02:08:16
19. 08. 2019

Místnost
Porta Medii Aevi
Aneb Brána středověku...

Pro hovory o politice, kultuře, mentalitách, každodennosti a všem, co se týká této doby - tzn. zejména 5. - 15. stol. - ale přesahům zvlášť do mladší doby zde není v žádném případě bráněno - ostatně dle modelu dlouhého trvání nám středověk končí až v 19. století :-))


Vítána jsou témata vážná i odlehčená, též obrázky: dobové i fotografie památek. Vřele vítáni jsou samozřejmě i všichni hosté.



Četli jste v poslední době něco zajímavého o středověku? Pochlubte se.

Pokud jste při svém brouzdání internetem narazili na nějaké zajímavé stránky, všichni jistě uvítáme, když se s námi podělíte, aneb: dejte odkaz :-)


Místnost má od 23:46:48  08. 12. 2001 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Mordomor. Adhil.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



«  1   »» »

Hallorn, vloženo 20:23:13  25. 03. 2019

Jinak co se týče brambor, ať tak či onak, vidím za tím ekonomiku :-) Proč vyplýtvat do sadby čtyři celé kousky, když můžu jeden rozčtvrtit? Ti lidi nebyli hloupí, ale většinou ani bohatí.
Nakonec i slupky od brambor (nevařené, samozřejmě) když hodím na kompost, tak ochotně vzejdou a vydají skrovnou sice, ale úrodu.

Hallorn, vloženo 20:19:04  25. 03. 2019

Ono se vůbec dělalo leccos jinak, byť s těmi samými plodinami. Třeba ovoce bylo dřív dostupně v mnohem větším množství odrůd, a ty odrůdy měly svá preferovaná využití. Jablka na přímou konzumaci, jiná na uskladnění, zase jiná do zelí, zase další na pečení,... To všechno bylo ještě krajově specifické.

Aes Sedai, vloženo 01:51:41  25. 03. 2019

Právě že co jsem četla, tak ne jen za války a bídy, prostě se to tak dělalo. A jak s nedůvěrou lidé přijímali to, že se mají sadit malé zemáčky. Aspoň tak to bylo v jakési staré knize z vesnice... což asi není úplně 100% zdroj, ale tak to tam psali.

Hallorn, vloženo 14:38:11  24. 03. 2019

To se dělalo většinou tehdy, když bylo málo hlíz na zasazení (za války, bídy,...). Nemusejí nutně vyrůst menší, třeba sucho, nebo špatná půda má myslím mnohem drastičtější vliv.

Aes Sedai, vloženo 10:21:27  22. 03. 2019

Hall: Tak mě třeba překvapilo, že se brambory dřív nesázely celé, ale nařezané po klíčcích. Ale co jsem četla, tak z toho rostly brambory menší, než jsme zvyklí dnes.

Hallorn, vloženo 23:29:55  21. 03. 2019

(Jinak pokud si chcete povídat o starých metodách pěstování, odrůdách, vaření a podobně, tak jsem jedno velké a lačné ucho.)

Hallorn, vloženo 23:21:43  21. 03. 2019

Magdalena Dobromila taky brutálně vyhazovala. Už si nevybavím podrobnosti, ale třeba vajíčko na "vyčeření" vývaru se taky následně zcedilo a vyhodilo.
Inu - namlet kdejakou kůži, vnitřnost a vemeno dohromady, přidat kbelík soli a pojmenovat to třeba Májka - to je až výdobytek osvíceného 20. století :-D

Aes Sedai, vloženo 19:34:21  20. 03. 2019

Gen: já dávám zeleninu až do vývaru, takže se tak nerozvaří... Ale tady je to trochu jiná situace, ta zelenina není natolik rozvařená, aby se nedala konzumovat. A další dva staří lidi potvrdili, že se to tak prostě dělalo...

Genevieve, vloženo 10:24:32  20. 03. 2019

já to teda taky dělám, když vařím vývar. Když děláš pořádný vývar, tak se zelenina natolik vyvaří, že je to spíš hmota bez chuti. Nevím jak dřív, ale neslyšela jsem nic o tom, že by se nejedla. Ale když zeleninu pořádně vyvaříš, tak stejně už pak není k jídlu...

Aes Sedai, vloženo 00:41:26  20. 03. 2019

Doufám, že tímto dotazem nezesvětím tuto místnost, ale narazila jsem dnes na zajímavý, aspoň pro mě, zvyk. Jedna devadesátiletá paní nadávala, že jí dávají do jídla zeleninu. Zelenina se přece v polévce má jen vyvařit - a pak vyhodit. No a vzpomněla jsem si na kmotřenku, která to také tak dělala a má babička prý zpočátku taky. Zeleninu jen vyvařit - a vyhodit.
Dost mě to překvapilo, myslela jsem si, jak byli naši předci šetrní. A vyhazovat zeleninu? Proč? Nevíte někdo něco víc o tomto zvyku? Týkalo se to jen polévek, nebo i jiných jídel, že se třeba mrkev nekonzumovala?

Nimitz, vloženo 22:12:42  02. 02. 2018

The Dragon, the Beast, and the False Prophet

‘Dyson Perrins Apocalypse’, London ca. 1255-1260

Aes Sedai, vloženo 20:55:02  01. 02. 2018

V kočičí aukci je tato kniha: Kniha vzorovane tkaniny 16/18 století z chramovych sbírek Ceskobudějovické dieceze. Tento výtisk nelze koupit. Nová.

Kdyby o ni někdo stál, tak se můžeme domluvit, ukážu mu, kde o ni hrát, nebo se můžeme domluvit, jestli mám o ni hrát já...

Činkapi, vloženo 13:05:36  25. 01. 2018

Přesně, Qeril, jsem na tom stejně :-)

Qeril, vloženo 20:00:57  22. 01. 2018

Každý den se člověk dozví něco nového :-) Doteď jsem si myslela, že dům U Hybernů se jmenuje podle jednoho člověka - zakladatele, majitele, stavitele... a oni mniši :-)

Aes Sedai, vloženo 11:59:33  21. 01. 2018

Zajímavá přednáška v Holešově:

Na první vlastivědné přednášce představí své výzkumy realizované v minulém roce Mgr. Miroslav Popelka a Mgr. Adam Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. v. i. - pracoviště Hulín.
25. 1. 2018, 17.00 hod., studovna Městské knihovny Holešov Vstupné: 25,- Kč

verlit, vloženo 18:28:57  20. 01. 2018

Oni ti Hyberni jsou taky zajímaví :-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyberni

Činkapi, vloženo 10:21:36  20. 01. 2018

Jé, to je zajímavý! Taky jsem znala jen keramiku a sklepy, ale co vlastně byli zač, jsem nikdy nezkoumala :-)

Ginny, vloženo 23:22:58  15. 01. 2018

Aditu: habánské sklepy je taky zajímavý pojem ;-)

Aditu, vloženo 20:19:08  15. 01. 2018

Hezký! Vlastně znám pojem habánské keramiky a to, že je často do žluta, zelena a jsou na ní kytičky, i pojem habán, ale měla jsem za to, že obojí je z němčiny :)

verlit, vloženo 20:01:49  15. 01. 2018

Mně pořád naskakovali Hyberni a věděla jsem, že to není ono :-)

«  1   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php