|
Hu! Zdálo se mi, že jsem na Václaváku a čekám na kopírku. Čekám cca 45 minut a když už se konečně uvolnila, zjistil jsem, že u sebe ty noty, co chci kopírovat (Debussyho), nemám :) V tom ke mě přistoupí bezdomovec a něco na mě mumlá. Zjišťuju, že mi říká, že pár metrů odsud mi ty noty dá. Moc mu nevěřím (přecijen, je to bezdomovec), ale jdu s ním. A fakt, za chvíli jsme v obchodě s notama a on říká že jeden regál je přímo jeho, že dřív hrál na klavír :) Ty noty tam nebyly, ale to prohlédnutí, jak se z bezdomovce stane nápomocný klavírista... to byla síla :)
A má to ještě jednu pointu. Dojatý mu děkuju a on na to: "ale pane, to nic, vždyť jste mi dneska ráno hodil dvacku". LOL! Už se mi zdaj hollywoodský slaďáky :) Plus navíc jsem si přidělil ještě další pointu. Když jsem se s ním loučil, podával jsem mu ruku. V tom mě uviděla a poznala jedna profesorka z gymnázia (mimochodem děsná kráva). Sice se usmála, ale bylo vidět to pohoršení "jak si proboha může podávat ruku s takovou nickou? No jo, on byl vždycky divnej"... A já si v duchu říkal, ať si trhne, že tenhle bezďák má stokrát lepší srdce než ona :)))
Tak vidíte, Červená knihovna hadr :) |