Vynález pařížského učence Zefyrina Xirdala, tvůrce XIRDALOVY TEORIE a objevitele DYNAMOSFÉRY a XIRDALIA. Ve snadno přenosné dřevěné dřevěné skříňce tvaru krychle, tmavě nalakované, byly cívky vsunuty do série skleněných baněk, jejichž špičaté konce byly po dvou spojeny měděnými, stále tenčími dráty. Nad skříňkou stál volně kovový reflektor a v jeho ohnisku byla na čepu upevněna poslední baňka ve tvaru dvojitého kužele, kterou však s celkem nespojoval žádný vodivý materiál. Trubička s xirdaliem se vkládala do spodní části skříňky (*), ale i pak bylo třeba napojení na vnější zdroj stejnosměrného proudu. Reflektor vysílal neutrální šroubovité proudy. Vynálezce vykonal s přístrojem několik pokusů, ale později ho napadlo, že by jím mohl přitáhnout na zemský povrch ZLATÝ METEOR. Přístroj byl snadno přenosný, tudíž vynálezce mohl před dopadem meteoru provést patřičné korekce. Po prvních zkušenostech s přístrojem vynálezce objevil, že ho lze přestavět, tak aby působil jako ODPUZOVACĺ PŘĺSTROJ (* a násl.). Přestavěný přístroj byl zničen při výbuchu meteoru a Zefyrin Xirdal už nikdy nový exemplář nesestavil, ač ho k tomu jeho kmotr a poručík Lecoeur nabádal.

HONBA ZA METEOREM