Místnost

Středozem vs. Svět

Vítejte, milovníci Středozemě a našeho krásného světa :) V této místnosti se bavte o křišťálových dešťových kapkách, padajících listech, sněhových vločkách a vůbec o přírodě a zvířatech i lidech v ní. Vkládejte fotky přenádherných krajin rohanských, gondorských či jako z Kraje vystřižených (i takové se v našem světě najdou). Je zde také prostor pro debaty o našem vztahu k přírodě, o ekologii. Přijměte pozvání do související místnosti: Cestování a památky Místnost má od 01:20:28  25. 08. 2001 pronajatou toomz. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Narwen, vloženo 11:30:17  04. 10. 2007
	Terebian: ale neee, já nemyslím normálni obaly. Ale dejme tomu, že jsem si třeba objednala jablečnou vlákninu. A oni ten pytlíček té vlákniny dali ještě do dalšího igeliťáku, kdyby se třeba rozsypal. Tak jsem to myslela.

Terebian, vloženo 08:04:16  04. 10. 2007

verlit:nenutím, chápu :-) Narwen: a do čeho by jsi to chtěla balit aby to prošlo přes hygienické normy? Jediné co mě napadá, tak je sklo nebo tvrzené plasty, ale to by se ještě musel zavézt vratný systém pro tyto obaly a na to sou lidi zatím dost líný a není takový objem výrobků aby se to udrželo (viz.pokus Cocacoly cca deset let starý). Při použití těchle obalů by taky stouply náklady na dopravu. Ještě mě napadla bramborová celulóza a z ní obaly. Tušímže Globus z toho dělá tašky na jedno použití, ale to je taky na začátku vývoje. Nejideálnější by byly bioobchody v místě bydliště kam by si člověk přišel se svojí nádobkou na potravinu. Z velkokapacitních balení (samozřejmě na více použití) by se odebralo požadované množství a víc by se obaly neřešili. Bohužel, tohle všechno je zatím ve stádiu pokusů.

Narwen, vloženo 21:49:23  03. 10. 2007
	tak jsem si objednala balíček z bioobchod.cz a dost mě udivilo množství výrobků, které byly zabalené v igelitových sáčcích (jako asi kdyby se roztrhly, vytekly ap.). Nicméně mi to už moc bio nepřišlo :o)

verlit, vloženo 21:45:43  03. 10. 2007
	Ba ne, já ji nechám, ať si rodí to, co doposud. My ovoce stejně skoro nejíme, tak nač jí komplikovat život, proč bych jí vnucovala něco jiného, než co je pro ni přirozené :-)

Terebian, vloženo 20:47:46  03. 10. 2007
	verlit:jako permakulturista a zahrádkář bych si přál kdyby rodila něco příjemně jedlého. Takže co zkusit naroubovat?

verlit, vloženo 17:11:21  03. 10. 2007
	Terebian: Myslím, že ty naše hrušky by se spíš hodily na plísňový sýr :-) Ale mě to nijak nevadí, hrušku máme rádi proto, že je stará a krásná a sama se hnojí. Co si přát víc.

Terebian, vloženo 14:14:43  03. 10. 2007

Vever: určitě by permakultura šla, stačilo by se trochu porozhlédnout. Hnití úrody na stromech může být způsobeno tím, že koruna není dobře provětrávaná (blízkost okolních stromů, hustota koruny atp.) Co týče toho roubování různých typů u hrušně, tak je to přesně co sem popisoval níže. Je to dobrý hlavně pro malé zahrádky kde nemůžeš mít kvůli místu víc ovocných stromů. Takhle si necháš vyrůst jeden pořádnej polokmen a pak už jen roubuješ a sklízíš. :-) verlit: takový hrušky by byly dobrý na zákvas, vysoká cukernatost, žejo? :-P

Vever, vloženo 22:37:10  02. 10. 2007
	Verlit: Chlápek, co nám přednášel Základy zahradnictví vyprávěl, jak na nějakou také starou hrušeň narouboval asi 10 různých typů, a pak sklízeli každý týden asi dva košíky, po snad i několik měsíců.

verlit, vloženo 22:17:22  02. 10. 2007
	A my máme hrušku, která je sedmdesát let stará, rodí asi tak dva metráky malých žlutých hruštiček, které všechny najednou dozrají, ještě na stromě shnijí a když spadnou, tak se prostě roztečou po zemi. Za den, dva úplně zmizí v půdě, zvlášť když trochu sprchne.

Dara, vloženo 21:21:54  02. 10. 2007
	No oni nejsou jako takové ty rozblemclé, to jsou takové ty spíš vysušené, co právě pak hezky zplesniví a přisuší se na větev

Narwen, vloženo 21:16:48  02. 10. 2007
	my máme jablka také každý druhý rok, ale je to dané typem jabloně

Vever, vloženo 21:09:09  02. 10. 2007
	Nám taky hnijou meruňky na stromě. A ořechy některé roky zřejmě už na stromě plesniví a jabloň má jablka jen každý druhý rok. U nás by permakultura asi nešla. Terebian: Zrovna broskvoň by naroubování víc druhů na jednom stromě asi nezvládla, prý jsou na to dost háklivé. Ale třeba hrušeň v pohodě.

Terebian, vloženo 19:43:34  02. 10. 2007
	Dara:to obilí vim, že jedinej kdo pěstuje je Sepp Holzer. Tady v Čechách se už taky pokoušej, ale ještě sem na nikoho nenarazil. Potřebuješ k tomu nějakou starou odrůdu(Dá se objednat z Gengel o.p.s). S novejma šlechtěnejma odrůdama to prostě nejde. Jináč je to zajímavý, že ti meruňky hnijou na stromě. Nám až když spadnou dolů.

Dara, vloženo 18:56:50  02. 10. 2007

Terebian: no třeba broskvoně, teda mi meruňky, neřežeme taky. Ale takové ty shnilé plesnivé meruňky z nich shazujeme a sbíráme, protože pak přenáší plíseň na další. A jak si tu psal s tím obilím, tak oni ho mají? (a ta McDonaldová to taky zvládala jen s manželem...jenže večer padli mrtví. No nic, ona je sranda to poslouchat, ale když si to člověk uvědomí...no na druhou stranu nějak stihli i mít dítě :-) )

Terebian, vloženo 09:53:57  02. 10. 2007

Dara: co se týče hektárku, vycházel bych z hektárku Melliodora Davida Holmgrena, kdy on zvládá se svojí ženou se o něj starat a navíc objíždět přednášky a publikovat. Již zmiňovaný Sepp Holzer těch hektárků zvládá přes 40 jen se svojí ženou a pár pomocníky. Co se týče stříhání stromů a keřů, to je na jednu velkou debatu. Letos na jaře jsem byl na jednom kurzu alternativního řezu stromů, kdy nám bylo vysvětleno jak spíš neřezat a jak jít se stromem když už řežeme. Třeba broskvoně se řezat nemusí vůbec a rostou a plodí i v 800 m.n.m. V Mexiku jsou odrůdy i pro 3500 m.n.m (mám z ní pecku). Když už ti něco shnije na stromech tak to vůbec nemusí vadit. Takhle pohnojíš půdu pod stromem. To, že úroda shnije je často kvůli tomu, že je v zahradě špatná volba odrůd a majitel nezvládá zpracovávat úrodu. Proč si nevybrat jednu odrůdu časnou, jednu letní a třeba jednu pozdní (navíc díky roubování to vše může být na jednom stromě :-P ). toomz: přesně tak, permakultura nediktuje, permakultura radí. :-) Činkapi: ztrácí neztrácí. aspoň jeden hektar je obděláván bez použití chemie, neubývá mu orná půda a navíc živí jednu celou rodinu potravinama v BIO kvalitě.

Činkapi, vloženo 08:35:17  02. 10. 2007
	No jo, jenže pokud každé ráno nasedneš do svého audi a frčíš do kanclu vydělávat, tak to jaksi celé ztrácí smysl, ne?

toomz, vloženo 01:27:10  02. 10. 2007
	Hele já jsemv tom vpodstatě nestrannej, ale právě se mi líbila zmínka, že tahle permakultura ti nediktuje vůbec nic. Můžeš mít auto, můžeš vydělávat peníze, můžeš si od souseda každý týden koupit horu masa. Vegetariánství a veganství s tím nemá zas tak moc společného.

Dara, vloženo 21:24:17  01. 10. 2007

Noo, tka jsme si něco přečetla...tak letmo. Píšou o tom, jak takovou zahrádku bude člověk mít tak za těch deset let, no fajn, že je na ní míň práce než na "normální" no to možná, pokud je to zahrádka. Jak už ej to hektárek, (na to uživení) tak dost těžko. Právě z těch důvodů co jsem psala.Na zahrádce se možná tak nemaká, ale s tím vším jedlým se něco dělat musí. Nemluvě o tom, že když to nebudu stříhat (a že když mám hektar a víc, tak i kdybych stříhala jen občas, už je to práce dost)tak to budu dost blbě česat/trhat a půlka "jedlosti" mi shinje na stromech (to je normální i v zahradách i v přírodě) A o tom, jak je vegetariánství, či hůře veganství "zdraví prospěšné" se snad ani bavit nebudu. Nehledě na děti. Jako docela poučné mě v tuhle chvíli napdá posechnout/přečíst si Betty McDOnaldovou Vejce a já, pravda, oni měli "normální" zahradu, ale kvůli kuřatům na ní moc nedělali a vůbec, to se musí slyšet/znát, kolik tam bylo práce

Terebian, vloženo 21:09:41  01. 10. 2007

Nadriel: i s masánkem se dá, na ekozahradách.com je seriál o Seppu Holzerovi, který chová i prasátka zajímavým způsobem. Jen pro zajímavost, jeho ekofarma je v 1100 m.n.m uprostřed Alp. Navíc tvůrce permakultury B.Mollison řeší ve svých knihách začlěnění chovu zvířectva od vepříků až po ryby. Akorát potřebuješ víc prostoru než ten jeden hektar nebo úrodnější půdu. Narwen: myslel jsem systém jakým to v lese roste. Členění do pater, udržování vláhy atp. To stejné je i na permakulturní zahrádce. Ta koncetrace je samozřejmě zvýšená, ale prokombinovaná navzájem. Tomu se říká jedlý les. Vever:šlo nešlo, to si můžem povědět tak za pět šest let kdy Svobodovi a pár dalších už budou mít ty svý hektárky funkční. Já to vidím, že pokavad bude člověk vegan nebo vegetarián, tak ho to uživí. Jediný co ještě nemám objasněný jsou ty níže zmíněné obilniny. Co sem si tak propočítával, je to minimálně dva metráky zrní na člověka na rok. Tzn. na tom hektaru musíš vypěstovat osum metráků, což není málo. V zimě se můžeš živit uskladněnými zásobami. Spousta zeleniny a ovoce ti vydrží až do jara čerstvá a z toho se vyžít dá takže lovit nemusíš. Navíc zauzené sýry a nakládané maso je řešení i pro masotariány.

Vever, vloženo 20:08:08  01. 10. 2007
	Myslím, že v normálním lese mírného pásu by člověk potřeboval asi o dost víc než hektar aby se uživil aspoň v některých ročních obdobích. Pokud by teda nelovil. A asi by to bylo dost náročné. Řekla bych, že dlouhodobě by to nešlo vůbec.

Zpět