Místnost

Noc plná tajemství

...aneb o hvězdách a snech. Vřele všem doporučujeme pravidelně navštěvovat Astronomický snímek dne Červená a stupeň č. 10? Polární záře! Česká astronomická společnost Místnost má od 08:00:21  30. 11. 2001 pronajatou Adhil. Spolusprávce: Meridion. Bellatrix.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Lory, vloženo 10:21:27  12. 11. 2009
	Mellor: Ty studuješ psychologii?? Nic bych si nepřála studovat víc, než právě tohle, i když si myslím, že se na ni asi nedostanu, zvláště když jsou už skoro všude scia... Nevíš, co je pravdy na tom, že ji v Praze už otevírat nebudou? I když možná bychom to měli přesunout do jiné místnosti...

Lory, vloženo 10:18:05  12. 11. 2009

Já měla teď docela zvláštní sen. Byla jsem v něm mužského pohlaví a letěla kamsi soukromým letadlem se svojí manželkou. Jenomže pak ho z nějakého důvodu najednou neměl kdo řídit (ani nevím, co se s pilotem stalo) a já se zkoušela ujmout řízení, abychom se zachránili. Moje manželka se bála, že umřeme, já ji uklidňovala, že určitě ne, i když jsem si tím sama nebyla jistá. Za chvilku jsme přistáli na zamrzlé řece, kde se válelo hodně lidských kostí, vypadalo to, že jsme uprostřed pustiny... stále jsem ji uklidňovala, že určitě najdeme způsob, jak přežít. Brzy vystoupali na menší kopec a odtamtud byla vidět okrajová část Hradce (města, kde v reálu žiju). V tom snu ale nebyl mým domovem, (myslím, že jsme dokonce ani nebyli Češi) jen mi byl povědomý. Buď jsem to město jiš někdy předtím navštívila, nebo nějaké hodně podobné.

Meridion, vloženo 08:51:48  12. 11. 2009

Co jsme v novém bytě, zdají se mi sny každou noc. První dva jsem zapomněla, teď si je zaznamenávám a je to zvláštní sbírka. Ne/Po: Jedeme s verlit autem na letiště jako přípravu na nějakou další cestu. (Že by plánovaný sudičkový sraz v zahraničí? :-)) Řešíme, že až tam skutečně pojedeme se zavazadly, všechny se do auta nevejdeme, a tak mi verlit ukazuje trasu autobusu 204 (proč zrovna tohle číslo? Ověřila jsem si, že tahle linka totiž ve skutečnosti vůbec neexistuje.) Po/Út: Hledání posvátných relikvií/grálu (vliv knihy, kterou jsem zrovna četla; padouch, co nás pronásleduje, se podobá tomu z knihy). Se mnou ve skupince jsou 4 Taverníci, jeden z nich je Adhil, ostatní si nepamatuju. Út/St: Scéna připomíná hodinu tělocviku při cvičení skolu vysokého, ale cvičenky, učitelka sedící na stoličce, stojany na tyč i matrace jsou u nás v pokoji - prkna místo klasických tělocvičnových parket, málo místa. Podle toho, jestli se holky rozbíhají zleva nebo zprava, přesouvám sušák na prádlo. (Dva dny před tím jsem prala a co neuschlo na balkóně, jsem večer před spaním dala dosušit do pokoje). Jiný nábytek v pokoji není. St/Čt - sex mezi šéfem a sekretářkou v zaměstnání (tentokrát opravdu nevím, jak jsem k tomu přišla, protože na tohle téma jsem poslední dobou nic nečetla ani neviděla film). Ona nedobrovolně, a tak využije příjezdu kurýra k útěku.

verlit, vloženo 08:11:40  12. 11. 2009

Ale zase úplně všechny sny nejsou přece jen reakcí na neuvědomělá přání nebo potřeby. Část, ne-li většina, snů je prostě "čistění" mozku, který je v standby režimu. Pokud existuje silný podvědomý impuls, pak v tomhle režimu snadno vyplave na povrch a projeví se ve snu. Pokud ale ne, pak je sen prostě víceméně náhodným propojení různých vizí, myšlenek, krátkých spojení atd., které nemají žádný hlubší význam. Prostě jako když by si někdo namátkou a bezcílně listoval obrázkovým časopisem a jen tak mimochodem zaregistroval tu fotku, tu nadpis nebo pár slov z článku... P.S. Kručení jsou vzduchové bubliny? Fakt??

Mellor, vloženo 00:09:12  12. 11. 2009

No, sny většinou bývají reakcí na prožitky/zážitky/přání ze skutečného života. Podle toho, co jsem četl a co logicky zní, je sen prakticky vyplněním přání nebo nějaké potřeby; kterou v bdělém stavu buť nemůžeš ukojit, nebo o ní ani vědomě nevíš :o) Qeril: No, psychologii.. ale já to myslel spíš tak, že takovéhle vnitřní konflikty jsou většinou dost neřešitelné. Třeba ostrý střet nejhlubších půdů a naučeného myšlení, případně vysoké morálky. Něco jako když si ve snu přeješ, aby tvoje dítě umřelo, i když v bdělém stavu by tě něco takového ani nenapadlo a tvrdě bys to odmítala. Takové věci se moc řešit nedají :o) Nicméně, zvlášť u takových případů psychických chorob, jaké jsem zmínil, se většinou jen snaží dohledat ten spor. Jakmile se najde, je velká šance, že příznaky odezní :o) Kdybych to měl přirovnat k něčemu.. jako kdyby ti kručelo v břiše, ale ty bys neměla tušení, co to je, co se děje, žádnou předchozí zkušenost s podobným zvukem. Pak bys asi také byla nervózní, nevrlá, začala pomalu panikařit.. ale jakmile by ses dozvěděla, že jsou to jen praskající vzduchové bubliny v žaludku a střevech, které jsou úplně neškodné.. chápeš, kam mířím? :o) Je to sice dost nepřesné přirovnání, ale podle mne to pro ilustraci stačí. Toť tedy moje představa :o) (Abych tedy odpověděl na tvou otázku - jo :o)

Qeril, vloženo 22:21:38  11. 11. 2009
	Ale no tak, taky už se mi stalo, že se mi zdál logický sen :-) Nehledě k tomu, že tady je logické to tvoje vysvětlení, ne sen.

verlit, vloženo 22:16:07  11. 11. 2009

Říkala jsem si, jestli by to nemohlo souviset s tím, že beru svoji "kariéru" a práci jako nutné zlo, otravný přívažek, který mi v minulosti bránil být sama sebou. Teď už nemám pocit, že mi v tom brání, ale třeba jsem se ve snu sama sobě snažila říct, že ho můžu využít, akceptovat a když ho spojím s tím ostatním, takže to bude ke prospěchu věci. Jenže mi to připadá trochu příliš logické na to, že to byl sen :-)

Qeril, vloženo 22:11:33  11. 11. 2009
	A co že ty to studuješ, Mellore? :-) Takže když si člověk svých vnitřních konfliktů vědom je, je to lepší? I když je třeba nedokáže vyřešit?

Mellor, vloženo 21:34:54  11. 11. 2009
	(Největší legrace je, že některé psychické nemoci (pravděpodobně) vznikají na základě stupňováných vnitřních konfliktů, o kterých dotyčná persóna nemá vůbec tušení :o) To jen na okraj :o) )

verlit, vloženo 19:35:47  11. 11. 2009

Copak Freud :-)) Jasně že vnitřní konflikty má v sobě každý, ale prostě právě teď je u mě na nejnižší úrovni vůbec za celý život, tak by bylo zvláštní, kdyby se mi právě promítal do snů, že jo. I když sny jsou holt nevyzpytatelné :-) To je zajímavé, to slovo kompetentní. Ale asi to bude tím, že ho v práci dost používám. No a taky v tom snu jsem si párkrát říkala, že ta zatracená ženská je fakt dobrá, když ji nemůžeme setřást. Zbraně byly, myslím, na obou stranách, ale nijak zdůraňované. Prostě to byl boj, no tak jsme logicky měli zbraně, že jo. V každém případě šlo o život, nebyla to hra nebo legrace.

Mellor, vloženo 19:26:32  11. 11. 2009

verlit: Ono se to také nemuselo týkat jen přítomnosti, ale třeba i vyjadřovat prožitek z minulosti. Nicméně bych tě rád ujistil, že nějaký vnitřní konflikt má v sobě každý; vlastně hned několik. Že si jich nejsi vědoma je normální. Mimochodem, docela mne zarazilo slovo "kompetentnost"; použila jsi ho hned dvakrát, dokonce v 'superlativu'. Navíc bych řekl, že to není zrovna typické slovo používané k popisu snu, a tudíž (pokud to nepoužíváš sama moc často) bude hrát větší význam. Podobně tam je i slovo "nebezpečný". (Taky bych tě měl varovat, že podle Freuda znamená honička, honba či pronásledování ve snu symbol pohlavního aktu :o) Mimochodem, nevzpomínáš si, měla-li ta žena zbraň? Nebo na další členy obou skupin?

verlit, vloženo 21:55:12  10. 11. 2009

Zdál se mi divný sen - ne proto, že by byl nesrozumitelný. Naopak, výklad se zdá být úplně snadný a jednoznačný, jak z učebnice psychologie. Jenže mi jaksi nedává smysl. Byla jsem členkou jakési malé skupinky lidí (cca 6-8), bylo nám kolem dvaceti a byli jsme něco jako nezávislá bojůvka. Odehrávalo se to okolo Vltavy, tak mezi Řeží a Prahou, ale údolí bylo mnohem divočejší, zarostlé, řeka byla na některých místech skoro zahrazená padlými kmeny a bylo tam spousta schovávaček, ale také nebezpečné víry a proudy a tak podobně. Pronásledovala nás jiná skupina, kterou vedla fanatická žena - takový ten typ archetypální krásné zlé macechy, vysoká, štíhlá, studená jako led, oblečená v černém, nebezpečná a velmi kompetentní. Věděli jsme, že speciálně jde po mě a že je to osobní, ale jako ta postava ve snu jsem neřešila proč, prostě to byl fakt. Několikrát jsme jen o vlásek unikli a ona byla zuřivější a zároveň do toho pronásledování vkládala naprosto veškerý svůj um, znalosti a kompetenci. Byla neskutečně nebezpečný protivník. Pak se nějak stalo, že jsme se ocitli v patové situaci. Vzájemně jsme na sebe mířili, ale ani jedna strana neměla výhodu. A mě to v tom snu najednou přišlo prostě úplně nesmyslné a zbytečné. Položila jsem zbraň, přešla jsem k ní a objala jsem ji. Ona se rozplakala a v tu chvíli jsme splynuly v jednu bytost, což byla také pointa toho "filmu". No jo, ale...v podstatě nepřipadá v úvahu jiný výklad, než že bojuji sama se sebou. S nějakou částí mé osobnosti, která je mi cizí a kterou bych místo toho boje měla přijmout a obejmout a teprve tak bych byla "celá". Jenže já v sobě žádný vnitřní konflikt nemám. V podstatě snad nikdy v životě jsem se ještě necítila tak naprosto sama sebou, jako teď. Už ani vůči okolí (téměř) nic nepředstírám a nebuduji si obranu jako dřív. Tak o čem ten sen, sakra, teda byl???

Lesi, vloženo 15:12:46  10. 11. 2009
	Činkampi: V Hollywoodu by to jako scénář asi nevzali, ale jinak mi to přijde jako velice pěkné řešení... ;)

verlit, vloženo 08:09:24  10. 11. 2009
	Čin: To je krásný sen, jako královnu si tě dovedu velice dobře představit! :-)

Činkapi, vloženo 08:36:31  21. 10. 2009

Dneska jsem měla takovej docela typickej sen. Byla jsem královna a měla jsem bojovat s jinou královnou - jakože podle starodávného zvyku si to králové vyřídí sami mezi sebou. Obě v krásném odění a s opravdovými meči jsme proti sobě nastoupily, okolo nás kruh poddaných. Začalo se - a já jsem zjistila, že mám problém, protože se ze všeho nejvíc snažím, abych jí hlavně neublížila :-))) Když jsem o ni náhodou tím mečem zavadila, tak jsem měla nutkání se jí omlouvat (cílem přitom bylo protivníka zabít :-) Bylo by asi brzy po mně, ale ukázalo se, že ta druhá je na tom úplně stejně. Celý souboj skončil dohodou a velkou slavností na její oslavu. Trapný, co...

Shadw, vloženo 13:16:55  20. 10. 2009

Zdálo se mi o divokých koních. Stáli proti mě a já je měla chytit a někam odvést. Chodili proti mě, jeden po druhém a dávali mi najevo, že se mnou nikam jít nechtějí. Vždycky, když se přiblížili, viděla jsem, že jsou zranění nebo nějak nemocní (myslím, že jeden z nich byl jednooký). Kromě ryzáka, který celou tu skupinku tak trochu chránil. A pak ke mně přišel grošák a dal mi nos do dlaně a nechal se odvést. A už vůbec nevím, co bylo dál, ale určitě to pokračovalo.

Clarice, vloženo 19:23:00  16. 10. 2009
	verlit: Naši jednu takovou mají. Kdysi jsem tam chodívala jen tak posedět na dřevěné bedně :). Přehrabovala jsem se v různých krabicích a hledala poklady :). Dodnes tam ta bedna je a v ní věci, které souvisejí s mým dětstvím - staré sešity, myslím plyšáci, nějaké pohledy a tak. Ale asi deset let jsem ji neotevřela. Aes: Mňam. Takové prasátko, to bych si dala :).

verlit, vloženo 08:01:52  16. 10. 2009
	Clarice: Brrr, tu atmosféru půdy mám přímo před očima, přesně tak vypadala jedna půda, kterou jsem jako dítě znala a děsně jsem se tam bála.

Aes Sedai, vloženo 07:58:03  16. 10. 2009

Dneska se mi zdálo, že jsme někam jely s maminkou na výlet vlakem. Vlak udělal v nějakém historickém městě přestávku, tak jsme se šly po něm projít. A to město bylo od náměstí dál až na dálnici zatopené, takže po dálnici jezdila výletní loď. Objednaly jsme si vyhlídkovou jízdu, byl to zvláštní pocit, plavit se tam, kde dřív jezdila auta a byla pole atd. :) V ceně plavebního lístku byla láhev šampusu a opékání masa. :)

Clarice, vloženo 19:19:05  15. 10. 2009

SEN na dnešek: Temná půda plná pavučin, prachu a starých věcí. Přes prádelní šnůry visí zaprášené deky, různé hadry, na trámech na hřebících kabáty, v rohu je bedna s neznámým obsahem. Je skoro tma. Malým oknem nahoře nepronikne moc světla. Mám svíčky - čajové a vím, že jich je málo. Je tam se mnou (asi ségra). Schováváme se před něčím, co je venku. Vím, že venku je vše otrávené, v noci se bojím vycházet, přesto je to v noci lepší, než za dne. Je mo hrozná zima, ale kvůli něčemu jít ven musím. Jsem zase na půdě a vnímám kulatý tvar svíčky držené v rukou. Od plamínku jde trocha tepla. Najednou se tam objeví máma. Je celá utahaná, špinavá, skoro nemluví. Všimnu si, že jí padají vlasy. Jsou zčásti šedé a mě je v tom snu strašně líto všeho, co jsem jí kdy udělala. V reálu se proberu, v oku slzu. Nic jsem jí neudělala, jen jí nedovedu pomoci - v reálu.

Zpět