 |
Hele, já vám nechci dělat chutě, ale bylo to prostě úžasný.
Cesta byla poněkud dramatická - zabloudily jsme už na okraji Prahy, později zas byla mlha jako mlíko a kde je silnice, to jsme jen tušily díky svítícím patníkům... ale nakonec jsme do té Brusné na Konci Světa nějak dorazily. Klair se hned otočila a jela pro další skupinku do Vodňan (která tam čekala už dvě hodiny a už ji vyhazovali z hospody). A když se vrátili, byli všichni pěkně rozklepaní a líčili střetnutí se srnou (vběhla nám do cesty už při první cestě, ale tehdy to Klair ještě ubrzdila. Při té vratce už ne). No prostě, skvěle zásobený sklípek přišel všem vhod :-)
Nefritovic chalupa je nádherná, to by bylo na dlouhé povídání, a na takovouhle akci úplně ideální. V sobotu jsme začali v deset se základním výkladem o barvách a technologii - a poslední výpaly probíhaly okolo druhé v noci... Jen s drobnými přestávkami na jídlo (představte si, že Sihaja upekla dokonce kachnu s nádivkou!!!) a na dolévání moštu a vína. Úplně nás to všechny pohltilo, za sebe můžu říct, že mě bolí kříž jako sviňa, protože jsem se dlouhé hodiny hrbila nad prací a ani mě nenapadlo se byť jen protáhnout... když nás Petrius lákal na procházku, neměl šanci.
Co se výsledků smaltování týče - tam by se spokojenost asi dost lišila. Samozřejmě, nějakou dobu trvá, než člověk pochopí, jak se ten materiál chová, co je možné a co ne, co vychází dobře... Já sama mám několik kousků, se kterými jsem docela spokojená (jako naprostý začátečník a lemra), ale fotky sem z pochopitelných důvodů dávat nebudu :-))) Řada moc pěkných věcí bohužel lidem popraskala, zvlášť ke konci, kdy už byla možná pec trochu "unavená".
Ale pokud by někdy Nefrit sebrala síly k opakování, udělám cokoliv, abych mohla jet!! |
Pletení noční oblohy - paralelní pletařský projekt za účelem vzájemného povzbuzování a utěšování ve chvílích zoufalství