 |
Já jsem fanfiction psala jako malá (v době kdy tenhle termín nikdo neznal). Vždycky mě strašně štvalo, že v mých oblíbených dobrodružných knížkách nevystupují ženské hrdinky, tak jsem si je do příběhů přidávala a někdy to skončilo úplně jinde. Když už jsme u těch pirátů, tak nejvíc mojí literární činnost ovlivnil Černý korzár. Nejdřív jsem změnila začátek, aby jsou naživu byli i jeho bratři (rudý a zelený korzár) a přidala hrdinku v mužském přestrojení. Už ani nevím, jak se původně jmenovala. Pak jsem zredukovala počet bratrů na dva a začala psát vlastní příběh Černá Mary (nesmějte se mi, bylo mi tenkrát 12!). Nakonec mi tenhle název přišel trochu divoký a změnila jsem ho na Perla oceánu. V 18 letech jsem tenhle rozepsaný román (stejně jako většinu ostatních, co jsem v té době psala) opustila, ale teď, když jsem s to připomněla, mě z toho přepadla nostalgie.
PROLOG
Tichou plání Atlantiku se pomalu šine obchodní flotila. V mírném větru voda pod lodními příděmi jen tiše šumí. Dvanáct bachratých obchodnických korábů se kolébá na hladině jako ctihodné matróny v krinolínách. Jeden za druhým pomalu proplouvají s trupy hluboko ponořenými do zelenomodré vody. Za nimi jako páže udržující krok s váženým panstvem, i když by se nejraději rozběhlo dopředu, pluje loď menší než ostatní. Zatímco stožáry majestátných obchodních lodí se téměř prohýbají pod tíhou plachtoví, třinácté bárce se při stejné rychlosti vítr opírá pouze do košových plachet.
Možná byl její trup kdysi natřen černě, snad obšívka tolik ztmavla nepřízní počasí, že se jako černá jeví. Navzdory letům stráveným na moři postava na přídi vypadá, jako by právě vyšla z řezbářovy dílny. Nymfa s bílou pletí, jakou by jí mohla závidět leckterá dáma, drží ve svých dlaních lasturu a v ní se skví perla, za kterou by se dalo koupit království, kdyby nebyla jen z malovaného dřeva. Černé kadeře se vlní kolem půvabné tváře jakoby čechrané větrem; stejně tak se zdá, že vítr rozevlál záhyby dívčina zlatého roucha a přitiskl je k bokům lodi...
Sluneční paprsek se zableskl na dělové hlavni vyčnívající ze střílny. Boky malé lodi se děly doslova ježí. Jako kdyby říkaly: „Pozor! Růže má i trny na svou obranu.“ Nad černým trupem se tyčí tři stěžně s oplachtěním galeony. Jak mírný větřík žene loď ke vzdálenému obzoru, na tmavé zádi se zaleskne zlatý nápis: PERLA OCEÁNU.
Kam pluješ, hrdá lodi? Bývalas chloubou holandského válečného loďstva, než jsi padla do rukou Francouzů, kteří tě ponížili úlohou hlídacího psa královských pokladů. Minuly časy tvé slávy, nebo se ještě vrátí? Jaký bude tvůj osud? |
Tak jen pojďte dál, vy všichni, kdo píšete do šuplíku, nedokončujete své příběhy, hrdinové vás zlobí a dělají si, co chtějí! Tady jsou samé spřízněné duše, které jsou na tom stejně :-)
AKTUALITY, AKCE, ARCHIV SOUTĚŽÍ 
... Poslední vítězná soutěžní povídka je už tak stará, že ani nemá smysl říct, která to byla :)
Klídek, pohoda, kafíčko. Námořníci v přístavu se nyní do ničeho neženou... :)