Kolumbiada (správný překlad z francouzštiny by měl být Kolumbiad) je název DĚLA, jehož bylo využito k vypálení MĚSĺČNĺ STŘELY. Vychází ze skutečného typu děla zkonstruovaného a vyzkoušeného Američanem Rodmanem. Základní parametry Kolumbiady byly stanoveny na zasedání baltimorského Gun-Clubu, řízeném předsedou klubu Impey Barbicanem (* a násl.), dne 6. 10. 186. Dělo mělo délku devíti set stop (cca 270 m) a ráži devět stop (cca 2,7 m); sílu stěn šest stop (cca 1,8 m). Bylo zakopáno kolmo do země. Jeho duchovní otcové ho považovali za kombinaci děla, houfnice a moždíře. Jako nálož měla sloužit střelná bavlna. Vzhledem k tmu, že výstřel měl být veden kolmo a měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto dělo umístit na Floridu, nedaleko místa zvaného StoneÝs Hill. O sto let později první měsíční raketa startovala z Cape Canaveralu, vzdáleného jen 250 km od tohoto místa. Práce na stavbě Kolumbiady byly zahájeny 4. 11. 1866. Padesát kopáčů se dalo do práce. Muži kopali studnu širokou po vyzdění jednadvacet stop, tedy bezmála šest a půl metru. Vyzdívka stále klesala, jak postupovaly zemní práce. Obdobného principu bylo později využito u VRTAČE CHODEB Marcela Camareta. Práce probíhaly ve dne v noci, jedinou mechanizaci zprvu představovaly jen parní jeřáby, jež pomáhaly odstraňovat zeminu. Za měsíc bylo vyhloubeno přes 30 metrů. V únoru 1867 došlo k průniku vody a závalu. Dílo bylo ohroženo, avšak inženýru Murchinsonovi, vedoucímu stavby, se podařilo nasazením blíže neurčených strojů následky nehody (jež stála i lidské životy) odstranit, a štola pro odlití děla byla vykopána a vyzděna o dvacet dní před plánovanou lhůtou, 10. 6. 1867.
Zatímco se hloubila štola, v půlkilometrovém okruhu bylo postaveno 1 200 tavicích pecí, typově stejných, se čtverhranným komínem. V těchto pecích měla být připravena litina, nutná k odlití děla, o celkové váze 60 000 tun. Litina byla na Floridu dopravena flotilou 68 lodí, jež vypluly3. 5. z New Yorku a 10. 5. přistály v Tampě. 11. 6. pak na Barbicanův příkaz začaly práce na jádru děla: byl to válec o výšce 900 stop a šíři 9 stop, připravený ze směsi jílu a písku promíchané se senem a slámou. Ve svislé poloze ho udržovaly železné traverzy, jež měly být zality do masy kovu. Kolumbiada byla odlita 9. 6. přesně v poledne. Na signál - výstřel z děla - začalo najednou tisíc dvě stě odpichů. teprve 22. 8. odlité dělo vychladlo natolik, že bylo možno vstoupit na hladinu litiny. 3. 9. skončila demontáž jádra, uspíšená nasazením PARNĺCH VOZĺKŮ. Výbrus hlavně byl skončen 22. 9. a následujícího dne bylo staveniště otevřeno veřejnosti. Zájem byl obrovský. Přístavní MĚSTO Tampa bylo na tu dobu přejmenováno na MOON-CITY, Měsíční město. Při ústí Kolumbiady byl zřízen parní výtah, který dopravoval návštěvníky za pět dolarů na dno děla. První, kdo použil výtahu, byla desítka čelných představitelů Gun-Clubu za Barbicanova předsednictví: slavnost se konala 25. 9. Už při této příležitosti se projevily sklony k OPILSTVĺ některých osobností. V říjnu a listopadu se vyráběla MĚSĺČNĺ STŘELA, byl podniknut experiment s POKUSNOU STŘELOU a pokud jde o Kolumbiadu samu, konaly se přípravy k nabití čtyřmi sty tisíci librami pyroxylu čili střelné bavlny. S pětisetliberními balíky manipulovali dělníci se zutýma botama a spouštěli je do děla pomocí ručních jeřábů - to vše, aby nedošlo k otřesu a výbuchu. Práce probíhaly především v noci za osvětlení speciálními (velmi pravděpodobně) UHLĺKOVÝMI LAMPAMI podobné konstrukce, jaké byly na PONORCE NAUTILUS. K bezpečnosti operace přispívalo i omezení zásob pyroxylu ve stavební ohradě na pět tisíc liber a zákaz používání otevřeného ohně v okruhu dvou mil (cca 3,2 km). 28. 11. bylo všech osm náloží pyro xylu uloženo na určeném místě. Měsíční střela, naplněná zásobami, byla do děla uložena pomocí jeřábu.
K výstřelu došlo 1. 12. 1867 ve 22 hodin, 46 minut a 40 vteřin; vzhledem k tomu, že Kolumbiada byla pevně zapuštěna do Země a tudíž ji nebylo možno zaměřovat, na další "kosmické okno" by se muselo čekat osmnáct let. Několik milionů diváků (*) přijelo na Floridu, aby bylo svědky prvního letu na Měsíc. Ve 22 hodin cestovatelé nastoupili do střely. Zbývajícího času bylo užito k demontáži jeřábů a jejich odstranění od ústí děla. V určenou dobu inženýr Murchinson stiskl elektrický spínač. Mezi miliony diváků se našlo jen několik osob, snad dvě nebo tři, jež stačily střelu zahlédnout. Plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti 160 km. Všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním, častým jevem bylo zejména přechodné ohluchnutí. Seizmická vlna vyvolala četné námořní nehody a byla zaznamenána až na afrických březích. O dalším osudu Kolumbiady se nedochovaly zprávy. Nevíme tudíž, zda s ní počítala ve svých plánech Národní společnost pro mezihvězdné styky, založená po návratu měsíční střela, anebo aspoň Michel Ardan, původce projektu MĚSĺČNĺHO VLAKU. Jisto je, že technologie dělostřelby z děla zavrtaného do země byla po roce 189* zopakována některými čelnými členy Gun-Clubu při pokusu PROJEKTU o POSUNUTĺ ZEMSKÉ OSY.
SE ZEMĚ NA MĚSĺC
