|
Zkusím reagovat na vše řečeno (podle svého)
Psal jsem o vrcholových partiích, kam patří třeba Černá hora (pramení zde Vltava) nebo Trojmezenský masiv (kolem Plešného jezera), obojí okolo 1300 m.n.m.
Hodně se píše o šumavských jedlobukových pralesech. Ano, je to pravda, ale ty určitě nezasahují tak vysoko. Viz. např. i v médiích dosti propíraná Smrčina (kvůli sjezdovce), kde je krásný takovýto "prales" (myslím, že úplně bezzásahová zóna to není, což je podle mého jen dobře), ale určitě ten prales nezasahuje až úplně na vrchol, kde je zase převážně smrk.
NP Šumava se výškově rozkládá od nějakých 700 do 1380 m.n.m., první zóny jsou níže hlavně rašeliniště a Vltavská niva, pak vrcholové partie.
Nevím přesně kdy (určitě půjde přesně dohledat), ale bylo tu několik velkých kalamit, kdy velké plochy lehly hlavně větrem. Bohužel ta(y) největší se vyřešila(y) tím, že se přivezl "teplomilný nížinný" smrk z podunají, jímž se nahradily smíšené pralesy i horské smrky. Sice tak byla Šumava zalesněna, ale tyto monokultury stále doplácejí na sníh (špatně stavěné a rostlé větve), mráz, vítr, přidaly se jako všude emise. Takto oslabené stromy, navíc v monokultuře, se samy většímu množství kůrovce neubrání.
Zhruba tak, jak ukazuje Eva na fotce, vypadalo před deseti-patnácti lety Plešné jezero. Všude zelené stromy, sem tam pár kousků kůrovce. Stačilo, aby se těch pár napadených stromů vytěžilo, aby brouk nevyletěl, a les by tam zůstal. Snaha byla, "zelení mužíčci" se věšeli na napadené stromy. Dnes se tam chodí na vlastní nebezpečí, většina stromů je suchá-sežraná, les tam vzal za své. Teď by tam měli viset, abychom si na ně mohli ukázat, co způsobili.
A ještě mám jednu otázku: Jak se může z monokultury podunajského smrku vysemenit smíšený jedlobukový prales a horský smrkový les? ... |