Největší řeka Severu, při rozvodnění široká takřka míli, přírodní hranice mezi nilfgaardskými zeměmi a Severem, důležitá dopravní tepna, spojující Cintru s východními městy jako je Aldersberg a Vengerberg, to je Jaruga. Vždy byla tato řeka jaksi posvátná. Jen velmi málo mostů se přes ni lidé pokusili udělat, snad ze srachu před její majestátností, snad proto že se Jaruga často rozvodňovala a ničila vše co přišlo do cesty.

Když se Nilfgaardská armáda přibližovala k tomuto toku, byli ještě severští králové klidní. Jaruga byla v tu dobu pro jakoukoli armádu nepřekonatelnou překážkou. Změnilo se to hodně rychle. Na břehu veletoku se odehrávali tvrdé boje o zbylé mosty, které buď jedna nebo druhá strana nestrhla. Strategická místa zvláště okolo bažin Ysgith v Angrenu byla dějištěm krvavých bojů. Jaruga toho zažila spoustu, byla tu už od samého začátku věků, ale nikdo nepamatuje, že by byla tak zbarvena do ruda.