Chcete recenzi v pár slovech - fascinace, vytržení a neschopnost uvěřit tomu, jak skvělá kniha to je.
Nejsem žádným velkým fanouškem SCI-FI, ale hry jako DUNE I a především DUNE II jsem si opravdu oblíbil. Stejně tak se mi líbil i film Davida Lynche. Dalším logickým krokem bylo tedy přečtení knihy. Čekal jsem akci, napětí a epický příběh. Získal jsem fantastickou koláž snů, filozofických úvah, popisů cizí kultury ... (a akční děj by se také našel). Herbertova DUNA by se dala přirovnat k Sapkowského románové sáze (či spíše naopak, Herbert zemřel dříve než Sapkowski vůbec začal psát). Především onen vliv snů a vizí mi připomněl právě Sapkowského. Také ony začátky kapitol ve formě úryvků z fiktivních knih (děl princezny Irulán) mi byly povědomé. A samozřejmě jméno Piter de Vries (Tissaia De Vries - čarodějka ze Sapkowského ságy) mne utvrdilo v tom, že Herbertova DUNA ovlivnila ve velké míře jednoho z mých oblíbených spisovatelů. O to s větší chutí jsem pokračoval ve čtení ... 

Příběh o Paulu Atreidovi, mladíkovi nadaném zvláštními schopnosti, se vine v mnoha zákrutech. Sledujeme jeho přeměnu ve vůdce národa Fremenů (pouštního lidu) - již věky očekávaného Muad'Diba . Spolu s ním se učíme ovládat mocného Šaj-Hulúda - obrovského pouštního červa. Pronikáme do tajemného spiknutí Bene Gesseritu, stovky let staré sekty. Nic není takové jak se zdá. Arrakis není úplná poušť a císařští elitní vojáci - Sardaukaři - nejsou tak úplně nepřemožitelní. Harkonneni chystají spiknutí, lidé umírají, začíná válka a příběh graduje ...  

Pokud jste četli Sapkowského Věž vlaštovky tak si Dunu nenechte utéct (a to i pokud normálně Sci-fi nečtete). Fantastický, propracovaný příběh. Tajemné osudy postav, spiknutí domu Harkonnenů a císaře, podlý Bene Gesserit a osud pouštního národa Fremenů. Sny, filozofické úvahy a v kontrastu s tím nelítostná válka a smrt v poušti. Možná, že styl, kterým je kniha napsána, nezaujme každého. Možná, že se vám informace sdělované pomocí snů budou zdát podivné a zmatené. Možná, že se vám bude zdát těžké představit si některé ze scén. A možná, že po přečtení celé knihy si vlastně ani nebudete jisti tím, o co že vlastně šlo. Ale DUNA není kniha na jedno přečtení, to rozhodně ne. Shlédnutí filmu by vám mohlo pomoci zesumírovat si lépe děj knihy. To už je jen na vás. Můj verdikt je, že DUNA je skvělá kniha, kterou by si neměl nechat ujít žádný fanoušek SCI-FI a s největší pravděpodobností pobaví i čtenáře fantasy (a specielně pak všechny ty, jejichž oblíbený spisovatel je Andrzej Sapkowski a za jeho nejlepší knihu považují Věž Vlaštovky). 

Čeřovský Jan, http://www.jcsoft.cz