Místnost

Noc plná tajemství

...aneb o hvězdách a snech. Vřele všem doporučujeme pravidelně navštěvovat Astronomický snímek dne Červená a stupeň č. 10? Polární záře! Česká astronomická společnost Místnost má od 08:00:21  30. 11. 2001 pronajatou Adhil. Spolusprávce: Meridion. Bellatrix.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Clarice, vloženo 17:20:41  09. 11. 2011

Aes: Já si své létací sny užívala. Někdy mě něco honilo a já věděla, že musím uletět, ale zaboha mi to nešlo. Byla jsem v tom snu normálně nervózní, že to nestihnu. Ale vždycky jsem to stihla a pak jsem letěla s pocitem strašného uvolnění. verlit: trochu mrazivé, ale k téhle době se to dost hodí. Já potkala jen babičku - devět měsíců poté, co zemřela a byla jsem hrozně ráda, že jsem ji viděla. Pak už ne. Kámošce nedávno zemřel strejda. Krátce předtím jsem jí vyprávě o mém snu o babičce a ona včera přiběhla a... "viděla jsem strejdu. Přišel se se mnou rozloučit, asi už na mě přišla řada." V tu chvíli mě zamrazilo, ale ona odvyprávěla krásný sen o lese, kam ji strých pozval a povídal jí o tom, že "to je jeho les a že tu pro ni vždycky bude." Kámoška asi začne hodně chodit do lesů.

Shadw, vloženo 22:43:32  08. 11. 2011

Létací sny miluju. Pamatuju si jeden (měl strašně pohádkový a dobrodružný děj, který si už moc nepamatuju, ale cosi na způsob Jeníčka a Mařenky a časového posunu), kdy jsem létala a naučila se let ovládat. Vzlétla jsem vysoko nad rozkvetlé louky a pole a pak se střemhlav vrhla dolů a ponořila se do vysoké trávy. Jednou jsem létala na koštěti a jednou jsem padala (nebo skákala) a dopad byl strašně příjemný. A dneska se mi zdál sen, že jsem jela se školou (asi ještě gymnázium, ale byla tam spíš směs lidí) na nějaký školní výlet a byli jsme ubytováni nedalko místa, kde bydlím. Mám pocit, že se tam vyskytovala postava připomínající profesora Křiklana, zval nás na recepce a na loď. Součástí školního výletu byla soutěž o nejlepší román, který jsme měli napsat během toho výletu (asi tři dny). Kamarádka napsala cosi jako ironický překlad čínské poezie, protože prý čínskou poezii nemá ráda a tak se jí chce pomstít. Nevím, co jsem napsala já, ale probudila jsem se těsně před tím, než jsem se dozvěděla, kdo tu soutěž vyhrál.

verlit, vloženo 20:16:02  08. 11. 2011
	Taky pravda :-) Naštěstí Aurora se tedy ke slovu nepřihlásila ;-))

Meridion, vloženo 20:13:18  08. 11. 2011
	Halloween a Dušičky máš taky od sebe několik dní, třeba je i v tomhle rozptyl. Nemluvě o výkyvech podle různých kalendářů (viz včerejší výročí VŘSR.

verlit, vloženo 20:05:25  08. 11. 2011

Na dnešek se mi zdály divné sny. Několikrát jsem se během noci probudila, ale když jsem usnula, zdál se mi sice jiný sen, ale s podobným tématem: potkávala jsem lidi, kteří jsou už mrtví. Jak některé moje příbuzné, tak i úplně cizí, například jsem si dlouze povídala s jedním židovským majitelem krámku, který zahynul při holocaustu. Nebyly to sny nějak strašné nebo tísnivé, ale samozřejmě vzhledem k tématu byly dost smutné. Kdyby to bylo na dušičky, tak bych řekla, že něco na tom, že se otevírá brána mezi světy, něco je.

Aes Sedai, vloženo 08:25:02  08. 11. 2011
	Mně se létací sny zdají každou chvíli, ale nadšená z nich nejsem. Za prvé je tam to prudké vnesení se do výšky, kdy se mi opravdu udělá zle od žaludku, a pak nepříjemný pád na konci. Když letím, většinou cítím i strach, protože letím moc vysoko a moc rychle.

Arian, vloženo 20:51:14  07. 11. 2011
	Hm, létací sen (respektive létací sen, který bych si pamatovala) jsem nikdy neměla, mně se nějak zdají hodně jiný věci...

verlit, vloženo 18:04:35  07. 11. 2011
	No v prvním patře jsou okénka malá, těmi se nikdo neprotáhne, a z přízemí se ten pád přežije :-)

Nimitz, vloženo 21:33:58  06. 11. 2011
	u Verlitína jistě rostou nějaké lysohlávky - před tím plánovaným promítáním prodloužených LOTR si každý dejte jednu, potom si v halucinacích můžete hrát třeba na Nazghúly :-)

verlit, vloženo 21:01:52  06. 11. 2011
	Asi všichni potřebujeme mejdan s houbičkama :-) Pak to lítá samo ;-)) Prý.

Činkapi, vloženo 20:49:47  06. 11. 2011

Moje noční létání se podobá lyžování. Krása, opojení volností a taky trocha nejistoty, jestli mám situaci úplně pod kontrolou. V zásadě ten pohyb ovládám, ale občas se to tak rozjede... tedy rozletí... že mám co dělat, abych to ukočírovala. Ale je to naprosto přirozené, jen se odrazím a letím, ruce mírně roztažené, bez mávání. Občas probleskne pocit mírného údivu: jak je možné, že jsem už dávno nepřišla na to, jak je to snadné? A jak to, že na to nepřišli ostatní?? Ale bohužel, už to taky dlóóuho nepřišlo, spoustu let. Bylo by zajímavé vědět, proč. I když, možná to ani nechci vědět. Ztratit schopnost létání, to nezní moc příznivě.

Orki, vloženo 18:01:47  06. 11. 2011
	Já taky tak, létam málokdy (když tak nízké průlety), ale občas hustě skáču -100m teda ne a gravitace je normální, ale hustě.

Sikar, vloženo 17:41:44  06. 11. 2011
	Přímo létací sny nemám, zásadně sny s extrémně sníženou gravitací. Prostě pink, odrazím se a dělám stometrové skoky přes střechy domů. Akorát je zajímavé, že někdy se řítím k zemí jako balvan, ale i tak to ustojím.

Clarice, vloženo 15:18:39  06. 11. 2011
	Jojo, probuzení typu "žuch" doprovází kopanec do zdi, mnohdy docela bolestivý -:))).

Hallorn, vloženo 20:40:56  05. 11. 2011
	Verlit: To by v mém případě byla spíš noční můra. Na koně bych se neposadil, leda bych se vyhecoval. A ještě s ním letět...

Hallorn, vloženo 20:34:53  05. 11. 2011
	Jo to já do vesmíru taky občas vyletěl. Jednou jsem dokonce opustil sluneční soustavu a pak ji mezi tou spoustou svítících teček nemohl najít. To byla čirá hrůza. Pak obvykle následuje rychlý pád a probuzení s takovým tím ŽUCH! Určitě to taky znáte, jak sebou škubnete jako při nárazu.

Clarice, vloženo 20:03:06  05. 11. 2011

Já chci létací sen! Roky jsem jej neměla a to bývaly dost časté. Vyskočím, vznesu se a vyletím vzhůru, kde se zaseknu a kouknu dolů. A pak letím horizontálně kam chci. Jednou jsem si v létacím snu řekla "co kdybych vyletěla do vesmíru." No a... vyletěla jsem. Jenomže jak jsem kolem sebe uviděla černotu a hvězdy, bylo mi logicky jasné, že ve vesmíru je kosa a bezvzdušno, přičemž člověk tam normálně nepřežije, a to mě vyděsilo natolik, že jsem se probudila. A pak už jsem to nikdy neudělala. Ale je fakt, že jsem za život měla jen asi pět snů, které jsem mohla fakt ovládat, kdy jsem věděla, že spím a určovat si, co se mi bude zdát. I ten bych chtěla :).

verlit, vloženo 19:43:34  05. 11. 2011
	Taky většinou plavu nebo prostě jen tak klouzám vzduchem. Ale létala už jsem taky na koni. Obvykle ke konci snu mi to jde hůř a hůř, takže když se probudím, tak už to neumím :-) Ale je fakt, že už se mi létací sen taky dlouho nezdál.

Qeril, vloženo 17:48:42  05. 11. 2011
	Já létám odjakživa tak, že prostě "plavu" ve vzduchu. Když se chci vznést, jen se odrazím nohama od země a udělám pár temp nahoru, jako kdybych chtěla vyplavat ode dna bazénu. Ale už se mi dlouho o létání nezdálo.

Aes Sedai, vloženo 17:02:17  05. 11. 2011
	Mávat nemusím, prostě se vznesu. Většinou prudce vyletím strašně vysoko, až se leknu a udělá se mi zle. Ale pak už jen tak letím, nemusím mít roztažené ruce, prostě jen tak ležím ve vzduchu obličejem dolů.

Zpět