Místnost

Co by bylo, kdyby...

...kdyby se to či ono stalo jinak? Jak by se změnily příběhy, které známe? A také - co vám připadalo v příběhu nelogické a mělo by podle vás dopadnout "ve skutečnosti" jinak? Místnost má od 21:18:31  06. 10. 2001 pronajatou verlit

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Quadrix, vloženo 19:57:40  22. 07. 2008

Mám tu zajímavou úvahu od kamaráda Irigiho (který už se bohužel na Taverně neukazuje, jinak by ji sem určitě vložil): "Kdyby existoval mechanismus, který v určitém věku nahradí Tvůj biologický mozek počítačem, který obsahuje (dostatečně podrobnou) softwarovou simulaci Tvého mozku a zaručil by Ti tak možnost žít stokrát delší dobu, než je možné pro biologický mozek, podstoupil bys tento zákrok, nebo by ses bál, že při něm zemřeš a místo Tebe nastoupí někdo jiný? K tomu jsem vysvětloval, že simulace běží na úrovni neuronů, ale už ne na úrovni atomů a že je to, dejme tomu, dobře zavedená společenská praxe - nikdo z Tvých známých si na ni nestěžoval, všichni byli po zákroku úplně stejní jako dříve. (Alespoň se tak chovali, a to i v drobných aspektech - rozdíl nepoznají ani lidé, kteří jsou si opravdu blízcí.) Další podmínka byla, že zákrok je potřeba podstoupit v nějakém konkrétním věku, třeba v padesáti letech. Rozhodně ne až poté, co se např. dozví, že umírá. Nešlo mi o to, jestli by člověk chtěl žít tak dlouho, ale o to, jestli by se bál, že při tomto procesu "on zůstane sebou samým"." Co vy na to?

Quadrix, vloženo 19:52:22  22. 07. 2008
	Tak já už jsem mnohokrát přemýšlel nad tím, jaké je to být ženou - a kdybych měl možnost, tak bych si to zkusil (např. si s nějakou ženou vyměnil tělo) klidně i na měsíc. Myslím, že bych tímto způsobem mohl zjistit spoustu nových zajímavých informací o opačném pohlaví:o)

Qeril, vloženo 21:15:40  19. 07. 2008
	Tak mužem bych teda určitě být nechtěla. Ani na jeden den. To, že jsem žena, mi úplně vyhovuje :-) A vždycky jsem měla holčičí kamarádky, i když teda zároveň jsem vždycky taky vycházela dobře s příslušníky opačného pohlaví. A pokud bych si musela vybírat pracovní kolektiv, tak rozhodně ten mužský. Pracovala jsem v takovém asi deset let a bylo to fajn.

Clarice, vloženo 18:50:19  17. 07. 2008

Hmm, holčičí kamarádky. Tak asi od první do páté třídy to byla Maruška :), jenomže pak jsem přešla na jinou školu a Maruška zůstala v Praze. Tady v Příbrami to byly a jsou (doteď, což se divím), dvě bezvadné holky. Jsme každá jiná, proto se moc nehádáme, většinou si nelezeme na nervy a jsme k sobě více-méně upřímné. Fakt, že nám to vydrželo nějakých šestnáct, sedmnáct let... to je síla :). Mno a v práci jsou mými holčičími kamarádkami paní, které jsou ve věku mojí mámy :), zajímavé. Mezi kluky žádné dlouhodobější kamarádství nevzniklo - jakože znát někoho od základky a vídat se.. nee, ale nevadilo by mi to. Mám pár kamarádů, které znám tři, čtyři roky, ale pravidelně je nevídám. Ale když se někde sejdeme, je se o čem bavit.

verlit, vloženo 12:15:20  17. 07. 2008
	Maminčiny kamarádky ze mě měly druhé vánoce, když jsme jeden rok byli ve větší skupince na horách. Smrky měly sněhem zapadané spodní větve, když se prolezlo po čtyřech „dovnitř“, byla tam krytá prostora. Všechny holčičky tam měly pokojíčky. Já jsem měla vojenský bunkr :-)

verlit, vloženo 12:13:39  17. 07. 2008

Copak o to, já jsem si ke každým vánocům přála a také od širokého příbuzenstva dostávala revolvery, luk a šípy, sekyrku, kapslíky apod. Panenku jsem nikdy neměla ani jednu, ale měla jsem medvěda a psa (plyšové), se kterými jsem podnikala dobrodružné indiánské výpravy. Byli k nezaplacení, když nás přepadli banditi, protože je trhali na kusy. Zhruba tak se odehrávaly moje něžné dětské hry. Hrála jsem si výhradně s kluky, několik let jsem stála v čele party šesti kluků - dílem jsme bojovali se znepřátelenými partami (ovšem v duchu mírumilovných sedmdesátých let :-), zranění byla vyjímečná), podnikali jsme výpravy do dalekého okolí, plánovalí expedici do Amazonie a tak podobně. V podstatě jsem "holčičí" kamarádku měla jedinou - až na gymplu, a to Qeril :-)

Hetta, vloženo 11:39:42  17. 07. 2008

Když jsem byla malá, chtěla jsem být klukem, hlavně proto, že kolem žádné holky nebyly. Hrála jsem s nimi kopanou, střílela ze vzduchovky, vyráběla luky, jezdila na kole,měli jsme zakopaný poklad pod velkým dubem /zřejmě je tam dodnes/ a spoustu dalších nezbytností. První panenku jsem chtěla ve 14 letech jen rpoto, že se konečně vedle nás nastěhovala rodina s mojí vrstevnicí, ona jich měla 20. Maminka mě předtím každé vánoce naváděla, abych chtěla panenku, já tvrdě odmítala. Na tu panenku jsem stejně jen šila a pletla td. a stačila jsem jí dát dvanáct jmen na každý měsíc jedno. Četla jsem v jedné chytré knížce o dospělosti - míněna doba přerchodu a po něm, že do 10-12 let jsou děti založením jednotné a po přechodu když polarita pohlaví přestane působit, se to vrací. Každý v sobě máme muže i ženu, je jim někdy nedáváme dostatek prostoru pro uplatnění - muži mají pocit, že by si zadali, kdyby dali najevo své city a nespoléhali jen na rozu, u žen se zase negativně hodnotí , když má mužské vlastnosti. Takže jestli se ve snu ženě zdá, že je muž, hlásí se o slovo tato její stránka osobnosti a žádá o prostor k uplatnění. Je stejně zajímavé, jak už od mala jsou lidé tlačeni k rolím - holčičky mají jako hračku kočárek, když ho má kluk, je divný, stejně jako holčička s flintou. Mně jí táta - vyučený puškař - vyrobil z klacku, byla na kamínky. to mi byly čtyři roky a babička to nedokázala zkousnout.

Ginny, vloženo 21:05:53  16. 07. 2008

Ano, chtěla bych být mužem. Nikdo by se nedivil, když bych se učila šermovat, nikomu by nevadilo, že neumím vařit, nečekalo by se ode mne, že se vyznám v módě a nemít náušnice by bylo úplně normální. Lunární cyklus by mě nechával úplně v klidu. Jo a taky bych si nepřipadala jako totální pako, když bych dala najevo zájem o osobu opačného pohlaví jako první :oD Na druhou stranu, být žena je super. Zaměstnavatelé se vás podrobně vyptají na rodinný stav a množství potomků, dostanete míň peněz a tudíž tolik neutratíte a vždycky se najde ochotný týpek, co vám spraví auto jen proto, že na sobě nemáte montérky ale sukni :) Konec srandy, jsem ráda za to, co jsem a chlapům závidím jednu jedinou věc: můžou vyrazit na vandr nebo na stopa sami a mají mizivou pravděpodobnost, že je někdo znásilní. Nebo tak to aspoň viděli rodiče :oD Jeden moudrý poučný vtip na dané téma :o) "Milý Bože: Chodím každý den do práce a dřu 8 hodin, zatímco má žena si pěkně sedí doma. Chci, aby věděla, co musím vydržet, tak tě prosím, dovol, aby její tělo bylo prohozeno na jeden den s mým. Amen." Bůh, ve své nekonečné moudrosti, splnil mužovo přání. Příštího rána, vím to jistě, se muž probudil jako žena. Vstal, udělal rychle pro svého druha snídani, probudil děti, připravil jim šaty do školy, dal jim snídani, zabalil obědy a odvezl je autem do školy. Přišel domů, sebral věci na čištění, vzal je do čistírny a stavil se v bance, aby uložil peníze. Šel na nákup k zelináři, pak jel domů, vyložil nákup, zaplatil účty a zapsal vše do účetní knihy. Vyčistil bedýnku na kočičí výkaly a vykoupal psa. To už byla 1 hodina a on spěchal, aby ustlal postele, vypral, vysál prach, zametl a vytřel podlahu v kuchyni. Běžel do školy vyzvednout děti a po cestě domů se s nimi pohádal. Připravil jim mléko a sušenky a postaral se aby udělaly domácí úkol. Pak vyndal prkno na žehlení a při žehlení se díval na televizi. V 16.30 začal škrábat brambory a čistit zeleninu na salát, obalil vepřové řízky a nakrájel čerstvou fazoli na večeři. Po večeři uklidil kuchyň, pustil myčku na nádobí, poskládal prádlo, vykoupal děti a uložil je do postele. Ve 21.00 byl vyčerpán a protože jeho každodenní povinnosti ještě neskončily, šel do postele, kde se od něj očekávala soulož, což zvládl, aniž si postěžoval. Dalšího rána, sotva se probudil, poklekl u postele a řekl... "Bože, nechápu, co jsem si představoval. Jak jsem se mýlil, když jsem záviděl své ženě, že si může být celý den doma. Prosím, snažně tě prosím, mohl bys to vrátit zpátky?" Bůh ve své nekonečné moudrosti odpověděl: Můj synu, vidím, že sis vzal ponaučení a velmi rád bych všechno změnil jak to bylo, musíš ale počkat devět měsíců. Včera v noci jsi totiž otěhotněl."

Aes Sedai, vloženo 08:13:47  16. 07. 2008
	Verlit: viz Noc plná tajemství

verlit, vloženo 08:11:58  16. 07. 2008
	Aes: Aha, to je zajímavé (možná do jiné místnosti, ale když už jsme tady), takže ty se vždycky převtěluješ do stejné postavy? Nebo jsou to různé postavy, ale vypadají vždycky stejně?

Aes Sedai, vloženo 08:09:07  16. 07. 2008
	Verlit: No Asiaté (někteří, zvláště míšenci) mají něco do sebe. Já když jsem ve snu mužem, tak vypadám vždy stejně a asi bych se sobě jako muž líbila :) Ale právě ve snu v mužské roli žiji někde v kamenném městě, chodí tam Asiaté a líbí se mi Asiatky. Ve skutečnosti se taky podívám spíš na Asiata :)

Aes Sedai, vloženo 08:07:17  16. 07. 2008
	Cemi: no to nevím, já si musela své místo vyrvat :)) Ale je pravda, že s klukama se mi vždy kámošilo jaksi líp. Ale teď už je i pár výjimek, už je to tak skoro půl na půl holky kluci :)

verlit, vloženo 08:07:06  16. 07. 2008
	Aes: Ne, mě se líbí Asiaté :-) Ale jinak chlapem bývám ve snu hodně často, určitě častěji než ženou, i když je to možná prostě tím, že do těch dramatických a dobrodružných snů se hodí víc mužské postavy. Bývám ale jak mladíkem, tak starcem, takže vždycky mi to nesluší :-)))

Cemendriel, vloženo 08:05:23  16. 07. 2008

Na jeden den bych to určitě chtěla zkusit, ale nevim jestli by se ze mě pak nestala superžena, když bych pochopila mužské myšlení! Takhle mám jenom takovou teorii na jakém principu mužský mozek funguje, občas ji poopravím, ale vždycky se najde někdo, kdo mě překvapí... Ale jinak jsem se svým pohlavím spokojená, nechtěla bych být chlap, být ženská mě fakt baví... =) (a taky by mě potom nikdo nedoprovázel domů a já bych se bála) Jednou jsme s kámošema řešili, jestli bysme si chtěli na den vyměnit tělo, no což o to, já bych si něčí tělo ráda vypůjčila, ale svoje bych mu nikdy nesvěřila, by mě zničil úplně... =P =) (taky to měli v plánu, jako pár kilásku běhat, posilovačka, blablabla... =) Aes: Mně přijde, že být v partách s klukama je jako holka docela dobré... =) Lepší se podle mě buduje postavení. S holkama jsem taky nikdy nevycházela, ale k čemu potřebuju v životě holky? (teda kromě Arwi, s tou náhodou aji někdy vycházím=)

Quendi, vloženo 23:18:38  15. 07. 2008
	Já nevím. Mě se docela líbí, že "máme" být to "opečovávanější" pohlaví...těžko se v ženském těle a s ženským myšlením představuje, jestli bych chtěla být chlap. To bych musela mít i jinou povahu a myšlení.

Aes Sedai, vloženo 22:49:51  15. 07. 2008
	No s tímhle tělem bych chlapem být nechtěla, to se pak pichaj hormony a někde se něco přiřízna a jinde povytáhne a tak, to fakt ne :)) Ale jinak kdybych se mohla znovu narodit, tak možná radši chlapem, bývala jsem v partách s klukama, holky mi nemají nic moc co říct :))) Verlit: Ty taky? A nelíbily se ti Asiatky? Jak mi to jako chlapovi ve snu slušelo... :)

Klair, vloženo 22:43:55  15. 07. 2008
	a ted si představ, že chlapi mají zase v tomhle výhodu. těžko se budou zbavovat nechtěnéo porostu pomocí horkého nebo studeného vosku či epilátoru :-D

verlit, vloženo 22:27:52  15. 07. 2008
	Já si to vyměňuju ve snu docela často (i když pravda, jen jednou se mi zdálo, že jsem byla opačným pohlavím při sexu - bylo to...zajímavé :-) Řekla bych, že obojí má své výhody a nevýhody, a to celkem vyváženě. Pravda, od té doby, kdy se i ženy začaly holit (i když obvykle ne na obličeji) odpadla jedna výhoda oproti mužským.

Klair, vloženo 21:54:30  15. 07. 2008
	já bych si to strašně chtěla vyzkoušet. třeba bych na chlapi přestala nadávat, že to mají ve všem jednodušší :-)

Clarice, vloženo 20:30:56  15. 07. 2008
	Ale mužem bych být nechtěla, což je vlastně to... co jsem tím svým minulým... ehm... komentářem... chtěla říct :).

Zpět