Místnost

Strašidla a přízraky

Potkalo vás někdy něco nadpřirozeného a děsivého? Viděli jste přízrak? Pochlubte se! Můžete také diskutovat o neznámu, paranormálních jevech, lochnesce a sněžném muži i o dalších nevysvětlených jevech a zvířatech. Místnost má od 20:41:09  20. 09. 2001 pronajatou verlit

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

verlit, vloženo 14:04:33  15. 07. 2008
	Jak kdy a jak kde. U nás se asi tolik neumírá, takže se obecně staré hroby neruší i 15 a více let.

Agáve, vloženo 13:08:08  15. 07. 2008
	Clarice: k Tvé otázce: "Zajímalo by mě, po jaké době se asi ztratí můj hrob." cca 3 - 5 roků poté, co pozůstalí přestanou platit poplatky z hrobu. Hrob se srovná se zemí (pod úroveň terénu se nešahá) a místo se jako uvolněné prodá dalšímu zájemci.

Clarice, vloženo 17:54:31  13. 07. 2008

Aes: To zní smutně, ale to dítě (asi ne fyzicky) tam stále je. Zajímalo by mě, po jaké době se asi ztratí můj hrob. verlit: Kolem toho hřbitova jsem párkrát prošla, ale už roky jsem tam nevkročila. Budu muset. Moje babička má hrob ve Zbýšově. Původně chtěla být rozprášena, ale teta si to rozmyslila, tak tam teď bude její popel. Když mi bylo asi osm, šly jsme tam dát kytky jejím rodičům. A ona mi říkala. "Vidíš, tady jednou budu taky, hrob 246. My měli číslo domu 240 a já si, nevím proč, říkala, že to bude "nějak" blízko :). Je to divné, nedá se to přirovnávat, ale mě ta podobnost čísel jakoby uklidnila. Asi to nebude normální, ale lidská představivost a myšlení vůbec nemá mezí :).

verlit, vloženo 23:04:55  12. 07. 2008

Když jsem byla hodně malá, jezdívala jsem na Dušičky s maminkou a babičkou na hroby našich prapra-příbuzných. Ta větev rodiny pocházela od Cvikova, takže to pro mě byla vždycky předlouhá cesta. Jak jsme tam jezdili jen jednou do roka, babička vždycky v autě mluvila o tom, že si není jistá, jestli ty hroby najde. Pak jsme dorazili na hřbitov a chodili těmi uzoučkými pěšinkami mezi hroby, počítali řady, zatáčeli doprava a doleva...až jsme konečně dorazili na správné místo. Jako dítě mě to fascinovalo a byla jsem přesvědčená, že kdybychom někdy špatně zatočili nebo minuli tu odbočku, už nikdy bychom ty hroby nenašli, prostě by zmizely, nikdy by tam nebyly. Clarice: Brrr, tvoje černá socha zní opravdu děsivě.

Aes Sedai, vloženo 22:14:05  12. 07. 2008

V Jalubí měli na staré části hřbitova trávník. A na tom trávníku byl malinkatý kopeček hlíny, zpola splýval s okolím. Na tom kopečku hlíny jen takový mrňavý kamenný patníček. Jméno bez příjmení, pár hodin života... Jako malou mě fascinoval, nikdy jsem no nezapomněla navštívit. Nevím, čím to bylo, vždyť jsem tu krátce žijící holčičku ani neznala, byla mrtvá už strašně dávno... Dnes už je to místo srovnáno se zemí...

Clarice, vloženo 22:09:29  12. 07. 2008

Já bych věřila i tomu meteoritu, ale je kolem toho pár zajímavostí, které se mi asi občas líbí neobjasněné. A nejen kolem toho :). A hřbitovy: V Příbrami jsou dva. Jeden ve staré Příbrami, ten se mi nelíbí, protože je moc přeplněný. Připadá mi, že když tam jdu, musím se zákonitě každou chvíli propadnout do země. Jsou tam jen cestičky mezi hroby a to na mě působí tak, že to musím proběhnout a zmizet. Naštěstí tam nikoho nemáme, ale párkrát jsem tam byla kvůli atmosféře, když jsem potřebovala popsat něco morbidního a nebyla jsem v tom správném rozpoložení :). Ten druhý byl naproti domu, kde jsem bydlela. Měli jsme byt v jedenáctém patře a o Vánocích a dušičkách to byl zajímavý výhled. Tam jsme chodívaly s babičkou. Také tam nikoho nemáme, ale ona tam, v době, kdy jsem byla dítě, začala nosit kytky ke hrobu čtyřleté holčičky. Přišlo mi to strašně zvláštní, ale ten hrob byl takový zanedbaný a ona asi chtěla "něco" udělat. Nedaleko toho hrobu byla taková černá socha (nevím z čeho a nevím čí), ale nedovedete si představit, kolikrát mě ta strašila ve snech... v nich chodila, mluvila (spíš vrčela) a unášela mě pryč. Proto jsem tam nikdy nešla v noci :).

Nimitz, vloženo 20:31:58  08. 07. 2008
	(mě se hodně líbil ten pořad na ČT o záhadách, jak vysvětlovali že tunguzský meteorit byl vlastně obří kulový blesk uměle vyvolaný Nikolou Teslou :-)))

verlit, vloženo 14:08:35  08. 07. 2008
	A ten názor je?

Aurewen, vloženo 14:05:01  08. 07. 2008
	No jooo, právě nedávno jsme vyhazovali knížku "Záhada tunguzského meteoritu". Bylo to oblíbené téma naší maminky (mé tchyně). Zemřela 2 dny po událostech 11.září 2001... My ostatní jsme si na "tunguzsku udělali svůj názor a nechali svět bádat... :-)))

Bilbo, vloženo 21:46:30  03. 07. 2008
	Áááá moje oblíbená záhada, verlitka má u mě bod :-)

verlit, vloženo 08:51:53  30. 06. 2008
	Jelikož tahle místnost je věnovaná také záhadám, tak tady jedna je, právě je jí sto let: http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=609314

Aes Sedai, vloženo 17:56:43  17. 06. 2008
	Jo, náš kroměřížský hřbitov je nádherný, pokojný, parkový. I když jsou tam místa, kde je člověku trochu tíživějc, ale celkově je to úžasné místo s atmosférou.

Qeril, vloženo 21:55:40  16. 06. 2008

Tady ve vsi je taky příjemný hřbitov. Je malý, na kopečku, takže je odtamtud vidět do kraje, všude, kde nejsou hroby, je trávník, na kraji je kostelíček. Nepůsobí depresivně ani trochu. Spíš tak nějak... nevím, jak to napsat... tak nějak úplně přirozeně, jako že tohle prostě taky patří k životu... Ale přece jenom tam je jedna zvláštnost: i když je v okolí úplné bezvětří, na hřbitově vítr fouká a zapálit tam svíčku je úkol pro celé rodinné týmy :-)

The HIve, vloženo 20:47:13  16. 06. 2008
	U nas v KM mame velice hezky hrbitov (vypada skoro jako park) - je tam hodne stromu, takze ani neni slyset hluk z casto pouzivane silnice vedle nej... Take se mi tam libi :-)

Nerion, vloženo 20:17:42  16. 06. 2008
	v bristolu maji dost zanedbany hrbitov arno´s vale, kde jsem jednoho posmourneho odpoledne vstoupil mezi steny takoveho toho urnaria, vsude kolem az ke stropu vysoko nad hlavou nahrobni desky a na zemi, u zadni steny, byla nakreslena takova ta abecedni mrizka na komunikaci s duchy. nebylo mi tam veselo :-/

Skritek, vloženo 19:37:14  16. 06. 2008
	A co hřbitovy? Je zajímavé, že některé působí depresivně (a už od nedávna jsou prý místem zjevení, nadpřirozených sil): Velhartický hřbitov u Klatov A pak náš hřbitůvek, nad Frymburkem. Je to polohřbitov, pololes, úžasně příjemné místo (prostě, necítíte se tam špatně, ty hroby jsou součástí krajiny, všude stromy, rozhled na Lipno).

Sikar, vloženo 17:45:37  13. 06. 2008
	asi kilometr od mého bydliště údajně běhávala bezhlavá kobyla, co hledá svou hlavu, kterou má nějaký řemeslník vycpanou v dílně...možná že ta by mě vyděsila víc než kostra

Nerion, vloženo 14:24:04  13. 06. 2008
	jeee, kostra? to je trapny :-/ kdyby zustalo u nepochopitelneho ticheho bileho kone, ktery uprostred noci prijde, odejde, zbydou po nem slapoty, ale nikdo v okoli bileho kone nechova, tak by t o byl hezky pribeh...ale kostra? jak z levneho krvaku

Aes Sedai, vloženo 08:09:08  13. 06. 2008
	Do hřebčína v Napajedlích jsem jako malá chodívala, ale kostru koně jsem tam neviděla :) Ale je pravda, že jsem spávala v domě před hřebčínem, tož to asi bude ono :) Každopádně zajímavý zážitek, úplně to vidím jako součást nějakého filmu...

Eva, vloženo 07:19:11  13. 06. 2008

Bílá kobyla - no nazdar (možná jsem to tu už psala?): když jsem byla na praxi v Napajedlích, spali jsme na ubytovně vedle stájí. Jednu noc mě probudil divný pocit, bylo mi strašně úzko. Posadila jsem se na posteli a podívala se z okna - po cestě k našemu oknu přicházel neslyšně bílý kůň. Až když byl blíž, rozeznala jsem v bledém měsíčním světle, že je to vlastně kostra. Za oknem probleskla fakt roztomilá lebčička, a já schovala hlavu pod peřinu ;-) A byl pryč. Další den nikdo neumřel, nic se nerozbilo, kobyly přišly domů v pořádku. Možná se mi to zdálo ... a možná si duch hřebčína chodí po nocích prohlížet nové zaměstnance :-)

Zpět