 |
Příběh o soše a sochaři
(Pompeje, rok 79 před n.l.)
Vyhláška
Městská rada vyhlašuje veřejnou soutěž na dodávku sochy, která ozdobí veřejné prostranství před Venušiným chrámem. Uzávěrka soutěže se stanoví na konec února r. 79 po Kr.
Díme, že Venuši bohyni
nejdéle do Březnových Id
musíme před její svatymi
z mramoru sochu postavit.
Claudius P. Veritus, veřejný písař v Merkurově ulici v domě u Caligulova oblouku Marcu Corneliu Ursovi, městskému edilovi:
Ctihodnosti,
dnešního dne mne navštívil Lionus Pygma, sochař a kameník u Herculanejské brány, a pověřil mne, abych Ti sdělil, že se přihlašuje do veřejné soutěže na sochu před Venušiným chrámem.
Na fóru slyše tu formuli
(cpal jsem se v tu chvíli fíkem)
řek' jsem si: "To je vox populi,
jsi příběhu účastníkem!"
Lucia Procula, toho času na návštěvě v Pompejích, tetě, slovutné paní Maie Fabie v Římě, v domě "U tří slonů" poblíže Hadriánovy tržnice:
Ctná teto,
Předem se omlouvám, že jsem Ti nenapsala hned po příjezdu. Děly se tu však věci všelijaké, uprostřed nichž nebylo kdy psát. V den mého příjezdu vystavila rada městská na palestře šest soch bohyně Venuše, z nichž jedna měla být božím úradkem vybrána, aby ozdobila Venušin chrám. Dříve však, nežli edilové mohli u kněžek Venušiných výklad znamení božího objednati, Venuše sama znamením nesporným soutěž rozhodla, avšak způsobem, který, když jsme jej s Emilií posléze spatřily, jako všechny slušné dívky se rděti a se zrakem sklopeným rychle odejíti jsme musely.
Dalším skandálem se pak ukázalo, že vítěze soutěže, sochaře Liona Pygmu, ke slavnostnímu odhalení sochy před chrámem Venušiným na nosítkách přinésti museli, neb nebyl schopen po svých přijíti. Jak řekl nám večer edil Ursus, Emiliin otec, museli z Pygmy podezření z opilství sejmouti neb žádnou známku opilosti mu nebylo lze vykázati, jen naprosté vyčerpání tělesné z příčiny neznámé bylo lze na něm spatřovati.
Rada když sochy vystavila,
jak ortel svůj hned maličkou
Pygmovo dílo nelenila
Venuše zdobit mušličkou.
Jovovi, bohu bohů, po vánku Zefýrovi posílá Cupidus, služebník naší paní Venuše a věrný Jovův informátor, tento vzkaz:
Věz, Joviši přeslavný, že včera opět došlo, jako již mnohokrát předtím, k manželské rozmíšce mazi paní naší Venuší a jejím manželem Vulkánem, jejíž příčinou byla nová socha Venušina pod Vesuvem stojící a též sochař, jemuž naše paní Venuše za ladnost sochy odměnila se způsobem, na nějž Vulkán oprávněně žárlí.
Když jako ovečka pod skopcem
Venuše Pygmu obšťastňuje,
tak s kašlem Vulcanus pod kopcem
výhně ve vzteku rozpaluje.
Livius Bulva, decurio 3. kampánské legie, toho času se svou četou přidělený jako vojenská posádka trirémy "Venušim pahrbek", centurionu Serviliu Papulovi:
Pane,
dle rozkazu o provedení hlášení neobvyklých událostí ohlašuji, že dnes je v Neapolském zálivu špatná viditelnost v důsledku výbuchu a popelení Vesuvu, které postihlo hlavně Herculaneum a Pompeie. Ráno jsme vytáhli z vody jednoho civila, který se plavil bez sebe v bezvědomí na soše. Za hodně neobvyklé považuji, že byla celá z mramoru a plavala, což nám připadalo hodně neobvyklé. Civil je teď v lodním lazaretu a co říkal felčar, bude v pořádku. Sochu zrekvíroval lodní kapitán Sestercius a dal jí přivázat na příď co jakoby patronku lodi. |
Tak jen pojďte dál, vy všichni, kdo píšete do šuplíku, nedokončujete své příběhy, hrdinové vás zlobí a dělají si, co chtějí! Tady jsou samé spřízněné duše, které jsou na tom stejně :-)
AKTUALITY, AKCE, ARCHIV SOUTĚŽÍ 
... Poslední vítězná soutěžní povídka je už tak stará, že ani nemá smysl říct, která to byla :)
Klídek, pohoda, kafíčko. Námořníci v přístavu se nyní do ničeho neženou... :)