 |
Svoboda je krásná věc, veliký výdobytek naší civilizace a nikdy bych se jí nevzdal. Je to super, že si člověk může myslet, co chce. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne a mnoho psů je zajícova smrt, čeho je moc, toho je příliš a tak dále, a tak podobně. Čímž chci říct, že nic se nesmí přehánět a ani tak úžasná věc, jako je svoboda, se nemůže aplikovat na všechno a za všech okolností. Okrajem připomenu základní paradox svobody: svoboda je z principu pro všechny, tedy i pro ty, kteří svobodu popírají. Stejně tak demokracie dává podíl na vládě všem - i těm, kteří demokracii popírají, ať zprava či zleva. Svoboda nemůže být nikdy stoprocentní - jak už psala Eržika: ta naše končí tam, kde začíná svoboda druhého.
Po tomhle zmateném úvodu se dostávám ke svobodě slova. Nehodlám popírat, že každý by měl mít právo vyjádřit svůj názor, to rozhodně ne, ale ta moderní myšlenka, že trestat lze jen za činy, ne za slova, je špatná! Zbavuje totiž člověka zodpovědnosti za to, co říká; proto je tak snadné neustále beztrestně plkat samé lži, protože veškerá zodpovědnost se hází na svobodu slova. Jenže svoboda přece JE o zodpovědnosti!!! Dřív by se takový problém vyřešil sám: lhář by dostal přes držku a byl by pokoj. Musel by nést odpovědnost. Ale ne, to nejde, odpovědnost má svoboda slova. Dokud se bude tento termin takto dezinterpretovat, situace nemá šanci se zlepšit... |