 |
jo, test na štítnou žlázu je hodně praktická věc
a to, že s ní těhotenství může zamávat potvrzuju z vlastní zkušenosti, nechat si udělat odběry na štítnou žlázu pár měsíců po porodu je dost dobré rozhodnutí - mě se přesně tohle stalo, že mi to první těhotenství rozházelo a přišlo se na to vlastně náhodou, protože jsem si nechala udělat ten odběr, od té doby se léčím na hypofunkci
a co mi říkal můj endokrinolog, tak tohle se stává docela často, že to těhotenství rozhází, pak to jde do hyperfunkce a prudce dolů do hypofunkce - to se přesně stalo mě
co se týče odběru plodové vody, tak co sjem četla, pravděpodobnost potratu je 1%, takže 1:100 (a osobně znám holku, která po odběru plodové vody o miminko opravdu přišla) - čili pokud někomu vyjde pravděpodobnost nějakého postižení menší než 1:100 (pokud je to vůbec dobře vypočítané), tak je větší pravděpodobnost, že při amniocenteze přijde o zdravé dítě, než že se mu narodí dítě nemocné. Tolik tedy k těm pravděpodobnostem...
moje zkušenosti s oGTT jsou takové, že je nejlepší to loknout pokudmožno najednou, jakmile jsem se mezitím nadechla, obracel se mi žaludek z toho pachu :-) takže nejvíc se mi osvědčilo loknout to naráz a pak to vydýchat - nejhorší to bylo, když jsem na tom byla při posledním těhotenství už v tom 13.tt (předchozí těhotenství jsem GDM měla, tak jsem potom musela ve 4 měsících dítěte, a v dalším těhotenství už ve 13tt a v 25tt znovu) - to mi ještě bývalo zle a jak jsem vypila tu vodu, fakt jsem myslela, že to vyhodím. Naštěstí to bylo ještě v zimě a venku byl chladný vzduch, tak jsem šla ven to vydýchat a pomaličku se procházela cestou od pavilonu, kde dělají oběry k infekčnímu oddělení a vydýchávala jsem to a zpívala jsem - protože už předtím jsem zjistila, že když je mi blbě od žaludku, pomáhá mi zpívat, protože při tom člověk jinak dýchá. Jako ano, určitě jsem vypadala jako idiot - ale nepozvracela jsem se. |