08. 12. 2014
	Adhil: no jasně, od toho tu místnost přece máme, abychom se chlubili dětma ne? ;-)) Je už fakt velká a má i takový "velký výraz" (= jako starší dítě) a taky nádherné oči. A máš pravdu, že to strašně, ale strašně rychle letí, taky mám pocit, že nedávno jsme vám drželi palce, abyste vydrželi přes dvaatřicátý týden těhotenství :-) a bude "hůř" počkej, až půjdete kupovat aktovku, to bude "za chvilku"

Eirellin, vloženo 10:25:32  08. 12. 2014
	Moc hezký dítě :-)

Nimitz, vloženo 23:30:48  07. 12. 2014
	hezký a taky chytrý, ví že se má do foťáku usmívat :-)

Adhil, vloženo 23:05:52  07. 12. 2014
	Musím říct, že nám to dítě roste jako z vody. Nedávno to byl takový červíček nehybný a teď? Tohle! (Dědeček si fotil Jitulku a fotka se nadmíru povedla, tak se musím pochlubit, jaký mám hezký děcko, no :-)

Arenga, vloženo 14:26:35  07. 12. 2014

moje děti jsou v posteli malí cestovatelé, když si teď beru do postele Gabiška, tak mám pravidelně jeho paty v žaludku, a Radmi sebou taky vždycky dost mlela nejen každá rodina, ono je hlavně každé dítě jiné - strašně silně jsem si to uvědomila, když se nám narodil malý, jak dvě děti stejných rodičů mohou být v některých věcech naprosto rozdílné - takže natož děti z různých rodin. Pokud by mi Radmilka ve dvou letech řekla "maminko, buď tu chvíli se mnou, chci se k tobě přitulit" byl by to pro mne po pravdě svátek - ona totiž v tom věku /a asi ještě mladší, jak nad tím tak uvažuju/ večer když jsme ji uložili, ukázala na dveře a řekla "mama tam", prostě nás naprosto suveréně z té ložnice "vyhazovala" protože už chtěla spát. Vůbec byla dost nekontaktní dítě a nějaké pomazlení si člověk skoro musel "vynutit" - změnilo se to až když jí byly 4 a půl, to začala chodit sama a tulit se sama - a já jsem byla tak šťastná a tak jsem si to užívala!:-)) Naproti tomu Gabišek byl od malička přítulné miminko, to jsem od Radmi vůbec neznala, že by třeba přilezla a položila si na mně hlavičku, nebyl mu ještě ani rok a výzvu "dáš mi pusinku" tu pusinku fakt dal - když to zjistila Radmi, chtěla je po něm pořád a pak to počítala, že jí dal za celý den z rodiny nejvíc /marně jsme jí vysvětlovali, že přece v žádném případě nesoutěžíme/

Silmarien, vloženo 11:17:29  07. 12. 2014

Ari: Elianka nekope :-) a také to super otáčacie obdobie už má tiež za sebou :-) neviem, tohto som sa nikdy nebála. Prvýkrát ma fakt buchla do brucha včera, keď mi preliezala popod nohy ako cez tunel a vstala kus skôr ako mala. A chudiatko, bolo vidno, že jej to je veľmi ľúto. Našťastie to nebolo také zlé, ale musela som si veru sadnúť :-) A ako píšem, teraz spí väčšinou vo svojej posteli - ona je teda hneď pri našej, ale je cca o 15 cm nižšie. Pri zaspávaní nekope vôbec, to nemám strach a potom v noci sa vždy odkotúľam. K tomu vynucovaniu... malé dieťa podľa mňa toho schopné dieťa nie je a väčšie, tam už to človek vie rozlíšiť. Ani ja nezaspávam rada sama, tak nejako nevidím dôvod na to, aby som do toho Elianku nútila :-) to si tam fakt radšej poležím s ňou - a áno, mám ešte tú výhodu, že ráno nemusím vstávať a všetka robota doma počká :-) Keď na mňa to decko kukne svojimi úžasnými očami a povie "maminka, som smutná že tu nie si" tak sa vždy ideme potúliť k sebe, prečítať si knižku a potom si zas môžem robiť svoje :-D Beriem to tak, že mi o chvíľu zdrhne do škôlky, do školy a už nikdy nebude tak moja ako teraz :-) A zároveň nemám picit, že by bola nesamostatná, lebo vidím ako sa správa vonku a medzi cudzími ľuďmi, takže ostávam tak nejako spokojná s tým, ako to u nás funguje :-) Ale chápem, že každá rodina má to nastavenie iné, mne vyhovuje toto :-)

Arenga, vloženo 14:34:30  06. 12. 2014

Sil: je moc hezká! Zrovna jsem dneska nebo včera myslela na to, že jsem dlouho neviděla žádnou Eliančinu fotku a že už musí být "velká holka" Co se týče toho "nechat vyřvat" tak u nás jenom, když vím nebo předpokládám, že si tím dítě něco vynucuje /nebo když jsme Radmi učili samostatně usnout/ - když bych si nebyla jistá, že má nenaplněnou nějakou potřebu, ať už fyzickou nebo citovou, tak ne takže náš chlapec dneska od tří do šesti spal zase u nás ;-) ale po pravdě, v těhotenství bych si to nelejsla spát s dítětem v jedné posteli, měla bych strach, že mne kopne

Silmarien, vloženo 09:00:13  06. 12. 2014

Silmarien, vloženo 08:49:01  06. 12. 2014

U nás má ten "materský" syndróm nezaľahnutia aj Peťo, takže pohoda. Elianku sme dali do vlastnej postele až teraz pred mesiacom, ale aj tá je úplne prirazená k našej. Spí celú noc. Úprimne, konečne sme sa dobre vyspali v momente, keď sme ju nasťahovali do našej postele nastálo (cca v 5,5-6 mesiacoch). Dávať spinkať do postieľky ešte bdejúcu to nikdy nefungovalo, zavinovačky neznášala, na chrbte sa budila, mohla som ju do postieľky spiacu preložiť na bruško, vtedy občas pospala dlhši ako 15 minút. Najlepšie sa jej spalo na mne/pri mne. Vyrevať sme nikdy nenechávali, všetky moje inštinkty sa proti tomu búrili. Elianka mala cez deň spánok tiež taký, že častejšie ale málo naraz a večer chodila spávať veľmi neskoro - ostatne to máme dodnes. Spať chodí veľmi neskoro a vstáva tiež neskoro (aj teraz ešte spí). Tak nemám "svoju" chvíľku večer, ale ráno.

toomz, vloženo 23:12:02  05. 12. 2014
	Můj první otcovský zážitek je z berlínské hospody, kde točili Plzeň. Nedá se to ale nazvat jako první vzpomínka, protože si z toho moc nepamatuju

Arenga, vloženo 19:26:57  05. 12. 2014
	tak zalehnutí je prý mýtus, že prý pokud člověk není "pod vlivem", tak prý mimino v posteli zalehnout nemůže, ale taky jsem se bála nechávat si malé mimčo v posteli, spíš právě z toho důvodu, abych ho nějak neskřípla nebo neuhodila, přece jenom, ti malý kojenci jsou takoví křehcí

Nadriel, vloženo 15:43:45  05. 12. 2014
	Když byl Petřík maličkatý, s oblibou mi usínal na hrudi u PC, ale v posteli s náma se s ním spát bojím, že ho zalehnem nebo praštíme ze spánku...zvlášť když má naše postel metr čtyřicet, tak má malej smůlu;-) Ale tak alespoň máme jeho postýlku přiraženou hned k naší:-)

Eirellin, vloženo 14:01:34  05. 12. 2014
	A vítám toomze :-)

Arenga, vloženo 10:54:24  05. 12. 2014
	no, tak můj "postýlkový" chlapec, zřejmě aby mi dokázal, jak moc se mýlím, spal dneska půl noci v mojí posteli (a to nikoli omylem, jako že bychom oba usnuli při nočním krmení) toomz: jasně, těšíme se na tvoje otcovské zážitky :-)

Eirellin, vloženo 07:20:40  05. 12. 2014
	Ari: no já si zpětně spíš myslím, že sme blbý, že sem se vzájemně tak dlouho trápili ;-)

toomz, vloženo 00:30:00  05. 12. 2014
	Yes! Konečně místnost, kde nebudu off-topic!

Zpět