Jezdecké kopí pro rytířské turnaje. Často měl tupý hrot nebo korunku, aby neprorazil zbroj a při nárazu se měl zlomit, což dále zvyšovalo bezpečnost klání. Přesto byly i smrtelné úrazy častým koncem rytíře. Někdy se podle toho, jak se dřevce zlomily, určoval výsledek střetnutí.

Přeneseně i bojové jezdecké kopí s ostrým hrotem.