France Ville, známé z některých překladů též jako Francouzské Město, bylo založeno doktorem Sarrasinem v severoamerickém Oregonu na 43°11'3'' severní šířky a 124°41'17'' západní délky. Práce na stavbě města začaly v lednu 1972. Zúčastnilo se jich 20 000 dělníků pod vedením 500 mistrů. Město bylo budováno podle jednotně stanovených zásad: složeno byl výhradně z rodinných domků, ne vyšších než dvoupatrových. Průčelím byly domy vzdáleny deset metrů od ulice. Stavebním materiálem byly speciální duté cihly, střechy byly ploché, kryté asfaltem a chráněné zábradlím. Architektonickou i konstrukční zvláštností byly přízemní partie domů: byly klenuté, ze všech stran otevřené. K hlavním pilířům bylo volně připojeno vodovodní a kanalizační potrubí. Kuchyně a spižírny byly v posledním patře propojené se střechou. Koberce a tapety byly ve městě z hygienických důvodů zakázány. Ani malování stěn nebylo dovoleno: interiéry byly pokryty pestrými leštěnými cihlami jako stěny domů v Pompejích. Také užívání peřin, prošívaných pokrývek a polštářů bylo zakázáno. Povoleny byly záclony, ale jen z některých materiálů, které se snadno perou. V každém pokoji byla kamna, kouřovody však vedly pod zem, do speciálních filtrů, jež zbavovaly kouř sazí a vypouštěly ho do výše 35 metrů jako bezbarvý plyn. Podle amerického způsobu bylo užito roštového uspořádání města s pravoúhlými očíslovanými ulicemi a třídami. Četná další nařízení a zákazy naznačují, že v čele města stáli lidé posedlí myšlenkou hygieny. Úmrtnost dosáhla uspokojivého čísla jednoho a čtvrt procenta, avšak zpráva, že nedošlo k epidemiím s výjimkou epidemie bahenní zimnice, nepůsobí právě povzbudivě. Prosperita města dráždila Herr Schultze, vládce konkurenčního Stahlstadtu, který si usmyslel je zničit výstřelem obří děla. Poté, kdy Schultze zahynul při výbuchu plynového granátu, doktor Sarrasin převzal do správy i Stahlstadt a učinil z něho průmyslový přívažek svého města.

OCELOVÉ MĚSTO