 |
verlit: je to můj subjektivní názor :-)
navíc nejsem psycholog ani sociolog a nikdy jsem se o to nějak hlouběji nezajímala, takže nějaké studie k tomu načtené nemám - co se týče takových nějakých obecnějších nebo dlouhodobých dopadů (a taky si myslím, že na sledování nějakých těch opravdu dlouhodobých dopadů možná snad ani ještě výzkum není a že je na to ještě i relativně brzy)
nicméně člověk se jen tak subjektivně může zamýšlet třeba nad tím, jestli skutečnost, že mnoho lidí dnes není schopno a ochotno udržet trvalé dlouhodobé vztahy, nějakým způsobem s tím časným odkládáním do různých "ústavů" opravdu nemůže souviset - subjektivně si myslím, že třeba vůbec nemusí anebo taky někdy i trochu může. A taky se někdy říká, že "domovy důchodců jsou pomsta za jesle" - tohle jsem někde kdysi četla nebo slyšela, takže opět bez faktů ale jen jako takové zamyšlení - anebo je to možná taky blbost, protože i děti, co byly v jeslích se o své rodiče v případě potřeby postarají a naopak ti, co byli doma do šesti let, můžou své rodiče k stáru zvesela odkopnout - on je tady asi stejně důležitšější ten příklad, jak se jejich rodiče postarali o svoje rodiče.
co ale třeba fakt je, je že hodně malé dítě /nepamatuju se přesně do jakého věku/ potřebuje tzv. primární kontaktní osobu - je ovšem prakticky jedno, jestli je to matka, otec, babička nebo chůva (ale dlouhodobá) - nejsem si teď úplně jistá, četla jsem jeho knihu už dávno, ale myslím, že o tom psal i prof. Matějček, který se věnoval deprivacím u dětí a nezastupitelné roli rodiny oproti ústavní výchově - co mi ale třeba z té jeho knihy, co jsem četla, skutečně utkvělo v paměti bylo, že kdyby neexistovala mateřská škola, děti by si ji nejspíš samy vymyslely, protože tak v tom věku okolo tří let dítě už skutečně potřebuje vyrůstat se skupinou svých vrstevníků (ale zase to nutně neznamená, že dítě MUSÍ na 9-10 hodin denně skutečně do školky - a těch 9-10 hodin denně není přehnaný údaj, vezmeme-li v potaz, že běžná pracovní doba trvá 8,5 hodiny + čas potřebný na cestu tam a zpět) |