|
Fuj, tak na dnešek jsem měla samé šílené sny.
Třeba že řádila válka a naše rodina se musela odstěhovat do lesů, do nějaké staré, dřevěné, polorozpadlé boudy. Pak ale všichni odešli někam do divadla, já s nimi ale jít nesměla a... začal tam na mě útočit velký had. Neměla jsem před ním kam utéci a jak se bránit, vyšplhala jsem až na trám u stropu, ale on se pořád snažil vyskočit ke mně, byl docela blízko...
V dalším jsme byli se třídou na vícedenním výletě a učitelka si mě odvedla stranou s tím, že má pro mě hodně špatnou zprávu. Řekla, že se zjistilo, že v důsledku smrti mého táty má máma nějakou těžkou duševní chorobu, že se budu sama muset starat o ní, o bráchu, o peníze, o dům... a že se z toho máma asi už nedostane. To mi pak bylo šíleně úzko i po probuzení.
Pak jsme zase byli s bráchou venku, já se vyrovnávala se ztrátou blízké osoby a všechno mi ji připomínalo... Vtom mi auto zabilo kočičku. Těžké pro nás bylo i říci to mámě.
Další byl o tom, že jsem někde čekala na někoho, kdo mi slíbil sraz, ale neobjevoval se, zatímco se tam motal někdo, koho jsem zase nechtěla vidět já, tak jsem se zároveň snažila před ním někde schovat...
Fuj, to zase byla noc :) |