Jak jistě víte, Andrzej Sapkowski začínal jako autor skvělých povídek a teprve poté, co se jimi dostatečně proslavil, vrhl se do psaní románové ságy. Ale již v průběhu psaní povídek se v jejich pozadí počínají rýsovat souvislosti a pomalu se vynořuje základ románu (v této sbírce je to povídka Otázka ceny).
Sbírka začíná povídkou Zaklínač - vůbec prvním příběhem o nelidském mutantovi a vraždící stvůře, Geraltovi. Sledujeme příběh námezdného zabijáka, jehož úkolem je odčarovat královu dcerku přeměněnou ve strigu. Zjišťujeme, že Geralt je cynik, nebere si žádné servítky se zabíjením (kupříkladu v hospodě odrovná tři týpky jen kvůli tomu, aby upoutal pozornost). Z tohoto popisu by se mohlo zdát, že jde o klasický "Conan" příběh. Není tomu tak. Geralt nedělá nic bez rozmyslu, nejedná nelogicky. Sapkowski v této povídce předvedl, že dokáže mistrně popisovat souboje, smrt a "vyhřezlé vnitřnosti", ale každý čtenář si zároveň uvědomil, že na tom příběh nestojí. 
Před pár lety jsem zakoupil balík starších IKARIí a právě v jedné z nich tato povídka byla. Přečetl jsem si ji a okamžitě začal pátrat po nějaké další. Našel jsem už jen Střípek ledu (který je v další povídkové sbírce). Přečetl jsem i tuto povídku a o den později utratil téměř všechny své peníze za tři povídkové sbírky a první tři díly ságy. A nikdy jsem toho nelitoval!
Druhou povídku je pak Zrno pravdy. Mistrně převyprávěná pohádka "O krásce a zvířeti". Až v Sapkowského verzi se dozvíte, jak to vlastně ve skutečnosti bylo. Právě tato povídka je asi nejlepší z celé knihy. Je to Sapek tak jak bude psát o pár let později. 
Třetí povídkou je Otázka ceny - příběh o jednom osudu a pokusu se mu postavit do cesty. Zde se poprvé setkáváme s několika v budoucnu důležitými postavami - Crach an Craite, Duny, Calanthé ... A tato povídka je také prvním stavebním kamenem budoucí románové ságy - právě v ní se dozvídáme, jak došlo k propojení osudů Geralta a Ciri.
Cesta, z níž se nevrací je povídkou poslední a odlišnou od třech předchozích. Nesetkáváme se v ní s Geraltem, hlavní postavou je čarodějka Visenna (o jejímž vztahu s Geraltem se dozvíme mnohem, mnohem později). Je to vlastně jednoduchý příběh o boji s čarodějným odpadlíkem a jeho magicky vytvořenou stvůrou terorizující kraj, i když jak je u Sapkowského zvykem, příběh trochu netradiční.
V závěru knihy naleznete rozhovor s Andrzejem Sapkowským, v němž se nachází jedna "osudová" věta ...
Připadá mi nepravděpodobné, že by se najednou objevil "slovanský Tolkien", s epickým, kultovním příběhem, jež by otřásl světem - i kdyby jen světem ležícím východně od Odry.
K tomu je málo co dodat. Ach jak strašně se Sapkowski v roce 1993 mýlil
Takže jaké je mé hodnocení? Povídky jsou to určitě skvělé, i když se vlastně týkají jen soubojů. Pomalu ale jistě se v nich však začíná ukazovat směr, kterým Sapkowski půjde později, a za přečtení stojí bez nejmenších pochyb.

Čeřovský Jan, http://www.jcsoft.cz