|
Nojo. Škoda že místnost o psychologii by tu asi nepřežila :o)
Hele, co si myslíte o denních snech? A teď nemám na mysli ono obyčejné denní zasnění se, kdy si při obědě představujete, jak by teď asi bylo na Aljašce. Spíše jsem přemýšlel o oněch stavech, kdy člověk upadne do jakési polodřímoty, polospánku, polosnu. Vnímá vše kolem sebe, ale jinak, jako by náhle procitl do odlišného světa. Jako by mu někdo nasadil svět měnící brýle.
V tu chvíli se některé dříve preferované věci zdají být absolutně nepodstatné a některé hlouposti se stanou nadmíru zajímavými. Několikrát se mi tak stalo, že jsem se zájmem v polospánku pozoroval včelu, jak mi přistála na noze, obdivoval jsem její křídla, oči, prohlížel jsem si ji.. a vůbec mi nevadilo, že by mne mohla bodnout.
Takové denní snění mm na mysli. Denní snění, které je vlastně jen změněným stavem mysli - ale může se i propojit se snem, kdy realita plynule v sen přechází a naopak.
Takové věci mě fascinují a mám je rád. |