 |
Po dlouhé době se mi zdálo něco, co jsem si zapamatovala, přesto to už bledne.
Na dnešek se mi totiž zdálo o Smrti.
Vystupovala v podobě štíhlé tmavovlasé ženy v něčem, co vypadalo jako dlouhý plášť. Před časem jsem napsala povídku o smrti, takže ten popis by tak trochu seděl. Je to ale trochu zneklidňující.
Pamatuji si dva úryvky.
Byli jsme - asi tři, čtyři lidi, na potápějící se lodi. Asi na jezeře, protože hladina byla klidná a odráželo se v ní nebe. To bylo zatažené, sem tam mezi tmavými mraky problesknul nějaký světlejší.
Radila jsem vyskočit ven, ale ostatní nechtěli. Ve vodě bylo něco zlého.
Nakonec jsme ale museli loď opustit a ocitli se ve vodě. Plavali jsme ke břehu - na obzoru, který nebyl moc daleko (tak padesát metrů, možná méně) se rýsovalo něco jako les. Na mýtinku před ním jsme se měli dostat.
V té vodě se ale stalo něco, nevím, asi jsme nedoplavali všichni, protože hladina byla najednou dosti bouřlivá a já se vlastně ani moc neohlížela. Věděla jsem, že ONA tam někde je.
Pak vím, že jsme byli v tom lese. Stáli jsme před nějakou skalní stěnou porostlou mechem, v hustém lese s krásně zelenou travou (přitom ale bylo opět šero).
Smrt vyšla nějak jako z té stěny a určitě jeden z té skupinky na místě zemřel (nevím jak to udělala).
Pak si pamatuji takové nejisté útržky. Snažili jsme se s ní domluvit. Chtěli znát důvod, proč si myslí, že náš čas přišel právě teď. Možná jsme jí i nějak podlézali. Každopádně mě tím snem provázela jako přízrak, který když se zjevil, musela jsem ukázat, že se jí nebojím, že mám důvod žít, že si jde určitě pro někoho jiného.
Výklad ve snáři, tedy v takovém starším internetovém, je ještě zajímavější.
Něco z toho mi totiž docela sedlo.
http://www.provaz.cz/sny/news.php |
...aneb o hvězdách a snech.
