Vzpomínky

Vítr odvává mi z vlasů
Vzpomínky – tok proti času
Vytrácí se...

Jen ozvěny mého hlasu

Propadají a klesají, v moři
A skladišti vzpomínek mizí
Jsou pohřbeny…

Jako by byly cizí

Utopeny v beznaději
Jen ostrůvky plovoucí
Vratké jsou…

Je slyšet voda tekoucí

Jak nádrž plní se
Kdesi tam kde
Zem se boří…

A vodě ustupuje

Jezero bezedné jest
Stejně jak život sám
Dokud trvá…

Topím se v něm
Když proud mě strhne
A pak zas vyhodí…

A na břeh vyvrhne

Promáčeného a znaveného
Bezmocným úsilím
Dokud zas neuschnu…

A na cestu opět se uchýlím…