01:37:24
27. 11. 2024

Místnost
Co by bylo, kdyby...
...kdyby se to či ono stalo jinak? Jak by se změnily příběhy, které známe? A také - co vám připadalo v příběhu nelogické a mělo by podle vás dopadnout "ve skutečnosti" jinak?

Místnost má od 21:18:31  06. 10. 2001 pronajatou verlit

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   37   »» »

Meridion, vloženo 14:10:29  03. 08. 2009

Ace: Já jsem se v tom svém příběhu pokusila zproduktivnit v jedné vesnici zemědělství zavedením zeleného hnojení (pěstování vikvovitých rostlin - obahacení půdy dusíkem), jenže vesničané se nechtěli vzdát starých zavedených zvyklostí na základě rad cizince a ještě ke všemu ženské. Obavám se, že se podobným odmítavým přístupem by se mohl setkat i vynálezce tvého typu, který by se o něco snažil pouze na základě teorie bez podpory praktické ukázky. A zrovna s papiňákem bych si nezahrával, ten měl pekelnou pověst i v 18. století. :-)

Aes Sedai, vloženo 13:57:06  03. 08. 2009

Jako žena bych to asi měla poměrně jednodušší. Mým úkolem by bylo rodit děti, makat na poli nebo posluhovat. No kdybych byla šikovná, tak snad i vařit (pokud bych si zvykla na jejich recepty) či šít. Nějaký chlap by se postaral, ale jak koukám na ACEho, tak hlavně ne někdo z mého století. :)) V nejhorším by mi zůstalo nejstarší řemeslo. :)))

verlit, vloženo 10:19:39  03. 08. 2009

Jenže právě už takové "jít do spolupráce s kovářem" by byl problém. Pravidla na to, kdo se mohl a nemohl stát učedníkem byla velmi tvrdá, omezovaná cechovní příslušností, penězi, ochotou kováře vzít učedníka, kterému obvykle nic neplatil, pouze poskytoval stravu, a to často po dlouhá léta. Žít třeba sedm let zcela bez příjmu, to nebyla legrace.

ACE, vloženo 10:15:21  03. 08. 2009

Jídla a zimy se moc nebojím, řekl bych, že moje tělo by si zvyklo, kdyby na to mělo aspoň jaro a léto ale pořád mě ještě nenapadlo čím se účinně živit, přesněji čím být účinně prospěšný tak aby mě byl ochotný živit někdo jiný ;-)

Včera večer mě napadlo akorát, že bych s nějakým zručnějším kovářem šel do spolupráce a zkusil bych "vynalézt" obdobu papiňáku :-)

Vever, vloženo 00:34:07  03. 08. 2009

Mellor: Spíš než toaleťák by chyběl silný zažívací systém :)
No a taky nějaká ta antibiotika...Když si vezmu, že bych celou zimu trávila v naší staré roubené chalupě, ani v současném oblečení by to nebylo nic moc. V dřevácích bych se asi nedožila jara.

Nimitz, vloženo 23:50:42  02. 08. 2009

Těmi svými předchozími příspěvky jsem nechtěl zaspamovat místnost, ale naznačit, že Německo sice mělo v určitých oblastech technologický náskok, ale jejich zbraně přišly pozdě, v době kdy už nemohly změnit poměr sil

otázkou je, co by bylo kdyby se podařilo druhou světovou válku protáhnout. Nejlépe začít až na jaře 1940 a potom také zamezit vstupu USA (opozdit Pearl Harbor)

ACE, vloženo 23:03:16  02. 08. 2009

Na první pohled mi to taky přišlo trochu laciné, ty talíře samozřejmě ale jinak V1, V2, V3, atomovky atd. pro přehled dobré.

Nimitz, vloženo 23:02:57  02. 08. 2009

V1 a V2 bylo čistě propagační označení

V1 byla křídlatá střela s náporovým motorem a s plochou dráhou letu Fieseler Fi 103, která neměla moc velkou hlavici a mnoho škod nenadělala - její účinek byl hlavně psychologický, což na brity zrovna moc neplatilo. Byla hodně nepřesná, letěla tam kam byla namířena při startu a dolet měla do chvíle než jí došlo palivo. Takže většina i tak velkou oblast jako byl Londýn nezasáhla. Přišla navíc až pozdě a spojenci se ji naučili likvidovat už za letu (zaroveň ničili její odpaliště)

V2 čili raketa A4 byla mnohem nebezpečnější, protože měla balistickou dráhu letu a nedala se nijak za letu zničit. Měla i větší nálož v hlavici. Její psychologický dopad byl silnější - nedalo se určit kdy spadne z nebe.
Zato však byla nesmírně technologicky náročná, hodně drahá a spousta kusů byla vadných - také díky sabotáži při výrobě.

Nimitz, vloženo 22:54:08  02. 08. 2009

No, ten článek je kvalitou jak z Blesku, ale takových je na internetu spousta - dokonce celé weby zabývající se nacistickými létajícími talíři

Ale v tom článku je správně řečeno, že němečtí vědci se vydali při výzkumu atomových zbraní špatným směrem, a následně svůj výzkum sabotovali - nebyli to totiž nacisté a bylo jim jasné jak by Hitler tyto zbraně zneužil

ACE, vloženo 22:44:58  02. 08. 2009

Tady je jeden zdánlivě docela zajímavý článek (příliš jsem to nepročítal ale tématu se dotýká, řekl bych i docela dobře) http://vedaprovsechny.blog.cz/0709/nacisticke-technologie-1

ACE, vloženo 22:37:46  02. 08. 2009

Nimitz - jj souhlasím, to více méně odpovídá i tomu co jsem psal, jen jsem to bral zjednodušeně. V kostce Me 262 bylo opravdu nejlepší proudové letadlo ale přišlo pozdě. Samozřejmě lze spekulovat o tom, že přišlo-li by masivněji včas, jak dlouho by spojencům trvalo, než by se mu se svými stroji a vynýlezy vyrovnali, když by jim nic jiného nezbylo. Takže jeho potenciální obracení výsledku války je dosti pochybné, to zcela určitě.

ACE, vloženo 22:34:37  02. 08. 2009

Omlouvám se, nechci tím nikoho urazit ale jsem opravdu trochu překvapený, jsem v tomhle oboru velmi málo vzdělán ale právě tu existenci opravdu zajímavých zbraní a rozsáhlého a hlavně velmi úspěšného výzkumu mám již od dětství, tak jsem to tak nějak považoval za běžně známé. Pravda vše mám povětšinou z televizních dokumentů, minimum načteno ale to je jedno. Vezmeme-li ty skutečné zbraně tak V1 a V2 tedy rakety "fau ajnz" a "fau cvaj" způsobili v Londýně veliké škody a měli připravit cestu ke snadnějšímu vylodění skrze zlomení britského odporu. Dále se pro vylodění chystala tuším obrovská děla, která by kanál přestřelila. Něco málo bylo vyvíjeno i miniponorek, i když to je zase spíše doména spojenců, kterým se je dokonce úspěšně podařilo nasadit. Tady se třeba nejvýznamějším cílem stala bitevní loď Tirpitz, kterou úspěšně napadli v jednom z norských kotvišť. A bylo toho ještě mnohem mnohem více ... ještě si třeba vzpomínám na spojenecké výzkumy s protipřehradními pumamy - to byli speiálně navržené válcové a kolové pumy, které se museli obtížně svrhávat z nízké výšky nad hladinou, navíc byli speiálně roztáčeny před svržením tak aby po dopadu odskákali po hladině až ke stěně hráze a díky roztočení po ní sklouzly k její patě, kde měli explodovat a způsobit její vážné poškození či dokonce protržení.

Verlit - no šance by tu asi byla ale rozhodně bych to neviděl na šťastný život spíš na neustálý boj o přežití. Vezmi si jen náboženství a tím ovlivněnou kulturu, svým způsobem syrový a přímý způsob obživy, věda tehdy byla málem bezcenná takže málo co co známe byn nám přineslo snadnou obživu. Vojenství bylo také založeno na přímém boji a v tom také nejsme nikdo příliš kovaný. Maximálně spojit své znalosti z vojenstvím a přinášet nějaké nové vynálezy do téhle oblasti ale i tak. Kdo z nás opravdu ví něco o metalurgii, balistice, míchání střelného prachu, skutečné funkci zbraní a zbraňových systémů. Vyzná se v taktice či logistice lépe než tehdejší vojevůdci, kteří se tím živili celý svůj život. Schválně, co vlastně opravdu mi co sem chodíme víme natolik abychom to mohli nabídnout řekněme našim předkům na přelomu 15 a 16 století tedy po Husitech a před Rudolfem druhým. Hm?

Já se přiznám, že ruchadlo bych nepostavil, nějak zvlášť dobrý zemědělec by ze mě nebyl, možná bych se pustil tak asi do vymýšlení nějakých parních strojů a záležitostí ale i tak bych měl asi velký problém jakožto nekovář, neřezbář atd. Protože na jakýkoliv již připravený materiál bych mohl samozřejmě zapomenout a jen rukama a základníma nástrojema bych toho moc funkčního asi nevytvořil :) Co vy?

Nimitz, vloženo 22:26:28  02. 08. 2009

ACE: tady jsi trochu vedle
Me 262 bylo sice dobré letadlo, ale byl to kočkopes. Hitler ho ve vývoji chtěl nechat přeměnit na bitevní letadlo, takže se musely výkresy předělávat a když se rozhodlo že to bude stíhač tak už se nedalo opravit vše - díky tomu byly tyto letouny nasazeny až pozdě, a jen proti bombardérům. V manévrovacím souboji jim byla maximální rychlost na nic. Spojenci se je také brzy naučili sestřelovat i se svými pomalejšími stroji.
Letadla s proudovým motorem se zároveň ve 30. letech zkoumala v německu, ve Velké Británii (tam měli proudový motor už ve 20. letech), v USA, ve Francii, v Japonsku a v SSSR. Jen Němci je dokázali více využít za války, protože dokázali vyvinout nejlehčí a nejsilnější motoru.
Zároveň s nasazením Me 262 však britové také nasadili svůj proudový Gloster Mereor, ale využívali ho jen k ničení střel V1
Američané také měli proudová letadla už v roce 1944, ale jejich slabé motory nedosahovaly výkonu nejlepších vrtulových stíhaček

Me 262 by znamenaly obrat ve vzdušných soubojích, kdyby přišly v roce 1942. Později už měli spojenci obrovskou převahu, a i jejich klasické stíhačky dokázaly v soubojích s ním vyhrát.
Jeho rychlost se využívala k tomu, aby souboj nepřijal a rychle uletěl.

Mellor, vloženo 22:09:34  02. 08. 2009

ad zbraně: Já viděl dokument o dalekonosných raketách vyráběných za účelem bombardování VB, ale letadla tam moc neřešili :o)

ad středověk: Nejvíc, nejvíc by vám chyběl toaletní papír, to mi věřte.

verlit, vloženo 22:01:31  02. 08. 2009

ACE: Já jsem naopak všechny ty "zbraně, které změní válku" považovala především za propagandu, která se neopírala a skutečně pokročilý výzkum. Nakonec Hitler blábolil o takové zbrani až do úplného konce, v době kdy už bylo všem jasné, že neexistuje nic, co by mohlo výsledek ještě zvrátit.

Co se týká středověku, já myslím, že i se současnými znalostmi a vědomostmi bys šanci na slušný úspěch měl. Větší a zásadní problém by podle mě byl v tom, že by člověk nepatřil do žádného prostředí, do žádné skupiny. Po celý středověk bylo nesmírně důležité, kým člověk je - jaká je jeho rodina, jeho kořeny, jeho známosti, jeho prostředí - to definovalo, čím se může nebo nemůže stát, jaké má možnosti a šance. Nejvíce pohrdanými byli ti, kdo nepatřili nikam. (O ty v podstatě stála jen armáda v době války, ale i tam neměli šanci se prosadit nějak významněji).

ACE, vloženo 21:56:11  02. 08. 2009

Ještě dovětek k první části přízpěvku ... a bylo toho mnohem a mnohem víc, co skrývali plány a laboratoře tehdejšího nacistického německa. Tuším včetně pokročilého výzkumu jaderných zbraní.

ACE, vloženo 21:54:46  02. 08. 2009

To co psala Verlit, přesněji ten odkaz jsem tak nějak považoval za všeobecně známou skutečnost. Povětšinou v dokumentech o válečném letectvu za druhé světové války, se dost často oběvují vynálezy a letadla tehdejšího německa, které technicky vysoce převyšovala vše co měli k dispozici spojenci. Třeba Vlaštovky (Messerschmitt ME 262 - Schwalbe) první proudové stíhačky, které nasadilo německo významěji až v roce 1944 létali rychleji než cokoliv co měli tou dobou spojenci na nebi. Jen díky tou dobou již totální převaze již neznamenali tyto stroje obrat v nadvládě ve vzduchu.

Ad. ještě předešlé také velmi zajímavé téma - občas jsem o tom uvažoval, jaké by to bylo žít ve středověku ale čím starší jsem byl a věděl o tom trochu víc, tak jsem byl tím dál radši za to co mám a za čas ve kterém žiji. Zejména bych se obával té obrovské změny, to jednak a druhak toho, že ač bych věděl mnohé, tak bych neměl takřka žádné možnosti ani prostředky něco změnit a na druhou stranu tedy i naprosto nulovou schopnost přežít za daných podmínek v dané době, ve které umí právě daleko lépe žít její současníci než já zpovykaný to muž jednadvacátého století, který možná ledacos ví ale co skutečně umí, by z tehdejšího pohledu bylo jistě až směšně nedostačující.

Spider, vloženo 12:00:27  30. 07. 2009

kdyby tohle slysela merkelova...lol

Clarice, vloženo 22:13:57  11. 07. 2009

Ono je celkem jedno, jestli je to ten původní, nebo někdo, kdo se mu podobá tím, jak bere svou dobu, lidi a hodnoty, které utvářejí společnost.

Mellor, vloženo 22:47:12  10. 07. 2009

Clarice: Jo a Hitler z toho profituje nejvíc, co? :o)

« ««   37   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php