 |
Fionor: ne e, to jsem nemyslela. Úplně hned naproti Ča-dau je cosi velice velice snobsky vyhlížejícíhoa také to poněkud snobské je. Já si vůbec nepamatuju, jak se to jmenovalo, ale zatáhl mě tam v létě jeden kamarád čajmen, že se tam chce podívat a ten chlápek, kterému to patří je fakt maniak. Rozhodl se, že bude nabízet skutečně jen luxusní čaje. Takže nám říkal, že nám dá poloviční slevu a nechali jsme tam přes pět stovek za čaj. V době, kdy jsme tam byli, to bylo prý čerstvě otevřeno, takže ještě neměl čajové lístky nebo tak něco a po nějaké době teda s kamarádem k nějakému čaji došli. Je tedy pravda, že ještě asi desátý nálev byl skutečně lahodný. Byla to skutečně zajímavá návštěva, i když já jsem tam jen tak seděla a usmívala se, protože ten pán se dal do řeči s kamarádem, na kterém poznal, že tomu evidentně rozumí, nosil nám čaje k přivonění, nosil nám na ukázku hromadu krásný a velice kvalitních konviček, které dohromady musely stát desetitisíce, některé možná jen samy o sobě... A hrozně hanil obyčejné čajovny. Byl to trochu blázen, každopádně by mě zajímalo, jak dlouho mu to vydrží, protože tam skoro nikdo nebyl. |
Caje, cajovny, cajovnici; sisy, tabaky, zavislaci :)))))))
