Kuše se v našem světě objevuje na počátku 14. století. Sestává z lučiště připevněného k soše (tělu) se spouštěcím mechanismem. Tětiva se díky tomu dá natahovat větší silou než u klasického luku, střela má větší razanci. Nevýhodou je pomalejší rychlost střelby a složitější výroba-tedy i vyšší cena.

Z kuše se střílí šipkami, buď dřevěnými s kovovou špičkou, nebo celokovovými. Ty jsou účinnější, ale mnohem dražší. Je obtížné střílet zápalné nebo výbušné šipky-drážka, do které se šipka pokládá, by se musela nějak upravit, aby se tam vešel velký hrot obsahující výbušninu.

Kuše má na konci pod lučištěm často patku, která se dá při natahování přišlápnout nohou. K natahování tětivy se někdy používají páky, zvané kozlí nožky, nebo různé systémy kladek a rumpálů, zvané kolovrátky.