Dol Blathanna - údolí krásné po celý rok zarostlé květy. Byla to země elfů, země, která vzkvétala. Potom co byli Aen Seidhe skoro úplně vyhnáni ze zbytků země, stáhli se do tohoto údolí. Avšak i z něj byli později vytlačeni nájezdy lidí. V poslední naději, že se zachrání alespoň elfská rasa se Lid spojil s Nilfgaardem v boji proti severským zemím. Elfská komanda Scoia´ tael byla nožem v zádech Temerii, Redanii a ostatním severským zemím. Od lstivého nilfgaardského imperátora dostali však jen Dol Blathanna. A velitelé komand byli navíc po uzavření míru předáni Redanským úřadům.

Udolí je obklopeno na východě Sinými a Ohnivými horami a na západě Kaedwenem a Aerdinem. Pramení v něm řeka Blathana, která je hlavním přítokem veletoku Pontaru.

Po válce se stalo údolí autonomním územím patřící Kaedwenu. Vládla zde královna, kterou byla jmenována krásná elfská čarodějka Franceska Findabair, též nazývána Eind and Gallena, Sedmikráska z Dolin. Kaedawenskému králi Demawedovi odváděli obyvatelé daně. Potom co lehlo údolí popelem po lidských nájezdech z ní elfové opět udělali nejkrásnější dolinu světa.