Místnost

Středozem vs. Svět

Vítejte, milovníci Středozemě a našeho krásného světa :) V této místnosti se bavte o křišťálových dešťových kapkách, padajících listech, sněhových vločkách a vůbec o přírodě a zvířatech i lidech v ní. Vkládejte fotky přenádherných krajin rohanských, gondorských či jako z Kraje vystřižených (i takové se v našem světě najdou). Je zde také prostor pro debaty o našem vztahu k přírodě, o ekologii. Přijměte pozvání do související místnosti: Cestování a památky Místnost má od 01:20:28  25. 08. 2001 pronajatou toomz. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Bellatrix, vloženo 14:41:34  21. 07. 2008
	verlit: ano, jenže v tom já se prostě moc neorientuju - já vždycky chytnu jen kousek něčeho ve zprávách a říkám si "ale sakra přece musí být nějak možné určit, co je lepší, nebo ne?":)

Cigi, vloženo 10:54:29  18. 07. 2008

:-) Vidím tu jeden menší problém. Když se to nechá (nechalo) sežrat, zanikl jeden ekosystém a vytváří se nový. Podle všemožných pozorování bude chudší (druhově). Vliv třeba na povodně už vidíme několik let. Mám to nějaké bez ladu a skladu... - smrk má rád světlo, jedli, buku příšeří nevadí, na místě jednoho vykáceného stromu se jim bude dařit lépe, mohli by tam smrk nahradit. (ale někdy by to chtělo pomoci sazenicí) - nejsem odborník, to rozhodně ne. Dnes park proti kůrovci bojuje nějakými šetrnými mechanismy, ale ty nejcennější části Šumavy jsou již dost sežrány. Samozřejmě Kyril to jen zhoršil a dá se předpokládat, že jeho vliv se teprve projeví. - a stojím si za tím, že těžko se poŠumavě rozšíří rostlinné druhy, které tam nebyly. Přirozenou cestou se zase bude šířit převážně ten "nížinný" smrk, kterého tam bylo nejvíc a nejrychleji roste. Neberte toto všechno dogmaticky, je to jedna z možných cest. Když to člověk zmršil, mohl by pomoci to napravit. (Jdou dva po okraji srázu. Jeden uklouzne a strčí do druhého, který začne sklouzávat dolů. Může se chytit hned nahoře, může dopadnout až na dno. Co je správné? Má ten první nabídnout pomocnou ruku a pomoci druhému? Nebo to má nechat jen na jeho síle udržet se a vydrapat se nahoru? Nebo mu ještě dupnout na prsty, protože už má nakročeno ke dnu?) Přiměřenou pomocí by se mohl urychlit přirozený vývoj o několik (stromových) generací. Nevím sice, kolik je, ale určitě více než lidská. (Řekněme 150 let a to podhodnocuji, pak 3 generace na obnovu máme již skoro půl století.) Když k tomu přidáme vliv této opravdové přírody na kulturní krajinu (hospodářské lesy i vše ostatní), raději bych tomu pomohl a postupně by se od péče ustupovalo. Věřil bych, že pak by se po takových 50-100 letech les mohl nechat sám sobě a už by si opravdu byl schopen pomoci.

verlit, vloženo 09:10:00  18. 07. 2008
	Bell: :-))) Ale ochránci a ředitelství Národního parku není úplně totéž ;-)

Bellatrix, vloženo 08:53:57  18. 07. 2008
	Eva: ten článek si přečtu, díky.

Bellatrix, vloženo 08:52:23  18. 07. 2008

Aha, takže chápu, že u verlit promluvil zastánce ochránců přírody :o) Narwen: no jednoduše - prostě když to tak poslouchám, obě strany mají své pádné argumenty, že jejich způsob je nejlepší a ten druhý je příšerný. Jen porovnej to, co napsala verlit a co napsal Cigi. Přesně opačné názory. Takže jsem chtěla vědět, jestli to přírodní řešení skutečně je řešením, nebo jestli je to jen nějaké ekologické gesto. Vím, že různí ochránci lecčeho bývají díky své vášni někdy trochu extrémní, takže jsem chtěla vědět, jestli varianta nechat stát a sežrat k něčemu je.

Eva, vloženo 08:46:59  18. 07. 2008

Bell: nevím, nakolik je to nezaujatý názor, ale koukni na ten odkaz, co jsem dávala níže jako Samovolný vývoj horských lesů. Je tam shrnutí několika studií, mj. z vývoje lesa těženého vs. bez zásahu v Tatrách na polské a slovenské straně, sledování vývoje kůrovce v obou podmínkách, nadějně to vypadá třeba na Březníku - i když zatím většina studií je z USA na trochu jiných stromech, což je trochu problém, nakolik to jde srovnávat. Každopádně se mi líbí ta myšlenka, že bychom se měli postupně naučit místo stromů chránit ekosystém, což někdy není tak úplně totéž. Taky stojí za to přečíst si tenhle článek z MF Dnes ohledně očekávaného vývoje na Šumavě - mě se to zamlouvá. Osobně si taky myslím, že tady není až tak problémem rozšíření kůrovce v NP, jakkoliv je pohled na hynoucí stromy tristní. Problém může být, že kůrovec jaksi nerozezná hranice a šíří se z parku do okolních hospodářských lesů. Což je potom zdrojem největší kontroverze, že.

verlit, vloženo 08:45:07  18. 07. 2008

Pokud se nepletu, celá debata je o tom, jestli kácet nebo nekácet. Kůrovec ty smrky sežere v každém případě a je to v pořádku, protože tam nemají co dělat. Dřevařské řešení je všechno to vykácet. Vznikne holá pláň a tu buď spláchne první déšť a budeme mít místo Šumavy Bílé holé Karpaty nebo se osází novými smrky. Když vyrostou, sežere je kůrovec...no a tak pořád dál. NP prosazuje nechat stromy stát, nechat je postupně žrát kůrovcem, nekácet a dát prostor přirozené sukcesi stromů, která se v jiných oblastech již osvědčila.

Narwen, vloženo 08:41:57  18. 07. 2008

Bell: jak to myslíš, jak to s ním vlastně je? :) Já osobně si myslím to, že je fajn, když se s tím příroda vypořádá sama, ale v přírodě většinou nebývají takové kalamity. Problém s kůrovcem je proto, že ty smrky se sází nízko, tudíž mají nedostatek vzdušné (a asi i půdní) vlhkosti (tedy prý to tak je) a tím pádem dochází k těmhle kalamitám, s kterými se imho zase už příroda sama neporadí. Možná jde ochráncům o to, aby kůrovci vyžrali ty smrkové monokultury, aby se pochopilo, že jediný zdravý les je přirozený les :) ale kdo ví..

Bellatrix, vloženo 08:38:03  18. 07. 2008

Poslyšte, třeba Cigi nebo kdokoli tomu trochu rozumí, jak to teda vlastně s tím kůrovcem je? Proč ochránci přírody říkají, že je lepší, když se s tím příroda vypořádá sama? Já osobně tomu nerozumím vůbec, ale říkám si, že snad nějaký správný a logický základ tahle myšlenka (les si pomůže sám) mít musí, nebo ne? Vyplývají ty jejich snahy z nějakých zkušeností jinde, nebo je to jen nějaká teorie, kterou si spočítali a věří, že bude fungovat? Ráda bych slyšela nějaký nezaujatý názor.

Agáve, vloženo 14:26:27  17. 07. 2008

Sice to bude o Krkonoších, ale asi stejné pravidlo bude na Šumavě. V Krkonoších také rostly smrky, ale byla to zvláštní forma, která měla větve hodně dolů, aby když napadl sníh, tak aby se bez ztrát svezl dolů a větve nezlámal. Pak přišel v 50. letech ředitel lesů v Krkonoších, jehož kvality byly v počtu odznaků s hvězdičkou a vyleštěnosti jedné rudé knížky a ten tam nechal vysázet smrky z nížin, které měly větve více méně rovnoběžné se zemí. Stromy vyrostly, a když na ně napadal sníh, tak se polámaly. Čím pak to asi bylo?

Cigi, vloženo 11:42:32  17. 07. 2008

Zkusím reagovat na vše řečeno (podle svého) Psal jsem o vrcholových partiích, kam patří třeba Černá hora (pramení zde Vltava) nebo Trojmezenský masiv (kolem Plešného jezera), obojí okolo 1300 m.n.m. Hodně se píše o šumavských jedlobukových pralesech. Ano, je to pravda, ale ty určitě nezasahují tak vysoko. Viz. např. i v médiích dosti propíraná Smrčina (kvůli sjezdovce), kde je krásný takovýto "prales" (myslím, že úplně bezzásahová zóna to není, což je podle mého jen dobře), ale určitě ten prales nezasahuje až úplně na vrchol, kde je zase převážně smrk. NP Šumava se výškově rozkládá od nějakých 700 do 1380 m.n.m., první zóny jsou níže hlavně rašeliniště a Vltavská niva, pak vrcholové partie. Nevím přesně kdy (určitě půjde přesně dohledat), ale bylo tu několik velkých kalamit, kdy velké plochy lehly hlavně větrem. Bohužel ta(y) největší se vyřešila(y) tím, že se přivezl "teplomilný nížinný" smrk z podunají, jímž se nahradily smíšené pralesy i horské smrky. Sice tak byla Šumava zalesněna, ale tyto monokultury stále doplácejí na sníh (špatně stavěné a rostlé větve), mráz, vítr, přidaly se jako všude emise. Takto oslabené stromy, navíc v monokultuře, se samy většímu množství kůrovce neubrání. Zhruba tak, jak ukazuje Eva na fotce, vypadalo před deseti-patnácti lety Plešné jezero. Všude zelené stromy, sem tam pár kousků kůrovce. Stačilo, aby se těch pár napadených stromů vytěžilo, aby brouk nevyletěl, a les by tam zůstal. Snaha byla, "zelení mužíčci" se věšeli na napadené stromy. Dnes se tam chodí na vlastní nebezpečí, většina stromů je suchá-sežraná, les tam vzal za své. Teď by tam měli viset, abychom si na ně mohli ukázat, co způsobili. A ještě mám jednu otázku: Jak se může z monokultury podunajského smrku vysemenit smíšený jedlobukový prales a horský smrkový les? ...

Bellatrix, vloženo 08:53:32  17. 07. 2008
	Můj tatínek mi říkal, že dkyž byl mladý, byla Šumava v podstatě úplně holá. A když jsem viděla před pár lety takový televizní dokument, kde ukazovali různá místa v naší republice na fotografijích současných a 100 let starých, musím uznat, že tenkrát tu nebyly lesy VŮBEC NIKDE, zatímco dneska jsem v podstatě lesní královstí :o) Takže v tomhle jsem taky optimista.

Eva, vloženo 08:53:29  17. 07. 2008
	Když si představím tohle všecko suché nebo pokácené ... :-( tohle je Čertovo jezero, sežraných je tam vidět zatím jen pár malých skupinek vpravo. Oproti tomu tohle je hřeben nad Černým jezerem těžený po kalamitě: Tyhle 2 fotky ale i pár hezčích vyšly 3. července v MF Dnes.

Eva, vloženo 07:11:12  17. 07. 2008

Smrčiny še na Šumavě přirozeně vyskytují na hřebenech v nadmořské výšce okolo 1200 m a místy na náhorních planinách. Popis původních porostů je na stránkách NP Šumava. Cigi: sice rostlinám taky moc nerozumím, ale podle různých studií jsou ochránci poměrně optimističtí a věří, že se smrčiny dokážou zotavit i po kalamitě. Osobně se budu modlit a doufat, že to tak dopadne :-) - viz Samovolný vývoj horských lesů.

Vever, vloženo 00:18:49  17. 07. 2008
	Cigi: A fakt tam rostly smrky? Já toho o kytkách zase tak moc nevím, ale není Šumava na smrky trochu nízká? Já bych tam místo nich čekala spíš jedle. Přesněji teda jedle a buky, možná spolu s nějakými těmi břízami a jeřabinami jak jsi psal. O javorech nevím vůbec nic.

Cigi, vloženo 21:50:13  16. 07. 2008
	Jenom si tu tak postesknu v reakci na nedávnou debatu v Denním věštci o lesních porostech na Šumavě, zvláště v jejích vrcholových partiích: Jak by mohlo v místech, kde od nepaměti rostly většinou smrky s občasnou příměsí listnáčů (zde hlavně břízy, pak jeřabiny a buku s javorem), růst něco moc jiného?

Nimitz, vloženo 15:15:26  28. 06. 2008
	dopoledne jsem promazával pracovní fotky v pracovním foťáku, přitom mě napadlo vykouknout z okna a nafotit si (do zásoby, na zlepšení nálady za podzimních a zimních nečasů) dvůr a část zahrady

Tinne, vloženo 12:58:28  26. 06. 2008
	Dcera kolegyně měla přijet z Prahy kolem jedenácté večer,v tu dobu volala,že jesou někde za Pardubicemi a čekají až odstraní stromy z tratě, dojela dnes ráno v půl deváté :-(

Činkapi, vloženo 12:18:31  26. 06. 2008
	Tak to já jsem byla jednou z obětí včerejší dopravní kalamity :-) Zkejsla jsem v Kutné Hoře, v jednu v noci vypravili z KH zvláštní vlak na Kolín a na Prahu, protože přes Havlbrod se nic nedostalo. Domů jsem dorazila něco po třetí :-)

Narwen, vloženo 22:59:10  25. 06. 2008
	nám to trochu vyplavilo chodbu, bo nám teče okno .o)

Zpět