23:06:30
04. 04. 2025

Místnost
Porta Medii Aevi
Aneb Brána středověku...

Pro hovory o politice, kultuře, mentalitách, každodennosti a všem, co se týká této doby - tzn. zejména 5. - 15. stol. - ale přesahům zvlášť do mladší doby zde není v žádném případě bráněno - ostatně dle modelu dlouhého trvání nám středověk končí až v 19. století :-))


Vítána jsou témata vážná i odlehčená, též obrázky: dobové i fotografie památek. Vřele vítáni jsou samozřejmě i všichni hosté.



Četli jste v poslední době něco zajímavého o středověku? Pochlubte se.

Pokud jste při svém brouzdání internetem narazili na nějaké zajímavé stránky, všichni jistě uvítáme, když se s námi podělíte, aneb: dejte odkaz :-)


Místnost má od 23:46:48  08. 12. 2001 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Mordomor. Adhil.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   69   »» »

Elaine, vloženo 15:03:13  11. 05. 2007

Tak mě napadá při kombinaci Berniniho a Pantheonu, že vlastně z Pantheonu byl vzit bronz na ulití sloupů baldachýnu na oltářem ve sv. Petru.

Ale Michelangela bych do středověku nezařadila...

V každém případě je to moc podnětná reportáž:)

Marcus m, vloženo 14:51:53  11. 05. 2007

A na téměř úplný konec dodám ještě pár obrázků, protože v Římě se opravdu nelze přísně držet jediného období. Stačí se jen rozhlédnout na jediném náměstí. Řekněme, že jsme právě vyšli ze S. Maria sopra Minerva.

Hned si všimneme pozoruhodné sochy uprostřed piazzy, kterou nemá na svědomí nikdo menší než Gianlorenzo Bernini.


Tedy jeho je nápad a slon, obelisk, který chudák zvíře vláčí je poctivě ukradený z Egypta. ;-)


Celé to vypadá takhle a jak vidno Pantheon je skutečně pár kroků.


Tady je, jak si tu stojí téměř dva tisíce let od časů císaře Hadriána. Nejzachovalejší antická stavba.

I interiér

-

zůstal z větší části dochován...měnily se jen sochy ve výklencích a další mobiliář, ani hrobky italských králů a umělců neznamenaly významnější zásahy do struktury Pantheonu.

A to vše korunuje

kopule, dílo umu a zdatnosti dávného architekta, jemuž se dokázal postavit na roveň snad nejdříve Michaelangelo.

Marcus m, vloženo 13:57:56  11. 05. 2007

Na poslední zastávku bych doporučil raději popojet metrem či autobusem. Přece jen od Colossea k Pantheonu je to kus cesty.

Úctyhodnou stavbu Pantheonu, která přestála barbary i nenechavého bronzu ze střechy chtivého Barberiniho, takto papeže Urbana VIII. tentokrát zmíním jen takto letmo.

Mojí poslední zastávkou na pochůzkách Římem byla Santa Maria sopra Minerva, jediný gotický kostel ve městě. Fasáda obrácená do malé piazzy za Pantheonem tomu sice vůbec nenasvědčuje, ael skutečně interiér je dochovaný v jádru gotický - ovšem zejména poté, co byl kostel v 19. v rámci rekonstrukce poněkud očištěn ;-) - jako ostatně nejedna další středověká římská pamětihodnost.

Současný kostel je druhý stojící na místě chrámů bohyň Minervy a Isis a Serapea (svatyně egyptsko-helénského Seraphise). První kostel na jejich ruinách patrně vyrostl v závěru osmého století, přítomná stavba vznikala od roku 1280 do druhé poloviny následujícího století již z iniciativy řádu dominikánů, který kostel dodnes spravuje. Rozlehlá a vznosná stavba uchovává řadu uměleckých pokladů. Když nic jiného, je nutné zmínit sochu Vykupitele od Michelangela.

Místo posledního odpočinku tu našla spolupatronka Evropy sv. Kateřina Sienská, žena která vytrvalým úsilím i slovy často nehledanýni výrazně přispěla návratu papežů z Avignonu. Odpočívá tu i vynikající malíř počátku Fra Angelico.


pohled k východu hlavní lodí - pod hlavním oltářem náhrobek sv. Kateřiny (Fra Angelicko odpočívá v levém
transeptu )

a přece jen opět poněkud povinný úkrok ze středověku

Michaelangelo - Vykupitel (Web Gallery of Art).

Marcus m, vloženo 12:36:26  11. 05. 2007

Předposlední zastávka toulky po Římu středověkém a poslední moje fotka. Baterie se vyčerpaly o něco dřív než já. ;-)


Toulat se po Římě několik dní a nenajít si čas na basiliku San Clemente by byla s dovolením ostuda. Jednak je to místo pozoruhodné, což se pokusím vzápětí přibližít a jednak je úzce spojeno se sv. Cyrilem a Metodějem: právě oni se vypravili pro ostatky sv. Klementa, při kostele pobývali a Konstantin-Cyril byl v původní basilice také pohřben.

San Clemente je jen kousek cesty od Colossea, takže není nutné pro jeho návštěvu podnikat žádné usilovné pochody (jako třeba, když jdete z Vatikánu do Trastevere...;-))

Už samotná současná basilika pocházející z počátku dvanáctého století je mimořádně zajímavá svou bohatou výzdobou freskami a mosaikami, cosmatiovskou dlažbou ap. Nicméně to zdaleka není všechno.

Díky práci irských dominikánů, kteří kostel spravují, můžeme dnes nahlédnout i na druhý konec prvnho křesťanského tisíciletí v Říme.

Vykopávky zahájené v poslední čtvrtině devatenáctého století totiž potvrdily, že přítomná basilika je až třetí křesťanskou svatyní na tomto místě.

Současná stavba stojí na basilice pobořené roku 1084 při normamnském plenění Říma. Pocházela přibližně ze čtvrtého století a po zmíněné devastaci byla zasypána a nad ní postavena přítomná basilika. Nyní ji opět můžeme navštívit, protože byla celá vykopána (kostel nahoře podepírají opěrné zdi, celé je to poměrně fascinující dílo i po stránce technické, ať co do samotného provádění i co do výsledku) a dokonce se podařilo zachráit a restaurovat část fresek z původní výmalby.
Ani to však Irům nestačilo, kopali dál ;-). A dobře udělali. POd touto první basilikou totiž leží římské domy. Zde byl jeden z domus ecclesie: domů, kde se scházala první křesťanská společenství k bohoslužbám. San Clemente tedy opět doložitelně patří mezi tituli, nejstarší římské kostely. V poměrně rozlehlých prostorách vykopávek, které mimochodem stále pokračuji se můžeme projít římskou ulicí, nahlédnout do zbylků několika domů a zavítat i do mithranea: svatyně Mithriatického mysterijního kultu, který se v Římě silně rozvíjel právě v prvních staletích našeho letopočtu. Je doslova přes ulici od křesťanského domovního bloku.


mosaika v apsidě horní basiliky


horní basilka, pohled k východu (wiki)

Další linky:
Oficiální stránky basiliky - panoramatické obrázky horní basiliky a kaple sv. Kateřiny určitě stojí za prohlédnutí, jsou tam i další základní informace o kostele, vykopávkách ap. (anglicky/italsky)

Fotogalerie na Veduti di Roma, záběry z horní basiliky i z vykopávek, velmi pěkné.

galerie na Kunsthistorie.com, především mosaiky horní basiliky

wikimedia

Marcus m, vloženo 10:53:38  11. 05. 2007

Byl jsem v Římě jen tři dny, proto jsem přirozeně nestihl ledacos zajímavého i jen pokud jde o středověk a z některých míst nemám ani fotky. U dvou perel, které si nechávám na konec to bylo vybitými bateriemi, ale v případě basiliky Santi Cosmi e Damiano ani nevím proč jsem pár obrázků neudělal.

Basilka stojí vprostřed samotného srdce antického Říma na místě Vespasianova Fora Pacis, na západní průčelí obrácené do Fora Romana navazuje na kostel takzvaných Chrám Romulův, který do tuším devatenáctého století sloužil jako vestibul kostela.

Basilka vznikla v šestém - sedmém století adaptací patrně knihovny či audienční síně na Vespasianově Foru a stala se jedním z prvních křesťanským kostelem na Foru (spolu se S. Maria Antiqua).

Přestože prošla různými úpravami a přestavbami zůstaly nám dodnes dochovány především mosaiky ze šestého - sedmého století.

A, možná, ještě jednu poznámku. Při této basilice, podobně jako S. Giorgio in Velabro, patrně i S. Maria in Cosmedin a dalších kostelích působily diakonie, tedy střediska pomoci potřebným: dnes bychom řekli pobočky římské diecézní charity.


Pro jednou s dovolením větší obrázek z galerie na Sacred destination - link níže.



Další odkazy:
Bohatá fotogalerie na sacred-destinations.com, je tam i link na další informace o basilice (anglicky)

Detaily mosaik na kunsthistorie.com

Informace o basilicie a její historii na stránkách třetího řádu františkánů, který ji spravuje (anglicky)

Temple idivi Romuli - chrám Romulův na Vedute di Roma

mosaiky a detaily interiéru na Vedute di Roma

Elaine, vloženo 09:54:22  11. 05. 2007

Madernova sv. Cecílie...Ta musí být úžasná...

Marcus m, vloženo 23:25:59  10. 05. 2007

Pro další kousek poctivého římského středověku opět nemusíme chodit daleko. San Giorgio in Velabro je od náměstí Bocca della Veritá pár minut volné chůze.

Pochází stavebně ze sedmého století, další rozšíření přišlo o dvě stoleté později. Následovaly různé přestavby a úpravy až nakonec zhruba ve dvacátých letech 20. století byla basilika obnovena ve své původní středověké podobě. V roce 1993 se stala cílem těžkého pumového útoku, který zdevastoval portiko a poničil i další části kostela...vše se podařilo opravit. K titulářům kostela patřil na sklonku 19. stol. vynikající anglický učenec kardinál John Henry Newman.


západní průčelí náročně opravené po pumovém útoku


pohled k východu


Malba v apsidě z 13. stol - Pietro Cavallini

Marcus m, vloženo 22:55:39  10. 05. 2007

Krátká kousek cesty od okraje Trastevere, kde stojí i konvent s kostelem sv. Cecilie, ale už na druhé straně řeky je na úpatí Palatinu a parorku Celio náměstí Bocca della Veritá. Za antických časů to bývalo Forum Boarum - římský dobytčí trh. Dodnes tam stojí dva chrámky a ovšem starobylý kostel - Santa Maria in Cosmedin.

Je to stavba původně z šestého století, dochované jsou značné části výmalby z 8-12 století a také cosmatiovská dlažba, chór a další prvky. Značná část turistů dnes bohužel začne a skončí svou návštěvu v portiku, aby se nechali vyfotit u "úst pravdy".


západní průčelí s nejvyšší středověkou zvonicí ve městě (Veduti di Roma, víc v linku níže)


průhled hlavní lodí na chór a malby v apsidě


bližší pohled chórem


výmalby apsid bočních kaplí


a podruhé..

další obrázky
Wikimedia

Vedutti ddi Roma zajmavé detaily architektury, vnitřní výbavy i celkové pohledy na interiér

detaily dlažby - taky znáte pojem cosmatiovské mosaiky a dlažba, ale na místě samém se pod nohy pořádně nedíváte...tak tady pár fotek pro nás ;-)

Marcus m, vloženo 21:52:53  10. 05. 2007

Mezi tituli, pětadvacet nejstarších římských kostelů patří svým původem i další z kostelů v rázovitém Zátibeří. Přímo v centru Trastevere, čtvrti těch "pravých Římanů" rozložené pod pahorkem Janiculum k řece Tibeře, stojí Santa Maria in Trastevere. První chrám tu stál patrně před polovinou čtvrtého století, současná stavba pochází převážně z věku dvanáctého a je vyzdobena mosaikami z třináctého století
od Pietra Cavalliniho.


Západní průčelí




pohled k východu




detail mosaiky po boku vítězného oblouku


detail mosaiky v apsidě apsidy

Další obrázky:
různé detaily

Wikimedia

galerie na kunsthistorie.com

Pietro Cavallini na Web Gallery of Art

Nimitz, vloženo 18:28:46  10. 05. 2007

Pěkné. Ale raději ty peníze co to stálo měla dát církev na chudé a potřebné.

Marcus m, vloženo 17:50:35  10. 05. 2007

Ke kostelů, které poněkud klamou tělem patří sv. Cecilie v Trastavere. Dnešní stavba je výsledkem přestavby v 18. stol. Podoba čelní fasády a nádvoří nesmí ale kolemjoucího poplést ;-). Na místě stál (datuje se do 3.-5. stol.) už jeden z tituli. S tradicí, že byl první kostel postaven na místě domu sv. Cecilie, jsou v souladu výsledky vykopávek - pod kostelem jsou části římských domů, včetně místností, které sloužily jako lázně. (Sv. Cecilie (2. stol.) měla být nejprve popravena udušením horkou párou v lázni ve vlastním domě, když vyvázla měla být z rozkazu vladaře sťata. Kat se ji pokusil zkrátit o hlavu třikrát, ale neuspěl. Mučednice zemřela o tři dny později).

Přes poměrně rozsáhlou přestavbu zůstaly v presbytáři mosaiky z 9. století. Mimořádně zajímavé jsou vykopávky pod kostelem, včetně římského domu.


interiér


mosaika v apsidě


Úžasná krypta z 9. stol (bohužel byla právě zavřená, takže jen neohrabaná fotka přes sklo)


detail předchozího

...a v případě trasteverské sv. Cecilie je takříkajíc povinné udělat úkrok ze středověku do konce 16. stol.


Stefano Maderna: Sv. Cecilie: mramorová socha pod hlavním oltářem (1599).

Další obrázky:
Wikimedia

Kunsthistorie.com

Marcus m, vloženo 17:09:14  10. 05. 2007

Postupme na opačnou stranu náměstí kolem basiliky Maria Maggiore a o nějaká čtyři století dopředu. V ústí jedné uličky nás šipky nasměrují k S. Prassede. Pvní kostel, titulus, tu postavili přibližně v téže době, kdy vznikala současná S. Pundenzia. Dnešní stavba pochází z pvní poloviny desátého století - později prošla několika úpravami. Současným titulářem kostela je francouzký kuriální kardinál Paul Poupard.

Pozoruhodné jsou opět tamní mosaiky - jednak v apsidě, jednak v kapli sv. Zenona, zbudovanou papežem Pachalem I. pro jeho matku Theodoru.

Interiér


pohled k západu (wiki)


Mosaiky v presbytáři (z fotogalerie - odkaz níže)


Kaple sv. Zenona

jižní stěna


strop


oltářní výklenek



severní zeď

Další obrázky:
Wikimedia

Kunsthistorie.com poměrně rozsáhlá fotogalerie mosaik.

Marcus m, vloženo 16:26:48  10. 05. 2007

Basilika S. Maria Maggiore je v téměř každém intineráři návštěv Říma - a je k tomu dost důvodů. Stojí ale za to nespěchat hned někam na autobus a metro, ale podívat se i dvou kostelů stojících velmi blízko: Santa Pundenziana a S. Prassede.

První kaple či domus ecclesie kostel v domě stál na místě dnešní basiliky S. Pundenzia patrně v polovině druhého století, rozšířen a přestavěn byl na sklonku století čtvrtého. Patří tedy mezi tituli nejstarší římské kostely. Titulárním kostelem je dosud, součaným titulářem je německý kardinál Joachim Meisner.

Je to vlastně téměž k neuvěření, ale mosiaka v apsidě je datována do doby zbudování basiliky, tedy kolem roku 390 a jsou patrně nejstarší v Římě.



Na wiki jsem našel pěkný detail patronky kostel sv. Pundenzie z téže mosaiky


Jedna ddalší fotogaleire.

Marcus m, vloženo 15:48:26  10. 05. 2007

Někdy to vypadá, že v Římě najdeme antiku a pak renesanci s barokem. Tisíc let mezi tím, jako by se nic nedělo, nebo se alespoň nic ze středověké éry nezachovalo. Inu, není tomu docela tak. Ze svého krátkého výletu jsem přivezl pár obrázků, které tuhle poněkud skrytou tvář města připomínají.

Začněme symbolicky na místě tvrdé antické skutečnosti spojené se starobylou křesťanskou tradicí. Na okraji římského Fora na úpatí pahorku Capitolinum stávalo vězení Mamertine. V podzemní kobce tam končíval život zajatých velitelů a předních představitelů porobených kmenů či národů přivlečených v triumfálních průvodech, které končily v nedalekých chrámech.

Starobylá křesťanská tradice, zapsaná v pátém či šestém století, počítá mezi vězně v Mamertine apoštoly Petra a Pavla. Nad temnými, stísněnými a vlhkými kobkami proto vyrostl nejprve kostel San Pietro in Carcere a později S. Giuseppe dei Falegnami.


U sloupu vedle oltáře měli být apoštolové přivázáni a ten otvor vpředu je pramen, který dle legendy vytryskl, když Petr potřeboval vodu, aby mohl pokřtít své žalářníky.

Jedna fotogalerie z místa. (anglické stráky - mají i další informace).

Elaine, vloženo 14:42:20  10. 05. 2007

Kdyby tohle vyšlo, tak by to bylo fajn. Sice vím, že vidět originál je nejlepší, jenže k hodně věcem je těžké se dostat, tak aspoň něco.

http://show.idnes.cz/vsechna-dila-da-vinciho-budou-na-siti-dv2-/vytvarneum.asp?c=A070509_081648_vytvarneum_kot

Meridion, vloženo 22:26:25  06. 05. 2007

Slyšela jsem z důvěryhodného zdroje, že se jedná o úplně stejný překlad, pouze došlo k odkoupení práv jiným nakladatelstvím.

Iwo Olorin, vloženo 21:02:09  06. 05. 2007

Mordred: jj, v Levných knihách, někde se už tady o tom překladu mluvilo, tuším, že se usoudilo, že nikdo o lepším neví...

Silmarien, vloženo 17:53:41  05. 05. 2007

Mordred: Viem, že existuje slovenský alebo český preklad. Majú ho u nás (Bratislava) v Lacných knihách. Ale nepozrela som sa do knihy, takže neviem či je v češtine alebo v slovenčine (ale keďže väčšina kníh je tam v češtine...).

Mordred, vloženo 11:30:12  05. 05. 2007

Zdravim,
nevite nekdo, jestli se da nekde sehnat cesky preklad Kladiva na Carodejnice (Malleus maleficarum)??

Z jinych zdroju jsem zjistil, ze preklad od Jitky Lenkové (Malleus maleficarum – Kladivo na čarodějnice, nakl. Michal Zítko – Otakar II., Praha 2000, faksimile latinského vydání z Lyonu z roku 1669, český překlad a předmluva Jitky Lenkové) je nepresny a zavadejici.. ale existuje vubec nejaky jiny?

diky

Elaine, vloženo 21:49:56  17. 04. 2007

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/cesi-uzasnou-nad-bibli-kterou-psal-sam-dabel_8747.html

« ««   69   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php