|
Tak česky obstojně hovořil i František Josef, to jen na okraj :) Ano, Karel by byl opravdu dobrý panovník, který ale přišel příliš pozdě. Vývoj byl sice trochu bržděný oproti Německu, kde generálové více a více odřezávali císaře od reálné moci, ale Rakousko bylo v posledním roce a půl války stále závislejší na Německu. Samotná armáda se v globále plně podřizovala Německému vrchnímu velení, byť nominálně to tak být nemělo a Karel se snažil plně působit jako vrchní velitel armády. Když se pokusil vyjednávat tajně s Dohodou o separátním míru, tak po tom, co se to provalilo, musel ustoupit ještě více do pozadí a přijmout od Německého císaře Viléma II. první omezující podmínky samostatné rakouské politiky. Tenhle vývoj by asi bohužel pokračoval, protože pokud vím, na domácí politiku měli stále větší vliv rakouské německé spolky. Nechápej mě špatně, já nemám rád, když se Rakousku nasazuje psí hlava. František Josef nebyl žádný směšný žalářník, o monarchii se dlouho staral dobře, přispíval k rozvoji všech národů a brzdil německý nacionalismus. Od 70. let to byla konstituční monarchie, od roku 1907 regulérní demokracie s všeobecným rovným volebním právem. Ten stát měl smysl, ale od poslední čtvrtiny 19. století se kupilo tolik problémů s rostoucím nacionalismem všech možných národů (Češi tomu obstrukční politikou v Říšské radě taky nepomáhali), k tomu zkostnatělost některých klíčových institucí...nevím, nevím, kdy nastal ten zlom, od kdy už Rakousko nešlo zachránit, ale mám pocit, že to bylo už nějakou dobu před rokem 1914. |