 |
Já se vrátil na skok z dětského tábora a tam teda bylo počasí úžasný! První tři dny tropická vedra, bez jediného mráčku. Program pro děti byl tedy jasnej, ráno koupání, dopoledne koupání, odpoledne... a tak dále :) A pak třetí den se to stalo, světlo zakolísalo a na obloze se objevil první mráček! Chápete to moje nadšení? V Praze mi je putna co běhá po obloze, ale na táboře v přírodě mezi lesy jsem si plně uvědomoval i každý posun teploty o jeden stupínek.
Předevčírem se vyšlo na puťák (1.-4. oddíl, věkově šest až dvanáct), večer rozbalily spacáky a karimámy. Ve vzduchu visela otázka, zdali začít připravovat přístřešek, kdyby náhodou pršelo. Volalo se do ČT na předpověď kde nám řekli, že určitě nebude. Přesto jsem provizorně jednu plachtu natáhnul (cca pro 30 dětí, celkem jich bylo pade). No a ono fakt v noci začalo lejt. Panika, baterky, staví se další přístřešky, budí se děti, stěhují se pod plachty, které se za chodu přivazují na dřevěné konstrukce... no prostě úlet :)
A včera bylo velké finále, přes den opět krásně. V podvečer se ale celá obloha zalila šedivou barvou, ihned se zatmělo. Na obzoru začaly stříhat oblohu oranžové záblesky. Pak se to protrhlo a začal děsivej slejvák, zleva doprava. Honem všechny věci dětí do chatek. Postupně se obloha měnila, až se dostala do podoby, kterou jsem snad ještě nikdy neviděl. Na každé straně byla jiná barva, do toho se nad lesy vyklenula mohutná duha. Mraky vytvořily tisíce obrazců. No vážně, povídám, takovou oblohu jsem ještě nikdy neviděl! :)
Tak to jsou mé zážitky s počasím. |
Vítejte, milovníci Středozemě a našeho krásného světa :)