Byla vybudována na účet amerického Gun-Clubu v souvislosti se stavbou DĚLA KOLUMBIADY a MĚSĺČNĺ STŘELY nákladem čtyř set tisíc dolarů, sumy v roce 1866 vskutku astronomické. Potřebnými výpočty a konstrukcí byla pověřena cambridgeská hvězdárna 20. 10. 1866. Srdcem nové hvězdárny byl zrcadlový teleskop čili reflektor; tubus měl 80 stop (cca 26 metrů) dlouhý a průměr zrcadla byl 16 stop (cca 4,8 metru); zkonstruován byl podle principů stanovených Herschelem. Hvězdárna byla postavena na vrcholu LongÝs Peaku, jednoho z nejvyšších bodů Skalistých hor v missourské oblasti. Práce trvaly rok (*) a byly charakterizovány jako "velmi obtížné".

Fantastičnost lépe posoudíme srovnáním se skutečnými přístroji té doby. Do roku 1908, kdy byl zhotoven reflektor o průměru zrcadla 152 cm, byl za největší považován reflektor Yerkesovy observatoře o průměru zrcadla 61 cm. Další rekord padl roku 1917 dokončením zrcadlového dalekohledu na Mount Wilson - zrcadlo mělo průměr 254 cm. Až vynález zvláštního skla, pyresu, umožnil v roce 1934 odlít pětimetrové zrcadlo - teprve tehdy se technika přiblížil parametrům observatoře na LongÝs Peaku! Vernem popsaný přístroj umožnil hvězdářům rozložit Krabí mlhovinu (*), jeden z nejzajímavějších objektů známého vesmíru.

SE ZEMĚ NA MĚSĺC