Místnost

Porta Medii Aevi

Aneb Brána středověku... Pro hovory o politice, kultuře, mentalitách, každodennosti a všem, co se týká této doby - tzn. zejména 5. - 15. stol. - ale přesahům zvlášť do mladší doby zde není v žádném případě bráněno - ostatně dle modelu dlouhého trvání nám středověk končí až v 19. století :-)) Vítána jsou témata vážná i odlehčená, též obrázky: dobové i fotografie památek. Vřele vítáni jsou samozřejmě i všichni hosté. Četli jste v poslední době něco zajímavého o středověku? Pochlubte se. Pokud jste při svém brouzdání internetem narazili na nějaké zajímavé stránky, všichni jistě uvítáme, když se s námi podělíte, aneb: dejte odkaz :-) Místnost má od 23:46:48  08. 12. 2001 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Mordomor. Adhil.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Aes Sedai, vloženo 11:34:58  14. 02. 2021
	Hallorn: No tak když si přivážely ze služby mimina, tak nejspíš i souložily, ne? Nebo že by tam měli příliš aktivní čápy a vrány?! :))) Prostě holky stihly sloužit i souložit. Bohužel ne vždy dobrovolně. To druhé.

Hallorn, vloženo 20:06:58  11. 02. 2021
	Ježkovy voči, já tam četl "holky tam většinou souložily u okolních sedláků" :-D

Aes Sedai, vloženo 19:30:14  19. 02. 2020

Tak mi poslal další informace. To je paráda, když je tam nějaký nadšenec. :) A poprvé jsem se setkala s označením "kurva" u matky se svobodným dítětem. Slyšela jsem, že se to psalo, ale u mých četných objevů nemanželských dítek v rodokmenu jsem nikdy podobnou poznámku nezaznamenala. Asi proto, že vesnice, které zkoumám, byly nemanželských dětí plné. Holky tam většinou sloužily u okolních sedláků, tím se to asi vysvětluje. Farář by se ukurvoval... :)) Ale Švýcarsko, to je jiná...

Aes Sedai, vloženo 16:15:46  17. 02. 2020

V rodokmenu jsem objevila praprapraprababičku, která se vdala na Moravu ze Švýcarska. Vzala si celkem chuďase. V jedné matrice jsem objevila i místo, kde se měla narodit: St. Gallen. Tak jsem jim tam napsala, kde hledat digitalizované matriky atd. A vzápětí mi odepsal nějaký archivář, napsal mi 2 stránky informací o mých předcích z tohoto města, plus odkazy, a ještě slíbil, že mi napíše víc tento týden. No prostě jsem nadšená a úplně natěšená, co ještě objevím. :)) Zajímalo by mě, jak se dcera kožešníka z malého města ve Švýcarsku dostala k chudému mládenci na Moravě... (A měla už nemanželské dítě, když se vdávala.)

Hallorn, vloženo 20:23:13  25. 03. 2019
	Jinak co se týče brambor, ať tak či onak, vidím za tím ekonomiku :-) Proč vyplýtvat do sadby čtyři celé kousky, když můžu jeden rozčtvrtit? Ti lidi nebyli hloupí, ale většinou ani bohatí. Nakonec i slupky od brambor (nevařené, samozřejmě) když hodím na kompost, tak ochotně vzejdou a vydají skrovnou sice, ale úrodu.

Hallorn, vloženo 20:19:04  25. 03. 2019
	Ono se vůbec dělalo leccos jinak, byť s těmi samými plodinami. Třeba ovoce bylo dřív dostupně v mnohem větším množství odrůd, a ty odrůdy měly svá preferovaná využití. Jablka na přímou konzumaci, jiná na uskladnění, zase jiná do zelí, zase další na pečení,... To všechno bylo ještě krajově specifické.

Aes Sedai, vloženo 01:51:41  25. 03. 2019
	Právě že co jsem četla, tak ne jen za války a bídy, prostě se to tak dělalo. A jak s nedůvěrou lidé přijímali to, že se mají sadit malé zemáčky. Aspoň tak to bylo v jakési staré knize z vesnice... což asi není úplně 100% zdroj, ale tak to tam psali.

Hallorn, vloženo 14:38:11  24. 03. 2019
	To se dělalo většinou tehdy, když bylo málo hlíz na zasazení (za války, bídy,...). Nemusejí nutně vyrůst menší, třeba sucho, nebo špatná půda má myslím mnohem drastičtější vliv.

Aes Sedai, vloženo 10:21:27  22. 03. 2019
	Hall: Tak mě třeba překvapilo, že se brambory dřív nesázely celé, ale nařezané po klíčcích. Ale co jsem četla, tak z toho rostly brambory menší, než jsme zvyklí dnes.

Hallorn, vloženo 23:29:55  21. 03. 2019
	(Jinak pokud si chcete povídat o starých metodách pěstování, odrůdách, vaření a podobně, tak jsem jedno velké a lačné ucho.)

Hallorn, vloženo 23:21:43  21. 03. 2019
	Magdalena Dobromila taky brutálně vyhazovala. Už si nevybavím podrobnosti, ale třeba vajíčko na "vyčeření" vývaru se taky následně zcedilo a vyhodilo. Inu - namlet kdejakou kůži, vnitřnost a vemeno dohromady, přidat kbelík soli a pojmenovat to třeba Májka - to je až výdobytek osvíceného 20. století :-D

Aes Sedai, vloženo 19:34:21  20. 03. 2019
	Gen: já dávám zeleninu až do vývaru, takže se tak nerozvaří... Ale tady je to trochu jiná situace, ta zelenina není natolik rozvařená, aby se nedala konzumovat. A další dva staří lidi potvrdili, že se to tak prostě dělalo...

Genevieve, vloženo 10:24:32  20. 03. 2019
	já to teda taky dělám, když vařím vývar. Když děláš pořádný vývar, tak se zelenina natolik vyvaří, že je to spíš hmota bez chuti. Nevím jak dřív, ale neslyšela jsem nic o tom, že by se nejedla. Ale když zeleninu pořádně vyvaříš, tak stejně už pak není k jídlu...

Aes Sedai, vloženo 00:41:26  20. 03. 2019

Doufám, že tímto dotazem nezesvětím tuto místnost, ale narazila jsem dnes na zajímavý, aspoň pro mě, zvyk. Jedna devadesátiletá paní nadávala, že jí dávají do jídla zeleninu. Zelenina se přece v polévce má jen vyvařit - a pak vyhodit. No a vzpomněla jsem si na kmotřenku, která to také tak dělala a má babička prý zpočátku taky. Zeleninu jen vyvařit - a vyhodit. Dost mě to překvapilo, myslela jsem si, jak byli naši předci šetrní. A vyhazovat zeleninu? Proč? Nevíte někdo něco víc o tomto zvyku? Týkalo se to jen polévek, nebo i jiných jídel, že se třeba mrkev nekonzumovala?

Nimitz, vloženo 22:12:42  02. 02. 2018
	The Dragon, the Beast, and the False Prophet ‘Dyson Perrins Apocalypse’, London ca. 1255-1260

Aes Sedai, vloženo 20:55:02  01. 02. 2018
	V kočičí aukci je tato kniha: Kniha vzorovane tkaniny 16/18 století z chramovych sbírek Ceskobudějovické dieceze. Tento výtisk nelze koupit. Nová. Kdyby o ni někdo stál, tak se můžeme domluvit, ukážu mu, kde o ni hrát, nebo se můžeme domluvit, jestli mám o ni hrát já...

Činkapi, vloženo 13:05:36  25. 01. 2018
	Přesně, Qeril, jsem na tom stejně :-)

Qeril, vloženo 20:00:57  22. 01. 2018
	Každý den se člověk dozví něco nového :-) Doteď jsem si myslela, že dům U Hybernů se jmenuje podle jednoho člověka - zakladatele, majitele, stavitele... a oni mniši :-)

Aes Sedai, vloženo 11:59:33  21. 01. 2018
	Zajímavá přednáška v Holešově: Na první vlastivědné přednášce představí své výzkumy realizované v minulém roce Mgr. Miroslav Popelka a Mgr. Adam Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. v. i. - pracoviště Hulín. 25. 1. 2018, 17.00 hod., studovna Městské knihovny Holešov Vstupné: 25,- Kč

verlit, vloženo 18:28:57  20. 01. 2018
	Oni ti Hyberni jsou taky zajímaví :-) https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyberni

Zpět