 |
Tak, a protože jsem už minulý týden sesmolila skoro třístránkovou úvahu o tom, co se mi na HP7 líbilo, nelíbilo, jaké mám otázky atdy, budu ji sem postupně vkládat, ať si užijete :o) Celé najednou raději ne, to byste mě zabili :o)
***************
Postřehy k HP7
Autorka je geniální. Fascinuje mě, jak dokázala všechny Harryho úspěchy a Voldyho pády odůvodnit tím, že Voldemort neví, co je láska, pohrdá jí atd., (Lily, Narcissa) ale Harrymu naopak dodává sílu a nakonec i fyzicky zachrání život. Vlastně je celá série postavená na tomhle "starém kouzle", Rowlingová to do nás cpe celou dobu horem dolem, ale stejně nás nakonec výsledné rozuzlení všechny překvapí.
Dostala mě tím, jak některé její pointy, které se hojně objevovaly ve spekulacích a které jsem já dříve buď zavrhovala pro jejich lacinost a klišovitost, nebo mi nepřipadaly logické, dokázala prezetovat způsobem, že jsem proti nim nemohla říct ani ň, a dokonce jsem byla povětšinou nakonec nadšená. Dva konkrétní příklady:
1) Snape miloval Lily a kvůli tomu opustil Voldemorta. Samo o sobě to zní příšerně, ale pozadí, které tomu JKR dala, skutečnost, že se znali od dětství (ten "filthy boy", od kterého slyšela Petunie o mozkomorech, byl Snape, ne James, jak jsme si mysleli), fakt, že se kamarádili většinu svých školních let, a všechny ty rozhovory, které nám byly ukázány, tomu dodávají logiku. Skutečnost, že by kvůli tomu Snape opustil Voldemorta a začal pracovat pro Brumbála výměnou za to, že Brumby Lily zkusí ochránit, najednou působí naprosto věrohodně.
2) Harry je nechtěný viteál a musí zemřít. Tomu jsem upřímně vůbec nevěřila. Předpokládala jsem, že k vytvoření viteálu může dojít pouze při nějaké složité černé magii, ne náhodou a nechtěně, to za prvé. A za druhé jsem nepředpokládala, že bychom na konci sledovali, jak Harry zemře a někdo jiný pak dodělá Voldemorta. Zatřetí mi to přišlo trochu lacině osudové. No... tady mě Rowla dostala asi nejvíc. Tušila jsem, že ten Brumbálův vítězoslavný výraz na konci Poháru bude mít nějaký význam, ale nenapadlo by mě, že dokáže z pointy, která mi připadá laciná, udělat pointu, která je nesmírně mazaná a napředvídatelná a geniální. Když Brumbálův "duch" řekne Harrymu, že se může vrátit, a vysvětlí mu důvod, musela jsem se nahlas smát a přes všechnu tragičnost předchozích událostí jsem se těšila, jak Voldymu spadne čelist, až zjistí, že někdo už podruhé(!) přežil, když na něj seslal smrtící kletbu! No není to k vzteku? :-D |
