Místnost

Středozem vs. Svět

Vítejte, milovníci Středozemě a našeho krásného světa :) V této místnosti se bavte o křišťálových dešťových kapkách, padajících listech, sněhových vločkách a vůbec o přírodě a zvířatech i lidech v ní. Vkládejte fotky přenádherných krajin rohanských, gondorských či jako z Kraje vystřižených (i takové se v našem světě najdou). Je zde také prostor pro debaty o našem vztahu k přírodě, o ekologii. Přijměte pozvání do související místnosti: Cestování a památky Místnost má od 01:20:28  25. 08. 2001 pronajatou toomz. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Agáve, vloženo 14:26:27  17. 07. 2008

Sice to bude o Krkonoších, ale asi stejné pravidlo bude na Šumavě. V Krkonoších také rostly smrky, ale byla to zvláštní forma, která měla větve hodně dolů, aby když napadl sníh, tak aby se bez ztrát svezl dolů a větve nezlámal. Pak přišel v 50. letech ředitel lesů v Krkonoších, jehož kvality byly v počtu odznaků s hvězdičkou a vyleštěnosti jedné rudé knížky a ten tam nechal vysázet smrky z nížin, které měly větve více méně rovnoběžné se zemí. Stromy vyrostly, a když na ně napadal sníh, tak se polámaly. Čím pak to asi bylo?

Cigi, vloženo 11:42:32  17. 07. 2008

Zkusím reagovat na vše řečeno (podle svého) Psal jsem o vrcholových partiích, kam patří třeba Černá hora (pramení zde Vltava) nebo Trojmezenský masiv (kolem Plešného jezera), obojí okolo 1300 m.n.m. Hodně se píše o šumavských jedlobukových pralesech. Ano, je to pravda, ale ty určitě nezasahují tak vysoko. Viz. např. i v médiích dosti propíraná Smrčina (kvůli sjezdovce), kde je krásný takovýto "prales" (myslím, že úplně bezzásahová zóna to není, což je podle mého jen dobře), ale určitě ten prales nezasahuje až úplně na vrchol, kde je zase převážně smrk. NP Šumava se výškově rozkládá od nějakých 700 do 1380 m.n.m., první zóny jsou níže hlavně rašeliniště a Vltavská niva, pak vrcholové partie. Nevím přesně kdy (určitě půjde přesně dohledat), ale bylo tu několik velkých kalamit, kdy velké plochy lehly hlavně větrem. Bohužel ta(y) největší se vyřešila(y) tím, že se přivezl "teplomilný nížinný" smrk z podunají, jímž se nahradily smíšené pralesy i horské smrky. Sice tak byla Šumava zalesněna, ale tyto monokultury stále doplácejí na sníh (špatně stavěné a rostlé větve), mráz, vítr, přidaly se jako všude emise. Takto oslabené stromy, navíc v monokultuře, se samy většímu množství kůrovce neubrání. Zhruba tak, jak ukazuje Eva na fotce, vypadalo před deseti-patnácti lety Plešné jezero. Všude zelené stromy, sem tam pár kousků kůrovce. Stačilo, aby se těch pár napadených stromů vytěžilo, aby brouk nevyletěl, a les by tam zůstal. Snaha byla, "zelení mužíčci" se věšeli na napadené stromy. Dnes se tam chodí na vlastní nebezpečí, většina stromů je suchá-sežraná, les tam vzal za své. Teď by tam měli viset, abychom si na ně mohli ukázat, co způsobili. A ještě mám jednu otázku: Jak se může z monokultury podunajského smrku vysemenit smíšený jedlobukový prales a horský smrkový les? ...

Bellatrix, vloženo 08:53:32  17. 07. 2008
	Můj tatínek mi říkal, že dkyž byl mladý, byla Šumava v podstatě úplně holá. A když jsem viděla před pár lety takový televizní dokument, kde ukazovali různá místa v naší republice na fotografijích současných a 100 let starých, musím uznat, že tenkrát tu nebyly lesy VŮBEC NIKDE, zatímco dneska jsem v podstatě lesní královstí :o) Takže v tomhle jsem taky optimista.

Eva, vloženo 08:53:29  17. 07. 2008
	Když si představím tohle všecko suché nebo pokácené ... :-( tohle je Čertovo jezero, sežraných je tam vidět zatím jen pár malých skupinek vpravo. Oproti tomu tohle je hřeben nad Černým jezerem těžený po kalamitě: Tyhle 2 fotky ale i pár hezčích vyšly 3. července v MF Dnes.

Eva, vloženo 07:11:12  17. 07. 2008

Smrčiny še na Šumavě přirozeně vyskytují na hřebenech v nadmořské výšce okolo 1200 m a místy na náhorních planinách. Popis původních porostů je na stránkách NP Šumava. Cigi: sice rostlinám taky moc nerozumím, ale podle různých studií jsou ochránci poměrně optimističtí a věří, že se smrčiny dokážou zotavit i po kalamitě. Osobně se budu modlit a doufat, že to tak dopadne :-) - viz Samovolný vývoj horských lesů.

Vever, vloženo 00:18:49  17. 07. 2008
	Cigi: A fakt tam rostly smrky? Já toho o kytkách zase tak moc nevím, ale není Šumava na smrky trochu nízká? Já bych tam místo nich čekala spíš jedle. Přesněji teda jedle a buky, možná spolu s nějakými těmi břízami a jeřabinami jak jsi psal. O javorech nevím vůbec nic.

Cigi, vloženo 21:50:13  16. 07. 2008
	Jenom si tu tak postesknu v reakci na nedávnou debatu v Denním věštci o lesních porostech na Šumavě, zvláště v jejích vrcholových partiích: Jak by mohlo v místech, kde od nepaměti rostly většinou smrky s občasnou příměsí listnáčů (zde hlavně břízy, pak jeřabiny a buku s javorem), růst něco moc jiného?

Nimitz, vloženo 15:15:26  28. 06. 2008
	dopoledne jsem promazával pracovní fotky v pracovním foťáku, přitom mě napadlo vykouknout z okna a nafotit si (do zásoby, na zlepšení nálady za podzimních a zimních nečasů) dvůr a část zahrady

Tinne, vloženo 12:58:28  26. 06. 2008
	Dcera kolegyně měla přijet z Prahy kolem jedenácté večer,v tu dobu volala,že jesou někde za Pardubicemi a čekají až odstraní stromy z tratě, dojela dnes ráno v půl deváté :-(

Činkapi, vloženo 12:18:31  26. 06. 2008
	Tak to já jsem byla jednou z obětí včerejší dopravní kalamity :-) Zkejsla jsem v Kutné Hoře, v jednu v noci vypravili z KH zvláštní vlak na Kolín a na Prahu, protože přes Havlbrod se nic nedostalo. Domů jsem dorazila něco po třetí :-)

Narwen, vloženo 22:59:10  25. 06. 2008
	nám to trochu vyplavilo chodbu, bo nám teče okno .o)

Bilbo, vloženo 21:33:14  25. 06. 2008
	Mi ho vypli, než jsem si stihl savnout hru :-) Ale u našich psů je to normální. Oni se dycky hrozně bojí. Když na Silvestra bouchají rachejtle, to se můžou zbláznit :-)

verlit, vloženo 21:28:45  25. 06. 2008
	Jo, to by celkem souhlasilo, akorát s tím rozdílem, že jeden pes si poklidně žvýká uzel na pohovce a druhý se snaží probourat do ložnice a zalézt pod deku :-) Aspoň že ten proud nahodili, než začalo semifinále :-)

Bilbo, vloženo 21:26:40  25. 06. 2008
	Tady je dneska bouřka, náhlá průtrž, výpadek proudu a chvilku i malá vichřice. Chudák pes je tady vevnitř a kňučí pod stolem :-)

Arwi, vloženo 15:05:51  04. 06. 2008
	Musím nahlásit, že do Brna právě přišel konec světa. Z ničeho nic (jak už to tak bývá) se z horkého a parného dne stala jedna obrovská bouře. Déšť padá snad v proudech a obloha je plná blesků. Já jsem ještě ve škole a přemýšlím, jaká bude cesta domů v tričku na ramínkách a sukni... A nebo bude opravdu konec světa a my jedniní přežijeme zavření ve škole závislí na zásobách z bufetu :o))

Marcus m, vloženo 11:11:10  28. 05. 2008

Jo, jo ona ta Podivnost přepychu může vyvolávat všelijaké vášně a unáhlené názory o autorově osobě a politických názorech, ovšem tím Oslovým triumfem to celé pěkně přerovná. A neméně zajímavé je to, že sice člověk od prvního setkání auta s vozíkem taženým oslem víceméně tuší, kam to vyprávění spěje, ale přesto je pointa velmi dobrá. Hluboké porozumění a soucit k oné staré venkovance, které jsou z textu cítti jsou mimochodem taky velice působivé. Abych dovysvětlil proč vybrané kousky dávám zrovna sem. Celá ta sbírka Alarms and Discursion, velmi trefně kdysi dávno česky pojmenovaná Bouře a úvahy obsahuje řadu esejů, které odráží prožitky z krajiny nebo z nich vyházejí k nejrůznějším pozoruhodným úvahám nebo oba motivy kombinují.

Eva, vloženo 10:25:00  28. 05. 2008

Podivnost přepychu je moc zajímavá, ale Oslův triumf mě dostal úplně :-) Chesterton užívá krásné obrazy - od důležitosti a spojitosti rituálního jekotu gótských žen a anglických švadlenek, až po hrátky s perspektivou, kde příroda má našeho strýčka v zásobě v nespočtu velikostí, podle toho, kam se zrovna postaví. Moc semi líbí všichni ustupující vojáci měnící se v cínové vojáčky i všichni prchající medvědi morfující v plyšové medvídky ... nebo prostě jen miluju tu představu cesty po které vytrvale šlape oslík a táhne kárku se stařenkou, jakoby, pomalu, vytrvale a poctivě procházeli krajinou i staletími ...

Marcus m, vloženo 19:38:43  27. 05. 2008
	Eva: moc pěkné záběry, zejména entí pár - výborné oko. Snad nepřetížím vaši trpělivost, když se zase podělím o pár překladů. Tentokrát je to krátké pojednání o Podivnosti přepychu na něž plynule navazuje Oslův triumf, které je skutečně vhodné přečíst souvisle. A tak trochu sem hodí i ta Noční můra, ale nehledejte za tím žádnou ekologickou katastrofu, nebo přírodní pohromu. ;-).

Nadriel, vloženo 15:48:08  26. 05. 2008
	jéé, to vypadá jako to jezero, o kterém se říká, že se v něm utopila ta holka Fantasia:-)

verlit, vloženo 15:59:08  24. 05. 2008
	Eržika/Eva: No jo, fakt. KDyž naroluji tak, že vidím za stromy jen nepatrnou čárku horizontu (pole), je to úplně úžasné!

Zpět