|
Já bych o tom asi nikomu neřekla, chodila bych do práce, věnovala bych se archeologii, možná bych se časem pokusila zaměřit na investování do vědy, granty, podporu mladých vědců právě v takových nevýdělečných oborech jako je archeologie.
Skoupila bych pozemky u nás v okolí, protože prostě je to kvalitní zemědělská půda a přijde mi hřích, když se to skryje a postaví se na tom skladiště. Dál bych na tom hospodařila (nebo spíš bych na to měla lidi), ale zároveň bych se snažila, aby tohle okolí bylo příjemné místo, kam můžou chodit lidi na procházky. Obnovila bych v okolí třešňovky. (A vůbec bych asi koupila hodně pozemků a věnovala bych se péči o krajinu).
Taky bych koupila nějaké rozpadající se památky, z nějakého zámku s parkem bych udělala domov důchodců, dětský domov a útulek a to tak, aby se všichni mohli stýkat, ale aby si vzájemně nepřekáželi. Děti by se učily zacházet se zvířaty, senioři by se nemuseli zbavovat svých mazlíčků a mohli se věnovat i dětem, kdyby to jejich stav dovoloval.
Pro sebe bych si pořídila svůj vysněný dům, něco mezi hobití norou a Elrondovým domem. Byl by dost velký pro návštěvy, ale tak malý, aby v něm člověk nezabloudil. Dopřála bych si ten luxus a měla bych pomocnici v domácnosti a zahradníka, kteří by docházeli prákrát za týden. A samozřejmě bych hodně cestovala, třeba si někde pořídila i nějaký domek. |