MĚSTO vybudované někdejším jenským profesorem Schultzem v jižní části Oregonu v USA. Herr Schultze financoval stavbu města z obrovského dědictví po Begumě Gokoolové, své vzdálené příbuzné, o něž se musel dělit s doktorem Sarrasinem, tvůrcem města zvaného FRANCE VILLE. Stahlstadt byl založen v roce 1871 a roku 1876 byly už všechny jeho četné průmyslové podniky v plném provozu. Město se rozkládalo na planině o rozloze sto dvaceti čtverečních kilometrů. Obklopovalo je osmnáct dělnických osad, zbudovaných z PREFABRIKOVANÝCH DOMKŮ vyráběných v Chicagu a sem dovezených. V těchto osadách bydlelo třicet tisíc dělníků. Stahlstadt měl oválný tvar, byl obehnán příkopem a hradbou. Další hradby ho dělily paprskovitě na sektory. Osou každého sektoru byla ulice vedoucí od vnější brány. Po jejích stranách stály budovy postavené podle jednotného PROJEKTU. V každém sektoru byly průmyslové provozy se zvláštním posláním. Tak například v sektoru K byly haly s pudlovacími pecemi; pracovníci tohoto sektoru pod parními kladivy zpracovávali houbovité kusy litiny rozžhavené do těstovitého stavu. Slévárny stály v sektoru O; zde se používalo pecí kelímkových. Písmeno označující bránu označovalo i sektor. Brána A vedla do Ústředního sektoru zvaného též Sektor A. Zde sídlila administrativa Stahlstadtu, zde se vedla jednání se zákazníky (*) a zde byly i konstrukční kanceláře. Vstup byl mnohonásobně jištěn. Byla tu i závodní škola pro výchovu technických kádrů. Příchozího vedly sektorem ozbrojené stráže, jež mu zavázaly oči rouškou. Uprostřed Stahlstadtu stál Ústřední blok o průměru tří set metrů, taktéž obehnaný zdí, podle nepotvrzených údajů železnou. V jeho centru stála Býčí věž, pracoviště i bydliště Herr Schultze. Tuto stavbu obklopovala botanická zahrada, oplývající tropickými rostlinami. K udržování tropické teploty Herr Schultze využíval GEOTERMÁLNĺ ENERGIE přiváděné z nedalekých dolů kovovým potrubím. Býčí věž byla spojena s jinými, blíže neurčenými částmi Stahlstadtu podzemní dráhou. V Býčí věži byly umístěny strašlivé ZBRANĚ Herr Schultze, zejména pak OBŘĺ DĚLO, PLYNOVÉ GRANÁTY a SYMETRICKÉ NÁBOJE. Výbuch plynového granátu se stal Herr Schultzovi osudným. V jediném okamžiku ho usmrtil strašlivý mráz, takže ani nestačil dokončit podpis pod rozkaz k útoku na France Ville. Obří dělo ovšem stačil odpálit, avšak bez jím očekávaných následků - místo aby zničil France Ville, obdařil Zemi UMĚLOU OBĚŽNICĺ. Po jeho smrti došlo k vážné hospodářské krizi; zejména dělníci byli postiženi nezaměstnaností a Stahlstadtu i okolním osadám hrozil naprostý rozklad. Jakmile byla prokázána smrt Herr Schultze a provedeny úřední formality, doktor Sarrasin, jediný právoplatný dědic Herr Schultze, převzal Stahlstadt (*), předal jej do správy Marcelovi Bruckmannovi a zasadil se o to, aby se stalo průmyslovým střediskem vyrábějícím užitečné výrobky. Řečeno naším současným politickým slovníkem, šlo o první případ konverze válečného průmyslu na mírový.

OCELOVÉ MĚSTO