 |
V pátek jsem byl na hradě Kašperk, na placené prohlídce.
bylo mi povoleno, že tam smím i se psem, vyjma prvního patra purkrabství, kde musí být ručně přenesen přes vzácnou topinkovou podlahu a vyveden rovnou na dřevěný ochoz.
Učinil jsem tak, ale Kristýna na ochozu nechtěla posedět, kňučela, byla strašně nervózní. Myslel jsem si, že to bude tím, že je mezi fošnami dřevěného ochozu vidět dolů, to psi nemusí. Tak jsem ji vyvedl až do bývalého paláce a a tam ji uvázal a vrátil jsem se doprohlédnout budovu purkrabství. Když jsme se vrátili, byla Kristýna ještě nervóznější než dřív. Stále kňučela, vší silou mě táhla pryč, až se na vodítku škrtila. To NIKDY nedělá.
Protože jsme rušili ostatní návštěvníky, vyběhl jsem s ní tedy na věž, o kterou jsem nechtěl přijít. Fena sice chtěla ven z hradu, ale rychlý pohyb po hradě jí nevadil. Takže jsme celou prohlídku aspoň proletěli ještě před návštěvníky a pak rychle vyletěli ven.
Hned co jsme opustili puirkrabství y vyšli na hradní nádvoří, byla náhle klidná a hravá, vesele si všechno očuchávala a byla by tu zůstala.
Jsem si jistý, že jí nevadil samotný režim prohlídky, ani jí nevadili návštěvníci, takové věci zvládá vždy a bez výjimky.
Takhle kňučet a zdrhat jsem jí viděl jenom jednou a to když byla proti své vůli sprchována vodou z tlakové hadice....
Co jí to tedy v jádru Kašperského hradu tak strašně vadilo? |