|
No já měl dneska úplně šílenej sen! Fakt zase slátanina. Byli jsme na večírku u babičky, celá rodina. No a někdo přišel na to, že půjdem střílet vzduchovkou na balkón na měsíc(??!!!). Všem se to zdálo jako velice výborný nápad a tak jsme šli. A hádejte, nešlo nám to samozřejmě. Tak sestřenice, myslím, vymyslela, že když přelezem zábradlí, že měsíci budem blíž (jak prozaické:) a že to půjde líp. No první spadla dolů moje sestra, pak babička. No měl jsem i v tom snu úplně šílenej pocit, protože mě docházelo, že jsou mrtví, ale tak nějak se střílelo dál. Pak spadl strejda a někdo řekl, že už to stačilo, že na to kašlem. Tak jsme šli dovnitř a tam stála najednou tabule a před ní jeden kamarád z gymplu, kterej je geniální na matiku (absolutně bez souvislosti s mojí rodinou, nikdy nikoho z ní ani neviděl řekl bych:) Vyzval nás aby jsme se posadili a začal nám vysvětlovat určité geometrické poučky. Celou dobu mě hryzal pocit, že bysme měli jít přece dolů! Že třeba ještě nekdo přežil... náhodou.
Probudil jsem se v absolutně propocený peřině, lůca na mě absolutně vyděšeně koukala z druhý strany postele :) |