Povstání Tatarů proti nejmenovanému ruskému carovi v románu Carův kurýr je třeba považovat za politickou fantazii, podobně jako SANDORFOVO SPIKNUTĺ. Událo se v období mezi 15. 7. až 7. 10 roku 18**. Letopočet lze upřesnit. Víme, že toho roku vedla železnice z Moskvy do Nižného Novgorodu (dnešní Gorkij). Trať Moskva - Caricyn (dnešní Volgograd), budovaná v létech 1856 - 1880, byla tedy v počátku výstavby. Na rusko-tureckou, takzvanou Krymskou válku (1853 - 1865) v románu už nikdo nevzpomíná. Po skončení povstání Tatarů novináři odjíždějí do Japonska, kde nastávají třenice s Anglií. K těm skutečně došlo roku 1862, kdy družina regenta Satsumského přepadla mezi městy Edo a Jokohama skupinu Angličanů a zabila jistého pana Richardsona. Následkem toho anglické loďstvo ostřelovalo město Kagošimu. K údajnému povstání Tatarů tedy zřejmě došlo v roce 1862, za vlády cara Alexandra II.
CARŮV KURÝR