Místnost

Přístav začínajících spisovatelů

Tak jen pojďte dál, vy všichni, kdo píšete do šuplíku, nedokončujete své příběhy, hrdinové vás zlobí a dělají si, co chtějí! Tady jsou samé spřízněné duše, které jsou na tom stejně :-) AKTUALITY, AKCE, ARCHIV SOUTĚŽÍ ... Poslední vítězná soutěžní povídka je už tak stará, že ani nemá smysl říct, která to byla :) Klídek, pohoda, kafíčko. Námořníci v přístavu se nyní do ničeho neženou... :) SOUTĚŽE: http://www.paf.sfkpalantir.net/rozcestnik1.php Místnost má od 19:54:48  12. 11. 2001 pronajatou verlit. Spolusprávce: toomz. Ellinor. Sorraja.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Meridion, vloženo 08:38:03  29. 04. 2011
	S osmičkou by se dalo polemizovat. Příliš mnoho (nevhodně podaných) informací může příběh zazdít. Pravidlo 7 jsem neznala, ale když o tom uvažuju, dává to smysl. Nikdy se nelze zavděčit všem čtenářům a snaha o to by vedla k rozpliznutí příběhu.

Mivka, vloženo 23:29:57  28. 04. 2011

Pravidla jak psát by Kurt Vonnegut, Jr. 1. Use the time of a total stranger in such a way that he or she will not feel the time was wasted. 2. Give the reader at least one character he or she can root for. 3. Every character should want something, even if it is only a glass of water. 4. Every sentence must do one of two things—reveal character or advance the action. 5. Start as close to the end as possible. 6. Be a Sadist. No matter how sweet and innocent your leading characters, make awful things happen to them—in order that the reader may see what they are made of. 7. Write to please just one person. If you open a window and make love to the world, so to speak, your story will get pneumonia. 8. Give your readers as much information as possible as soon as possible. To hell with suspense. Readers should have such complete understanding of what is going on, where and why, that they could finish the story themselves, should cockroaches eat the last few pages. Zvlášť šestku a sedmičku bych podepsala :)

Ekyelka, vloženo 17:16:13  28. 04. 2011

Hm, beru to tak, že pokud je autor dobrý kumštýř, pak i příběh, jakých vyšly už tisíce, zaujme, pohltí, vycucá a pak vyplivne, pokud je jazyk natolik dobře zvládnutý. Hodně často na to totiž sama spoléhám - posledního asi půl roku mám pocit, že cokoliv dalšího napíšu a vymyslím, tedy i to, co jsem už spáchala, už tady bylo a já se jenom po někom opakuju. Tak to zahraňuju právě tou bohatostí... O:-)

Meridion, vloženo 08:17:44  28. 04. 2011
	Samozřejmě netvrdím, že tím vzniklo nějaké veledílo, na které bych byla hrdá, samotné mi tam chybí něco navíc v dalších oblastech stavby příběhu. Jenom jsem chtěla poukázat, že i tenhle přístup lze použít, ač jsem zpočátku tvrdila opak.

Meridion, vloženo 08:13:29  28. 04. 2011

Mivka: S tvým posledním odstavcem souhlasím. Stejnou věc jsem se pokoušela říct tou poznámkou o koření, než jsem sama sebe vyvedla z omylu. Tu pohádku, o které mluvím, část z vás zná, četla jsem ji na dobrou noc na jednom VCS. (Vlkanov?) "Daleko předaleko, v zemi olivovníků a granátových jabloní, kde moře soupeří s nebem, které z nich je modřejší..." Opravdu jsem jako první měla v hlavě kontrast dvou obrazů hradů - jednoho v slunečné středomořské atmosféře a druhého na rozbouřeném severském pobřeží - a teprve pak jsem začala přemýšlet, o čem by ten příběh mohl být. :-)

Mivka, vloženo 23:41:21  27. 04. 2011

Ale ona jedna věc je bohatost jazyka a jedna věc atmosféra. A podle mě bohatost jazyka je tady zbytečně vykládána jako "autor píše jako Weiner a Dostojevskij dohromady, takže je to pro čtenáře okamžitě nesrozumitelné" Podle mě příklad bohatého jazyka je ideálně Čapek nebo třeba Pratchett, kteří jsou ale zároveň čtiví oba dva extrémně. Příklad atmosféry je pro mě Holdstock nebo Františka Vrbenská. Nepotřebuju k tomu barvité popisy každé židle v místnosti a jestliže mě jazyk unaví, ení to tím, že je bohatý, alébrž tím, že je nečitelný, tudíž z mého pohledu s prominutím čtenářsky blbě náročný. Na bohatosti jazyka a atmosféry se nedá stavět, ta musí bejt :) Samozřejmě se vyvine, jak spisovatel roste, ale není to něco, nad čím si můžu sednout, říct "já chci atmosféru temného lesa" a napsat román. Pokud nejste Holdstock, samozřejmě. Experimentální povídky tak jdou a jsou fajn, ale u dobrého autora se prostě specifická atmosféra a jazyk buďto vyvinou se zbytkem díla nebo nejsou. :)

Meridion, vloženo 22:48:16  27. 04. 2011
	Souhlasím. Proto jsem v anketě nehlasovala, protože mi připadá, že v knize musí být nejméně dva z uvedených jevů, aby mě zaujala.

verlit, vloženo 21:55:55  27. 04. 2011
	Mě připadá, že pouhá bohatost jazyka/popisů/prostředí rychle unaví (aspoň mě osobně ano, proto Miévilla obvykle ani nedočtu, i když si na začátku každé z jeho děl celkem užívám)

Meridion, vloženo 21:52:18  27. 04. 2011
	Beru zpátky, že na bohatosti jazyka se nedá stavět, právě jsem si vzpomněla na jednu pohádku, kde jsem nepříliš originální zápletku zachraňovala poetičností popisů atd.

verlit, vloženo 21:50:54  27. 04. 2011
	U mě je to obvykle neobvyklý zvrat/pojetí klasického příběhu a postavy, pokud se tedy povede :-) Jazyk a atmosféra jsou druhotné.

Meridion, vloženo 21:50:20  27. 04. 2011

U mě to není tak jednoduché. Kdysi dávno u mých prvních románových pokusů jsem vycházela ze zápletky (někomu se stane tohle), ale v pohádkách se moc nových zápletek vymyslet nedá, takže tam jsem musela začít pracovat s netradičními postavami nebo zvraty typických zápletek: ošklivá princezna a hodný drak, bojovná princezna (dneska už to vypadá otřepaně, ale před 10 lety to byla moje první pohádka, jejíž scénář dokonce koupila ČT, avšak nakonec z natáčení sešlo - zrovna v tom samém roce totiž byly natočeny Zkřížené meče a Královský slib) nebo zdánlivý padouch, ze kterého se vyklube klaďas. Kromě pohádek píšu už jen jednu věc - pravděpodobně celoživotní dílo, pokud ho vůbec někdy dokončím :-) - a to zcela jednoznačně vychází z hlavní postavy.

Mellor, vloženo 21:28:33  27. 04. 2011
	Ze zápletky :o)

Meridion, vloženo 21:20:55  27. 04. 2011
	Tak jsem se teprve teď podívala, jak se vyvíjí anketa. Bohatost jazyka a atmosféra vede. Ale na tom se příběh z autorského hlediska nedá. tyhle ingredience jsou v spisovatelské kuchyni kořením ochucujícím hlavní suroviny - zápletku a postavy. Z čeho vycházíte vy jako autoři?

Meridion, vloženo 21:11:40  27. 04. 2011

Nimdrit: typizované postavy jsou obvykle čtenářsky nezajímavé, nevšední typy, které si žijí svým vlastním životem, jsou nejlepší. Taky mám jeden příběh, který se mnou žije a roste už roky a sama se občas nestačím divit, co tam občas vyplyne, přestože hlavní linie příběhu je známá už od začátku. Košatění podobných příběhů je značný problém, protože čtenáři ne vždy ocení propracovanost zápletek vedlejších postav apod., takže autor by se ani neměl snažit všechno do textu nacpat.

Nimdrit, vloženo 17:35:59  27. 04. 2011

Já nakonec taky dala bohatost jazyka. I když samozřejmě oceňuju všechno, nicméně otázka je definovaná slovem "nejvíce" :) Jestli mám jistý typ postav a hrdinů, které píšu nejčastěji... Ani bych neřekla, jelikož věci, o kterých píšu, mi často leží roky v hlavě a pomalu se formují a prokreslují, takže nějaká typizace de facto není možná. Navíc, když jsem s ní posledně zkoušela experimentovat, stejně mi to přišlo značně umělé, takže se raději vydám tou cestou, kdy většina postav má vlastní příběh a skrze vyprávění projdou značným množstvím proměn - bohužel to má zase tu nevýhodu, že se mi často do textu ani nepovede všechno nacpat :) Samozřejmě jsem ale za roky vysledovala určité shodné prvky některých postav, které zrcadlí třeba i mé vlastní problémy - a co je trochu divné, poměrně dobře se mi píší mužské postavy. Každopádně jako čtenář mám stoprocentně oblíbený typ hlavního protagonisty - jsou to buď "všedně nevšední" typy jako Sam Elánius nebo Anton Goroděckij, anebo potom poměrně mocné bytosti, kterým ale nikdy nevidíš do hlavy, třeba Sandman, V nebo třeba dokonce i ten protivnej starouš Norell :))

Ekyelka, vloženo 19:32:32  26. 04. 2011

Tak po Verlitině vysvětlení jsem se nakonec rozhodla pro "bohatost jazyka", nejspíš proto, že velmi podobně sama pracuji. Text nemusí mít až tak originální zápletku, šílené zvraty nebo ultraperfektně vytvořené postavy. Musí mi to znít - hodně to souvisí s mým dětstvím a dospíváním až do současnosti, kdy pod vlivem vybrané hudby často píšu některé pasáže u svých textů (rozuměj: v uších mi pořád něco zní, sice to nevnímám, ale podvědomí si to při psaní zpracovává). Ano, všimnu si otřepaných klišátek, nepříliš originálních zápletek nebo placatější postavy, nicméně pokud je autorova schopnost pracovat s jazykem natolik bravurní, aby upoutal mou pozornost, hodně to přidá v celkovém hodnocení. Zdánlivou samozřejmostí je zcela bezchybný text, co se týče gramatiky. Píšu zdánlivou, protože na vlastní kůži denně pociťuji, kolik autorů na lit.serverech nepociťuje potřebu neustálého sebezdokonalování se v tomto směru. Chyby jim nevadí a na čtenáře neberou ohled, takže každý bezchybný text, na který na internetu narazím, je pro mne potěšením. A právě ze zkušenosti vím, že primárně jazykově bohaté a překvapivé texty bývají bezchybné, protože autoři to s jazykem prostě umí. Hodně je to o spisovatelském řemesle, tj. o používání nástrojů, ale zkrátka jsem ochotná vzít na milost i Červenou Karkulku ve fantasy hávu, pokud si s ní autor vyhraje. Což ovšem neznamená, že si stejně neodpustím v komentáři hodně ošklivý rýpanec, že by mohl inovovat a dodat víc zvratů, originality atd. :) Zkrátka mně jako čtenáři se nezavděčíte. Nebo jen hodně těžko. Mno a při psaní (omlouvám se za délku tohoto postu, už budu končit) se držím všech vyjmenovaných položek. Když vidím, že mi příběh klouže do klasického syžetu, zvratem (většinou nějakou autorskou vraždičkou) se z něj snažím dostat. Ne vždy se mi to podaří, nicméně... Snahy tu jsou. :)

verlit, vloženo 18:51:57  26. 04. 2011
	Jo, to by asi patřilo tam. Přidám atmosféru :-)

Mivka, vloženo 18:43:44  26. 04. 2011

Popravdě, když se koukám na pět těchhle možností, ani jedna se netrefuje. Pro mě je prostě důležitá atmosféra. Tak moc, že jsem schopna odpusit iritující postavy a otřepanou pointu, když se mi trefí do noty atmosféra, povídka okamžitě dostává mnoho plusbodíků navíc. Třeba když jsem poprvé četla Les Mytág, hlavní hrdina mě štval a příběh jsem nepostřehla, ale atmosféra mě dokonale unesla. Pravděpodobně by se to částečně dalo zařadit pod bohatost jazyka a fantazii.

Meridion, vloženo 18:29:37  26. 04. 2011
	Pro někoho těžké, pro někoho nemožné. Lámu si nad tím hlavu, ale jednu možnost fakt vybrat nedokážu.

verlit, vloženo 18:21:24  26. 04. 2011
	Já vím, že je těžké vybrat, ale když mluvím třeba za sebe, tak je pro mě mnohem zajímavější slabý příběh se skvělými postavami než příběh, který je sice skvělý, ale kde mi všechny postavy příšerně lezou na nervy.

Zpět