Místnost

Taverňata

První skutečně "babyfriendly" místnost na Taverně. Veselé historky s dětmi uvítáme. Dramatické historky s dětmi s pochopením vyslechneme. Na dotazy ohledně těhotenství, porodu, péče o mimina i výchovy těch starších ochotně odpovíme. O nejrůznější vychytávky se rádi podělíme.... Zkrátka si můžete být jisti, že zde je DÍTĚ VÍTÁNO! :-) Ve vývěsním štítě je seznam taverňat. Vlastně jsou tam teď dva seznamy taverňat, jeden kde jsou všechna taverňata podle věku od nejstaršího po nejmladší, pro lepší přehled kdy se kdo narodil, a druhý, kde jsou taverňata rozdělený podle rodin, pro lepší přehled kdo ke komu patří :-). Pokud tam nějaké taverně nenajdete, napište buď Eirellin do pošty, nebo přímo do místnosti, ať zjednáme nápravu ;-) Místnost má od 09:29:49  09. 07. 2014 pronajatou Eirellin. Spolusprávce: Arenga.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Arenga, vloženo 13:25:14  11. 03. 2017
	mmochodem, s tím ultrazvukem, to bylo dobrý, když mi můj doktor poslal mailem snímek Natýnka asi ve 30tt (ten obyčejný, černobílý) a ukazovali jsme to Gábinkovi, byli mu čerstvě tři. Dlouze se na to díval, takový vážný a pak se zeptal: a takhle bratříček bude vypadat? tak jsme mu hned vysvětlovali, že né, že to je jen fotka a ve skutečnosti bude normální miminko

Arenga, vloženo 13:22:21  11. 03. 2017

neboj, Sikare, bude to v pohdě, s druhým to jde snadněji než s prvním :-) hele a jestli bude všechno v pohodě, zkuste přitlačit na to, aby vám umožnili bonding miminka hned na sále - nevím, jestli to Motol umožňuje, ale Opava to dělá teď už u císařů běžně - Natýn byl vytažen, ukázán manželovi, aby ho mohl vyfotit a pak mu dali čepičku a dali mi ho na hrudník a zakryli nás dekou, celou dobu ho přidržovala dětská sestra, měla jsem ho na sobě celou dobu, co mě šili a on se krásně zklidnil, hned přestal plakat a usnul. teprve potom ho vzali na zvážení, změření a další procedury, manžel šel s ním. Osobně můžu říct, že to "pouto" k dítěti se mi vytvořilo o moc ryhleji než u Gábinka, kterého mi jen ukázali a odnesli - ze začátku jsem si pořád říkala: chlapečku,kde ses tu vzal. U Natyho jsem tohle neměla, prostě přišel jinudy, ale jak mi ho hned dali, tenhkle pocit, že se tu to dítě najednou vzalo z ničeho nic, se nedostavil.

Sikar, vloženo 09:57:53  11. 03. 2017
	Opět jednou článek na téma děti. Tentokrát není o Vinckovi, ale o Jonášovi. http://www.tukutuku.cz/vztahy/5-duvodu-proc-je-pro-muze-tehotenstvi-sci-fi-horor/

Arenga, vloženo 13:44:34  08. 03. 2017
	jasně, to taky dělá dost, už jen to, že se člověk cítí v pohodě

Silmarien, vloženo 20:14:38  06. 03. 2017
	Nehovorím, že to nemalo žiadnu váhu, ale myslím, že oveľa viac spôsobil ten rozdiel prístupu a prostredia (akože nemôžem na sestričky a doktorov z fakultky povedať nič zlé, ale je to iné... v súkromnej si prosto platiaci zákazník a vyzerá to tak).

Arenga, vloženo 19:27:13  06. 03. 2017

Sil: já myslím, že ten rozdíl je i první versus další - prostě ve chvíli, kdy to člověk už to má jednou za sebou, tak to prožívá v úplně jiném klidu než poprvé, kdy neví, co a jak - a rozdíl může být samozřejmě i v tom, jestli je dítě císařem nebo normálně já jsem třeba měla poprvé nadstandard a ve stresu jsem byla totálně :-) ač mi tam návštěvy vysedávaly furt a mámu jsem tam měla taky celý odpoledne - až zpětně jsem si uvědomila, že jsem z těch návštěv byla strašně unavená a při dalších dětech nastala tvrdá regulace :-D je fakt, že jak jsem rodila ve FN a předčasně, tak tam stejně nikdo nesměl - a upřímně: mě to vyhovovalo. Ono taky pokud ej člověk na pokoji s nějakou normální ženskou, tak ani ta sprcha není problém :-) Nejvíc vysmátá jsem ale byla napotřetí, ono taky to donošené po nedonošeném přijde člověku jako fakt brnkačka a pohodička - i když jsem se teda skoro nevyspala a ukrutně mě z toho bolela hlava, ale to byl asi jediný stín mého posledního pobytu v porodnici

Eirellin, vloženo 16:25:56  04. 03. 2017
	Aaa tablet si zas myslí, že ví líp co chci psát :-/ *vyskočila sem fofrem, ne fordem A byla jsem fascinovaná ohromnym rozdílem....

Eirellin, vloženo 16:20:59  04. 03. 2017

V krči jsme chodili na návštěvy před oddělení,, v Kladensky porodnici na chodbu na oddělení a do jídelny, ovšem teď naposledy jsem měla babičky i na pokoji... jsem byla na ctyrluzkaci sama, všichni odrodili víkend až úterý přede mnou, jak byly ty hrozný bouřky a akorát šli dom, když jsem já přišla :-D takže tam pak na dvouluzkovým byly dvě, na druhým ctyrluzkovym taky, na pooperační ctyrluzkovým další dvě a na posledním ctyrluzkaci jsem byla já... pak bylo ještě pár rodiče na nadstandardu... Já tady vždycky chytla liduprazdno :-) A Ben se na Sama přišel kouknout v pondělí odpoledne po té, co se Sam ráno ve dvě narodil... a najednou mi připadal tak strašně velikej, a že ještě včera byl miminko... na Eli se kluci přišli podívat taky hned odpolko, ta se narodila v 7:40...a pak pro mne přijeli s kočárkem a na kolech a jeli jsme přes Kladno pěšky dom... A na Berunku se všichni přijeli podívat až v neděli odpolko cestou domů z víkendu u strejdy, to už byl Berunce den a půl... vzpomínám si, jak jsem na ně čekala až jsem usnula a probral mě Eliancin hlásek z chodby, jak sem fordem vyskočila z postele a běžela za nima s tou pojizdnou postylkou, než někam kdovikam zajdou :-) Jinak nejzarazenejsi a následně pak nejžárlivější byl Ben na Sama a Ela na Berunku, jinak celkem ok :-) Dobrý bylo, jak jsem pak už byla s klukama doma, a fascinovala tím najednou ohroženým rozdílem mezi dvouletakem a petidenakem, jsem Benovi říkala: "Ty už si tak velikej." A on mi tak trucovite a skoro plactive povídá: "Ne! Nejsem velikej! Jsem malinkej!" :-)

Silmarien, vloženo 13:39:50  03. 03. 2017

Jasne, tak ono je to aj o dohode. V tej našej pôrodnici bolo vonku na chodbe také miesto, kde sa dalo posedieť, takže keď niekomu prišlo viac ľudí, šiel tam. Ja som mala prvé dva dni spolubývajúcu, potom som bola sama a poslednú noc mi priviezli ženu dokonca v kontrakciách, lebo už ju nebolo kam dať :-D mala som sebou dulu a obe sa mi stále ospravedlňovali, že ma vyrušujú a ja som im stále hovorila, že mi to nevadí, lebo mi to nevadilo, mne keď sa chce spať, tak prosto spím :-D Inak mne tam chodila Elianka na tú polhodinu a Peťo tak na hodinu a pol cca a mamina bola vtedy na dlhodobej PNke ale už mala vychádzky, tak si ku mne chodila sadnúť pokojne aj na 3-4 hodiny (spolubývajúcej to nevadilo, jej tam tiež chodila mamina) a bolo to úplne super. keď sme chceli, rozprávali sme sa, keď som bola unevaná, mamina si čítala noviny a ja som driemala... keď som chcela dlhú sprchu, mohla som si ju dať, lebo som vedela, že aj keby sa Anna zobudila, nebude sama revať na posteli (aj keď kúpelňu som mala meter od postele teda :-D). Vo fakultnej zo mňa bol ubolený uzlíček nervov, tuto som si to naozaj užila, jasné, zotavovala som sa aj po tomto pôrode ale tie podmienky a ten vlastný pokoj v duši, že sa mi nikto do ničoho nestaral, skontrolovali čo bolo treba, ale žiadne nástupy a príkazy a neviem čo... ja som si normálne pozrela večer film, prečítala 2 alebo 3 diely GOT :-D a Anna sa tak so mnou zžila, nemuseli sme spolu bojovať, ako to bolo pri Elianke. Netvrdím, že to nie je tým, že sú bábätká rozdielne, ale zaujímalo by ma, aký by som mala začiatok s Eliankou, keby som si nebola pri tom prvom pôrode povedala, že 4 dni vydržím hocikde ale rovno šla tam...

Arenga, vloženo 23:22:59  02. 03. 2017
	Upřesnění: rodila jsem v Opavě, do Ostravy jsem znovu nechtěla.

Arenga, vloženo 23:22:07  02. 03. 2017

na druhou stranu, ono je to omezení návštěv docela rozumné, zvlášť v porodnici - v OStravě ve fakultce smí třeba na pokoj současně jen dva lidi za někým - to taky není špatné. Když jsem naposledy rodila, moje sousedka tam měla každý den celé davy - copak manžel se synem, to chápu, ale jedni prarodiče, druzí prarodiče, kamarádka s dětmi, další známí s dětmi, ještě snad nějací příbuzní. Celé odpoledne. Kdybych nebyla otrlá matka, která nakojí prakticky kdykoli a kdekoli, asi bych s tím měla fakt problém. Ale i tak mi to celkem vadilo, protože přece jenom člověk lapá každou minutu, aby si trochu odpočinul - a s naším Natýnem to v porodnici bylo docela rodeo - a ti lidi tam ruší, i když nechtějí.

Silmarien, vloženo 21:57:53  02. 03. 2017
	U nás sa nesmie vo fakultnej nemocnici (má 3 pôrodnice v Bratislave) nikde na oddelenie. V jedje sa smie s novorodencom vyjsť na chodbu a ukázať ho rodine, inde všetci okrem matky vidia dieťa prvé dni len cez sklo. Ja som rodila v súkromnej pôrodnici.

Dara, vloženo 20:53:46  02. 03. 2017
	no, Motol je snad poslední porodnice, kde se nesmí. Ani na normál oddělení. Do 10 nebo 12 let :-/ Ale já bych prostě jinam nešla, za a) to mám busem 15min a za b) když mi tam minule zachránili život, tak jinam nechci.

Arenga, vloženo 12:29:54  02. 03. 2017
	Dara: fakt nesmí? jako na odělení pro nedonošence to chápu, ale na normální oddělení? to mi přijde docela zvláštní jako že se tam děti nudí, to chápu - moji se taky nudili, když za mnou přišli - teď, když se narodil Natýn, Gabi tam pak lezl do skříbně a hrál si, že jede autobusem :-) když se narodil Gabi, tak ta, Radmi nemohla a viděla ho jen přes sklo, ale on byl právě nedonošený

Silmarien, vloženo 01:10:09  02. 03. 2017
	Ja som si druhú pôrodnicu vybrala aj kvôli tým návštevám, 9-21 návštevky a všetkým jedno kto ti príde, takže Elianka ma videla cca 5 hodín po pôrode a chodila každý deň. Ale tak po polhodine sa vždy pýtala domov, nudila sa :-D

Dara, vloženo 21:37:05  01. 03. 2017
	To je dobrý, třeba v Motole mrňata na návštěvu nesmí. Takže Vincek bude pár dní zase v Pardubicích a pak doma den dva než přijdu domu. Aby neměl pocit, že tu nebyl a najednou mu přibyl brácha. Teď si jen držím palce, aby junior byl podobně spací mimino jako Vincek. To by bylo zlatý. (Vincek do půl roka spal úplně nádherně, zkazilo se to až pak :-) )

Nadriel, vloženo 21:05:41  01. 03. 2017

Nechat je s tátou a jít nakoupit sama bez dětí, to jsem praktikovala už od začátku, člověk si trochu pročistí hlavu. Jednou jsem odcházela s pocitem, že alespoň budu mít na chvíli od toho jedenapůlročního uřvánka klid a jen co jsem vyšla na ulici (ještě jsem ani nedošla do půli bloku), potkala jsem nějakou maminku s o něco starším klukem, než byl ten můj, a povzdechla jsem si upřímně a z celé duše: "Ach ten můj miláček, jak mi chybí." Prvně byl beze mně přes noc, když jsem mu odjela do porodnice. To mu byl rok a třičtvrtě. Schodou okolností ho za mnou nedovedli, až o den později-takže mě nevidel skoro 48 hodin. Nadšeně se ke mně rozeběhl, pak se najednou zastavil, otočil se a zabořil hlavu do táty, trucoval a nechtěl se mnou mluvit:-/ Chudáček můj malej:-( Naštěstí mi někdo dones hrozny, tak jsem ho na ně nalákala a pak už to šlo. Když byl za mnou další den, už byl v pohodě, okukoval brášku a hrál si se mnou... A další den už jsme jeli všichni spolu domu:-) Pak byl sám přes noc i bez táty až ve dvou letech-děda s babičkou o to moc stály, tak jsme to s Petříkem probrali, a zkusili to. Vyšlo to skvěle, když odcházel, ani se se mnou nerozloučil, jak byl natěšenej, a já ho zpět nevolala, ať se rozloučí, hlavně že byl v pohodě. Od té doby tam jezdil tak jednou měsíčně-že si ho u nás v pátek večer vyzvedla babička cestou z práce, a my pak za ním buď v sobotu přijeli a zůstali na návštěvě všichni přes víkend, nebo nám ho babička zas večer dovezla zpátky. Teď byl přes zimu různě nemocnej, takže tam sám dlouho nebyl, a moc se na to netváří, tak uvidíme.

Silmarien, vloženo 21:36:07  28. 02. 2017
	Elianka bola odo mňa raz keď bol Peťo s nejakým črevným vírusom úplne mimo, tak spala u mojej maminy, potom až na pôrod bezo mňa. Takže my sme dlho čakali, ale potom sa vypýtala sama k Peťovým rodičom a teraz tam občas chodieva na noc a má z toho vždy super zážitok :-) Aničku okrem nutných vecí tiež nechám, kým sa sama rozhodne :-)

Eirellin, vloženo 14:39:30  28. 02. 2017

tak kluci oba byli přes noc beze mne, až když sem zase rodila :-) a pak asi měsíc na to jeli prvně s tátou na víkend a nás holky nechali samotný... a tak jednou za dva měsíce jezděj dodnes a jednou s sebou vzali i Elu, že prej ať si před porodem odpočinu přes víkend, že budu určitě rodit v pondělí... tak jsem si odpočinula jen v pátek večer :-D... ale tenkrát co byl Samovi necelej rok až rok a půl tak jsem chodívala tak třikrát do měsíce na zumbu tady v ulici, když neměl Random směnu a nebo když se občas podařilo hlídání, asi dvakrát hlídala jeho maminka, jenže ta ještě pracuje a taky na směny... a asi tak pět-šestkrát ta moje... vtipný bylo jak prve nepřijela.. to už tenkrát byla v důchodu, měla přijet už dopoledne v devět, tak jí v jedenáct volám, kde je, jestli je ok... a že prej se jí to nehodí, že je doma a šije záclony :-D tak my to máme s hlídánim prostě dost slabší no :-) každopádně jsem je na noc dlouho nedávala i z toho důvodu, že sme si zvykli usínat při kojení, večer i v noci :-)

Tári, vloženo 09:55:45  28. 02. 2017

Eirellin:s tatínkem byli kluci oba sami i na víkendu, Oliho si bere můj muž na týden vlétě na Slovensko, letos pojede s oběma (jsou tam tedy i jeho rodiče), tchyně s tchánem si občas berou Oliho na den nebo dva. Byl o víkendu i jen s mými rodiči. Teď na konci března pojedou kluci s oběma sety prarodičů k nám na chalupu, jedeme s Olafem na larp. V létě taky. A když jsem v Oliho roce a půl jezdila na služby, tak ho hlídala kamarádka, která teď hlídává taky. Taky jsem Oliho na začátku nechtěla dát z ruky, ale pak jsem zjistila, že když jsem venku sama aspon chvíli, tak se mentálně lehce zregeneruji. A Oli má babičky a dědy rád, takže tam problém není a Tris je vcelku v pohodě (pokud mu nerostou zuby, to je pak zlopeklo)

Zpět