 |
Podobné jevy jsou v archeologii celkem běžné a pracuje s nimi tzv. nedestruktivní archeologie. Stačí jiné složení půdy, podzemní prostory, zasypaný výkop a už se to projeví. Při teplotách pohybujících se kolem nuly stačí nepatrný rozdíl, aby sníh někde roztál a jinde ne. Takové hodně obecné pravidlo, neplatí vždy, říká, že když se objeví takový příznak jako půda roztátá, jde o zasypaný výkop, když se naopak někde udrží sníh trochu déle, naznačuje to skrytou kamenou zeď. To co píšou v tom článku je velmi pravděpodobné:
V místě kruhu nejsou žádné podzemní prostory a nevedou tudy ani inženýrské sítě. Možnost, že by zde byla stará zasypaná studna, která by se náhle plnila vodou, Kokeš rovněž považuje za nepravděpodobnou, stejně jako vysvětlení, že by sem někdo nasypal větší množství soli nebo že by zde dříve stály hospodářské budovy. |