 |
Cituji ze Zamarovského knížky o Chetitech:
"nu ninda-an ezateni vádar-ma ekuteni."
"Z této věty mi byl zpočátku znám pouze význam ideogramu, tj. slovního znaku "ninda", který v klínovém písmu označuje "chléb". V -an jsem zjistil na základě jiných míst koncovku chetitského čtvrtého pádu jednotného čísla mužského rodu. Ve větě, v níž byla řeč o chlebu, bylo možno očekávat případně i slovo pro "jísti": vyplýval ze skupiny e-iz-za-at-te-ni srovnáním s latinským edo, starohornoněmeckým ezzan, německým essen atd. "jísti". Jiná místa připouštěla domněnku, že -te-ni je koncovkou druhé osoby množného čísla přítomného času činného (i s významem času budoucího). Bude tudíž e-iz-za-az-te-ni (což se čte asi ezzatteni) znamenat "jíte". Rovněž srovnání chetitského nu se staroindickým nu, řeckým nú, starohornoněmeckým nu, německým nu nepůsobilo potíže. Dále pak stačil pouhý pohled a bylo zřejmé, že následující věta wa-a-tar-ma e-ku-ut-te-ni je paralelní s první, právě vysvětlenou.
U wa-a-tar, které bylo protějškem k ninda-an, chléb, muselo jít nejspíš o prostou poživatinu: ke srovnání se tu okamžitě nabízelo anglické water, starosaské watar, německé wasser atd. voda. Z toho vyplynula rovnice: chetitské wa-a-tar = voda. E-ku-ut-te-ni muselo být pak opět druhou osobou množného čísla přítomného času; paralelita s první větou vedla u ekutteni, prtoože jako objekt přicházela zde v úvahu voda, s velkou pravděpodobností k významu "pijete". Poohlédnutí po podobných a významově příbuzných slovech v ostatních indoevropských jazycích vedlo dále ke srovnání chetitského eku-, píti, s latinským aqua, voda. Paralalela e-iz-za-at-te-ni a e-ku-ut-te-ni s edo a aqua byla ještě posílena několika místy, na nichž čteme vedle sebe a-da-an-na a-ku-wa-an-na, zřejmě "jísti a píti". A-da-an-na srovnávám zejména se staroindickým ádanam, jídlo/píce". Chetitská přípona -ma musí mít asi význam "pak/poté", snad ji lze srovnat s řeckým mén, má.
Překlad výše uvedené věty bude pak zníti: "Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti"." |