Místnost

Strašidla a přízraky

Potkalo vás někdy něco nadpřirozeného a děsivého? Viděli jste přízrak? Pochlubte se! Můžete také diskutovat o neznámu, paranormálních jevech, lochnesce a sněžném muži i o dalších nevysvětlených jevech a zvířatech. Místnost má od 20:41:09  20. 09. 2001 pronajatou verlit

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

verlit, vloženo 08:30:21  09. 09. 2009

Před pár týdny jsme byli s kolegy na slavnostní večeři v Praze. Seděli jsme venku na terase Hergetovy cihelny na Kampě a protože mě nebavila konverzace a byla krásná teplá noc, čuměla jsem po hvězdičkách, meteorech a vůbec obloze. Bylo téměř úplné bezmračno, obloha byla čistá, jen tu tam bylo pár drobných, jasně ohraničených mráčků a foukal slabý větřík od západu. Hvězdy byly vidět jasně a jiskřivě. Najednou jsem si všimla jakéhosi pohybu. Přes hvězdy se postupně směrem K VÝCHODU cosi sunulo. Bylo to úplně průhledné, žádný tmavý, fyzický objekt. Připomínalo to trochu nějakou průhlednou medúzu. Prostě jasné hvězdy se za tím trochu rozostřily a jakoby se to trochu vlnilo. Pohybovalo se to poměrně rychle a jak už jsem psala, proti větru (navíc jinou rychlostí než ostatní drobné mráčky). Velikost neumím odhadnout (taky by závisela na tom, v jaké to asi letělo výšce), ale bylo to poměrně malé. Kdybych zvedla ruku, tak by to bylo o něco menší než průměr dlaně, promítnuté na oblohu. Nenapadá vás nějaké racionální vysvětlení?

Clarice, vloženo 21:10:13  04. 06. 2009
	Klasický nekromant.

Marcus m, vloženo 23:47:12  03. 06. 2009

No a mně zas napadá: vodník je jedna věc, zelený mužík ve fráčku s kapajícími šosem a poličkou s vyrovnanými dušičkami v hrníčcích mi s dovolením na druhé zamyšlení přijde jako něco jiného. Hodně se podobá čím dál dobráčtějčímu a neškodnějšímu, ba roztomilejšímu čertovi. A to naznačuje několik věcí: že je to obrázek velmi recentní, velmi umělý a velmi vzdálenýmu i jen folklorní podobě - o nějakém autentičtější residuu starších a mýtů pozůstalých ve skutečné folk-lore (tedy lidovém učení, lidové moudrosti nebo "pověrách venkovanů") před příchodem národopisců devatenáctého století ani nemluvě. Všichni víme jaké zhruba změny prodělaly pohádky cestou z lidové slovesnosti přes ruce a pera Boženy Němcové, bří Grimmů a zejména jejich dalších úpravců, na stránky dětských knížek. Jistě může to ještě pokračovat dál, třeba k Drdovým čertům a Ladovým vodníkům, ale to už všichni víme, že jsme sféru čehokolivk skutečně a původně lidového opustili. Když si tedy domyslíme, co si musíme odmyslet, je te vodník ještě pořád takový exot?

Vever, vloženo 19:29:34  31. 05. 2009
	No, když se člověk utopí, dojde mu dech, z toho je k duši už jenom kousek. A když už tam pod tou vodou je, tak proč jí nedat do hrnečku, že jo :)

Aes Sedai, vloženo 18:24:56  31. 05. 2009
	No jen tak ne. Vezmi si, že je lákal na pentličky a tak. Takže trest za hamižnost? Taky ty, co mu lovili ryby v rybníce apod. A prostě se kochal tím, že má sbírku. :)

verlit, vloženo 18:12:43  31. 05. 2009
	Šlo by to vůbec? Peklu se přece musí propadnout, pokud se utopí hodný, poctivý a čestný člověk, tak se do pekla nedostane. Jistě, dokud má vodník jeho duši, nedostane se ani do nebe. Ale pořád zůstává otázka, k čemu vodníkovi ta duše je. A jak vůbec vznikl takový divný koncept, který se vybočuje z klasických archetypů?

Sikar, vloženo 18:09:52  31. 05. 2009
	Co dělá vodník s dušemi... na to kloudně odpovědělo jen "Jak utopit doktora Mráčka", kde je směňovali za perly. Třeba je v čisté formě v hrnečku prodávají čertům...?

verlit, vloženo 16:58:26  31. 05. 2009
	Ještě mě napadá, že je u vodníků zvláštní, že jako jediná naše strašidla jdou po duši. Jistě, čerti o ni taky mají zájem, ale ti duše kupují nebo svádějí, člověk jim je musí tedy jedním nebo druhým způsobem (za)prodat. Zatímco vodník duše přímo loví. Není to zvláštní? Proč? A co s nimi vlastně dělá?

verlit, vloženo 09:05:41  28. 05. 2009
	Dost jich je, ale je to úplně jiné pojetí, než vodníci.

Vever, vloženo 00:47:01  28. 05. 2009
	No, třeba v Anglii je nějakých těch vodních potvor taky docela dost...někde na těch stránkách, odkud jsem dávala předchozí odkaz to je taky, ale nevím kde a nechce se mi to hledat. Mívají podobu koní a topí lidi. Mimochodem, ty stránky jsou poměrně velmi obsáhlé a majitel je pořád doplňuje. Pokud by to někoho zajímalo, tady je obsah: http://www.fext.cz/bestiar/

Marcus m, vloženo 22:22:01  27. 05. 2009
	Napadá mně, není v tom jakási souvislost s tím, že mluvíme převážně o vnitrozemských kulturách, pro které je voda jaksi cizí živel? Jinde té vodní havěti mívají spoustu, v mýtech či v pověstech, ale zpravidla je to tam, kde je moře pomalu stejně přirozeným, byť zrádnějším prostředním, jako třeba les.

verlit, vloženo 13:55:22  27. 05. 2009

Vever: Podle toho odkazu to vypadá, že vodník je opravdu čistě slovanská záležitost. To je vážně zajímavé - že by opravdu Slované oproti jiným národům tak tíhli k vodnímu živlu? Pořád mi nejde na rozum, že by se tak silná legenda nepřelila do žádného jiného kulturního prostředí, hlavně v Evropě. Kappa je přece jen hodně odlišná. (Kdybyste ho/ji přece jen potkali, stačí se hluboce uklonit. Udělá totéž, voda z žlábku na hlavě vyteče a je po nebezpečí :-)

Shadw, vloženo 13:20:31  27. 05. 2009
	Narazila jsem v pohádkách z Karélie (možná znáte, Pohádky z kouzelného mlýnku) na vodní čerty. Otázka je, jak moc je to ovlivněné překladem. Nicméně taky byl v rybníku, taky topil, takly lovil dušičky. A mluvilo se o tom, že jsou v všech vodách a znají všechna tajemství.

Sikar, vloženo 09:31:05  27. 05. 2009
	Kappa má ovšem s českým vodníkem jeden trošku společný rys - českému vodníkovi (pozdějšímu, nemluvím o staroslovanské krvežíznivé příšeře) stále kape ze šosu. Kappa má zase na hlavě žlábek na vodu, v němž musí mít neustále vodu - jakmile se vylije či vypaří, kappa uschne. (Ale pokud se dostane k vodě, opět ožívá.) Prostě vodník = všudypřítomná životodárná voda.

Dara, vloženo 09:26:25  27. 05. 2009
	V japonsku mají kappu, jsou to spíš takové žaboidní obludky, ne jako čeští vodníci, co vypadají lidsky.

Vever, vloženo 23:39:15  26. 05. 2009
	Vodníci jsou i jinde, tady se o tom docela rozepisuje http://www.fext.cz/bestiar/bestiar_001.htm#vodnik

Marcus m, vloženo 23:22:44  26. 05. 2009

verlit: Zkusím se podívat, kde jsem k tomu přišel: jestli to byl Ginzburgův Noční příběh nebo Revenanti, ale někde tam se píše, že fenomén Divoké jízdy se dá sledovat někam k řecko-římské mythologii, tuším k Dianě a nějakým obřadům jejího kultu. Čili bychom to tady, možná nějakým keltským přenosem či paralaelou, mohli mít spíš na severní výspě, nebo to v každém případě může být fenomén střemořského civilisačního okruhu a jeho blízkých sousedů. Ale to vařím poměrně z vody.

verlit, vloženo 23:16:49  26. 05. 2009

Mě na tom připadá zvláštní, že jsou to pověsti tak rozšířené. Vodníka měla doslova každá tůňka, každá vesnice úplně všude. Přitom lidi zas tak moc ve středověku necestovali, připadá mi vyloučené, že by se nějaká ojedinělá pověst takhle rozšířila, ale přitom nepřekročila pohraniční hory. Tyhle bytosti jsou obvykle archetypy a mají své protějšky, ale těžko vodníka ztotožnit se starořeckými nymfami :-)

Aes Sedai, vloženo 23:10:31  26. 05. 2009
	No my máme takové stojaté rybníčky, třeba vyplavala nějaká mrtvola zamotaná do sinic. A vznika z toho pověst o vodníkovi? Ale je to teda fakt zajímavé...

verlit, vloženo 23:07:37  26. 05. 2009

Aes: Já jsem u Honby myslela, že se bude vyskytovat zhruba tam, kde se táhle v Evropě pás pralesa, ale vypadá to, že ne. Jinak vodníci - ne-e. Vodní bytosti ano, ale věštinou v podobě víl, rusalek a podobných potvor. Vodníci, jak je známe my prakticky od každého rybníka jsou čistě česká záležitost (česká ve smyslu geografickém, existují i v pověstech německého obyvatelstva, ale jen toho, které sídlilo v českých zemích.)

Zpět